Varlaam (Ponomarjov)

Jeho Vysokopřeosvícenost
Varlaam
Arcibiskup machačkalský a grozněnský
Církev Ruská pravoslavná církev
Diecéze Machačkala
Jmenování 18. ledna 2013
Zasvěcený život
Sliby 17. července 1996
Svěcení
Jáhenské svěcení 15. září 1996
světitel Gedeon (Dokukin)
Kněžské svěcení 27. září 1996
světitel Gedeon (Dokukin)
Biskupské svěcení 27. ledna 2013
světitel Kirill
Osobní údaje
Rodné jméno Vladimir Georgijevič Ponomarjov
(Владимир Георгиевич Пономарёв)
Země RuskoRusko Rusko
Datum narození 22. června 1974 (50 let)
Místo narození Izobilnyj, Ruská sovětská federativní socialistická republika
Národnost ruská
Alma mater Kyjevská duchovní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Varlaam (světským jménem: Vladimir Georgijevič Ponomarjov; * 22. června 1974, Izobilnyj) je ruský duchovní Ruské pravoslavné církve a arcibiskup machačkalský a grozněnský.

Život

Narodil se 22. června 1974 v Izobilnym.[1]

Roku 1989 dokončil Izobilnskou střední školu č. 1. a roku 1982 Polytechnické lyceum č. 1 ve Stavropolu. Poté studoval na Stavropolském duchovním semináři, který dokončil roku 1998.[1]

Při studiu v semináři byl 17. července 1996 inspektorem semináře igumenem Petrem (Kuzovlevem) postřižen na monacha se jménem Varlaam na počest svatého Varlaama Chutynského.[1]

Dne 15. září 1996 byl v chrámu svatého Ondřeje Prvozvaného ve Stavropolu metropolitou stavropolským a bakinským Gedeonem (Dokukinem) rukopoložen na hierodiakona a 27. září ve stejném chrámu na jeromonacha. Po vysvěcení působil jako představený chrámu svatého Mikuláše ve stanici Sotnikovskoje.[1]

Po dokončení studií roku 1998 byl jmenován klerikem chrámu svatého Theodosia Černihivského v Ipatově a o rok později představeným chrámu svatého Mikuláše Divotvorce ve stanici Karmalinovskaja.[1]

Dne 25. prosince 1999 byl ustanoven představeným chrámu Pokrova přesvaté Bohorodice ve stanici Slepcovskaja v republice Ingušsko.[1]

Roku 2004 se stal blagočinným republiky Ingušsko a Čečensko. Stejného roku byl jmenován představeným chrámu svatého archanděla Michaela ve městě Grozný se zachováním předchozích funkcí.[1]

Roku 2005 byl na Velikonoce biskupem stavropolským Feofanem (Ašurkovem) povýšen na igumena a roku 2010 mu bylo uděleno právo nosit epigonation.[1]

Roku 2005 se stal členem Veřejné rady prezidenta Ingušska a 9. října 2006 byl potvrzen ve funkci člena Veřejné komory při prezidentu Čečenska. V březnu 2011 byl zařazen do pracovní skupiny pro posilování mezietnických vztahů v Čečenské republice.[1]

Roku 2008 dokončil studium na Kyjevské duchovní akademii.[1]

V srpnu 2011 byl převeden do kléru vladimirské eparchie a byl jmenován asistentem představeného monastýru Promění Páně v Muromu a také ředitelem pravoslavného gymnázia přepodobného Ilji Muromce. V prosinci byl ustanoven představeným monastýru v Muromu a dne 7. června 2012 byl Svatým synodem do této funkce jmenován.[1]

Dne 26. prosince 2012 byl Svatým synodem zvolen biskupem machačkalským a grozněnským.[2] Dne 2. ledna 2013 byl povýšen na archimandritu[3] a 18. ledna byl v chrámu Zjevení Páně v Moskvě oficiálně jmenován biskupem.[4] Dne 27. ledna proběhla v chrámu Krista Spasitele v Moskvě jeho biskupská chirotonie. Světiteli byli patriarcha moskevský Kirill, metropolita krutický a kolomenský Juvenalij (Pojarkov), metropolita astanský a kazachstánský Alexandr (Mogiljov), metropolita saranský a mordovský Varsonofij (Sudakov), metropolita tverský a kašinský Viktor (Olijnyk), metropolita bělgorodský a starooskolský Ioann (Popov), metropolita jekatěrinburský a věrchoturský Kirill (Nakoněčnyj), metropolita chabarovský a priamurský Ignatij (Pologrudov), metropolita rostovský a novočerkasský Merkurij (Ivanov), metropolita čeljabinský a zlatoustovský Feofan (Ašurkov), metropolita tambovský a rasskazovský Feodosij (Vasněv), metropolita nižněnovgorodský a arzamaský Georgij (Danilov), metropolita stavropolský a něvinnomysský Kirill (Pokrovskij), arcibiskup kerčský Anatolij (Kuzněcov), arcibiskup vitebský a oršanský Dzimitryj (Drazdou), arcibiskup vladimirský a suzdalský Jevlogij (Smirnov), arcibiskup verejský Jevgenij (Rešetnikov), arcibiskup vladikavkazský a alanský Zosima (Ostapenko), arcibiskup ženevský a západoevropský Michail (Donskov), biskup gatčinský Amvrosij (Jermakov), biskup pjatigorský a čerkeský Feofilakt (Kurjanov), biskup solněčnogorský Sergij (Čašin), biskup narvský a peipsiveerský Lazar (Gurkin), biskup elistský a kalmycký Zynovij (Korzynkin), biskup chanty-mansijský a surgutský Pavlo (Fokin) a biskup zarajský Konstantin (Ostrovskij).[5]

Dne 19. března 2014 byl Svatým synodem ustanoven igumenem Novo-Sinajského monastýru ve stanici Ordžonikidzevskaja.[6]

Dne 4. prosince 2017 byl při liturgii v chrámu Krista Spasitele povýšen patriarchou Kirillem na arcibiskupa.[7]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k Moskevský patriarchát
  2. ↑ Решением Священного Синода в пределах Дагестана, Ингушетии и Чеченской Республики образована Махачкалинская епархия
  3. ↑ Игумен Варлаам (Пономарев), избранный епископом Махачкалинским и Грозненским, возведен в сан архимандрита
  4. ↑ Состоялось наречение архимандрита Варлаама (Пономарева) во епископа Махачкалинского и архимандрита Игнатия (Румянцева) во епископа Уваровского
  5. ↑ В день памяти св. равноап. Нины Предстоятель Русской Церкви совершил Литургию в Храме Христа Спасителя и возглавил хиротонию архимандрита Варлаама (Пономарева) во епископа Махачкалинского и Грозненского
  6. ↑ ЖУРНАЛЫ заседания Священного Синода от 19 марта 2014 года
  7. ↑ Блаженнейший Патриарх Александрийский и всей Африки Феодор II возглавил торжественное богослужение в Храме Христа Спасителя в день 100-летия интронизации святителя Тихона, Патриарха Московского

Externí odkazy

Zdroj