Valerij Bykovskij

Valerij Fjodorovič Bykovskij
Kosmonaut CPK VVS
Státní příslušnost SSSR
Datum narození 2. srpna 1934
Místo narození Pavlovskij Posad, Moskevská oblast
Datum úmrtí 27. března 2019 (ve věku 84 let)
Předchozí
zaměstnání
Vojenský pilot
Hodnost plukovník
Čas ve vesmíru 20d 17h 48m
Kosmonaut od 7. března 1960
Mise Vostok 5, Sojuz 22, Sojuz 31
Kosmonaut do 26. ledna 1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valerij Fjodorovič Bykovskij rusky Валерий Фёдорович Быковский (2. srpna 1934 Pavlovskij Posad[1], Moskevská oblast27. března 2019) byl sovětský důstojník a kosmonaut ruské národnosti.

Život

Mládí a výcvik

Vystudoval desetiletou školu a hned zamířil k letectvu, později do oddílu kosmonautů. Byl neukázněný, ale schopný a obratný letec, v té době nadporučík. Oženil se ještě v přípravném výcvikovém období s Valjou Suchovovou s níž měl dvě děti.

Lety do vesmíru

Poprvé letěl v jednomístné kosmické lodi Vostok 5. Startoval z Bajkonuru. Současně s ním letěla na orbitě další loď Vostok 6, byl to tedy let skupinový. Na oběžné dráze strávil pět dní a Zemi obletěl 81x. Přistál pomocí padáku nedaleko Karagandy.

Po svém prvním kosmickém letu v roce 1963 absolvoval vojenskou leteckou akademii a pokračoval ve výcviku. Do vesmíru letěl ještě dvakrát, vždy jako velitel lodě. Studium na akademii zakončil úspěšně v roce 1968.[2]

Po 13 letech od prvního letu společně s kosmonautem Vladimírem Aksjonovem odstartovali na palubě kosmické lodě Sojuzu 22. Cílem osmidenního letu bylo vyzkoušet nový systém snímkování povrchu Země. Přistáli v kabině lodi s padákem na území Kazachstánu.

Po třetí letěl do vesmíru v roce 1978 v hodnosti plukovníka v rámci mezinárodního programu Interkosmos s lodí Sojuz 31. Let odstartoval z Bajkonuru a letěl společně s kosmonautem NDR Sigmundem Jähnem. Ve vesmíru se spojili s dvěma jinými loděmi k různým experimentům a Bykovskij pak přistál v lodi Sojuz 29. Celkem ve vesmíru strávil téměř 500 hodin.[3] V týmu kosmonautů byl zařazen od 3. července 1960 do 26. ledna 1982.

Po letech

V roce 1990 byl jmenován ředitelem kulturního střediska v Berlíně. V Německu se v roce 2003 zúčastnil slavnostní akce na počest německých kosmonautů, které se zúčastnilo 13 kosmonautů.

Vyznamenání

Sovětská vyznamenání

  • Hrdina Sovětského svazu – 22. června 1963 – za uskutečnění dlouhého kosmického letu v lodi Vostok-5[4]
  • Hrdina Sovětského svazu – 28. září 1976 – za realizaci orbitálního letu na kosmické loď Sojuz-22 a prokázanou odvahu a hrdinství[5]
  • Leninův řád – 10. září 1978 – za úspěšnou realizaci kosmického letu v orbitálním výzkumném komplexu Saljut-6 Sojuz a za projevenou odvahu a hrdinství[6]
  • Řád rudého hvězdy – 17. června 1961 – za velké úspěchy dosažené ve vývoji raketového průmyslu, vědy a techniky a úspěšné provedení prvního letu sovětského muže do kosmického prostoru na lodi Vostok
  • Řád rudého praporu práce – 15. ledna 1976
  • Medaile Za rozvoj celiny – 1963

Ruská vyznamenání

  • Řád přátelství – 12. dubna 2011 – za velký přínos k rozvoji domácího vesmírného programu s posádkou a mnohaleté plodné společenské činnosti[7]

Zahraniční vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 353. 
  2. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Třetí mezinárodní, s. 101. 
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Valerij Fjodorovič Bykovskij, s. 51. 
  4. Vyhláška prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 22. června 1963 č. 1457 - VI „O přidělení titulu Hrdina Sovětského svazu soudruhově-kosmonautskému soudruhovi V. F. Bykovskému”
  5. Vyhláška prezidia Nejvyšší rady SSSR ze dne 28. září 1976 č. 4539 - IX
  6. Vyhláška prezidia Nejvyššího sovětu SSSR ze dne 10. září 1978 č. 8098 - IX
  7. Указ Президента Российской Федерации от 12 апреля 2011 года № 434 «О награждении орденом Дружбы» Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj