Velociraptorichnus

Jak číst taxoboxVelociraptorichnus
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád plazopánví (Saurischia)
Podřád Theropoda
Infrařád Coelurosauria
Čeleď Dromaeopodidae
Li et al., 2007
Rod Velociraptorichnus
Zhen, 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velociraptorichnus („otisk/stopa rodu Velociraptor“) je ichnorod (taxon založený na fosilním otisku stopy), formálně popsaný roku 1995 na základě objevu ichnofosilií teropodního dinosaura v Číně. Typovým druhem je V. sichuanensis. Spadá do ichnočeledi Dromaeopodidae.[1]

Charakteristika

Přehled a velikostní srovnání některých dromeosauridů, pravděpodobných původců stop z ichnorodu Velociraptorichnus.

Tento typ stopy vytvořili "srpodrápí" teropodní dinosauři z čeledi Dromaeosauridae, jak dokládají pouhé dva zřetelně otisknuté prsty (jeden byl při chůzi a běhu držen ve vzpřímené pozici). Ichnofosilie tohoto typu byly objeveny na mnoha místech světa.[2][3] Zajímavým objevem je nález z Polska, který poukazuje na velmi rychle běžícího dromeosaurida, dosahujícího dle výpočtů rychlosti až kolem 50 km/h.[4]

Typový exemplář z Číny měří na délku jen 10 cm, což odpovídá celkové délce těla asi 1,2 až 1,6 metru a hmotnosti 3,9 až 5,6 kilogramu. O trochu větší byl exemplář z Polska, jehož stopa měří na délku asi 16 cm (celková délka 1,9 až 2,6 metru a hmotnost až 23 kg).[5] Objevy z Číny ukázaly, že původci těchto stop kráčeli rychlostí kolem 6,1 km/h.[6]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-30. 
  2. Apesteguía, S.; et al. (2011). New ichnological record from the late Campanian Toro Toro Formation at Toro Toro, Potosí (Bolivia): first probably dromaeosaurid tracks from South America. Ameghiniana. 48 (4): 662-667.
  3. https://www.mindat.org/taxon-4822885.html
  4. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 87)
  5. Molina-Pérez & Larramendi (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Spain: Larousse. (str. 58)
  6. Tsukiji, Y.; et al. (2021). First discovery of a deinonychosaur trackway from the lower Upper Cretaceous of southeastern China. Cretaceous Research. 104874. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104874

Literatura

Externí odkazy

Zdroj