Valentinská (Praha)

Valentinská
Jižní část Valentinské ulice v místě křížení s Kaprovou
Jižní část Valentinské ulice v místě křížení s Kaprovou
Umístění
Stát ČeskoČesko Česko
Město Praha
Městská část Praha 1
Čtvrť Staré Město
Poloha
Začíná na Mariánské náměstí (Praha)
Končí na Široká
Historie
Datum vzniku asi 10. století
Starší názvy Dolejší ryneček
Další údaje
Délka cca 200 m
Šířka cca 10 m
PSČ 11000
Kód ulice 477303
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentinská je ulice v Praze na Starém Městě v městské části Praha 1, která spojuje Mariánské náměstí s Kaprovou a Širokou ulicí.

Historie

Valentinská ulice leží na jedné z nejstarších cest na území Prahy. Tudy ve středověku vedla ulice mezi dvěma hrady, o níž píše kronikář Kosmas. Trasa vedla z Vyšehradu dnešní Vyšehradskou třídou kolem Emauzského kláštera, Karlovým náměstím, Spálenou a Husovou ulicí přes dnešní Valentinskou a Kaprovu ulici ke staroměstskému brodu a přes Vltavu na Klárov. Když byl po roce 1158 vybudován kamenný Juditin most, ztrácela Valentinská ulice svůj výhradní komunikační význam, oddělila se od Vyšehradské trasy a podle kostela sv. Valentina se nazývala U svatého Valentina.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Valentina stál na rohu s ulicí Kaprovou v místě domů čp. 58/I a čp. 59/I asi od r. 1253 do r. 1794, kdy byl zbořen. Na Langweilově modelu je vidět, jak zástavba vypadala po zániku kostela. Románský kostelík sloužil přilehlému šlechtickému dvorci, proto se také náměstíčku nebo rynečku, který zde později vznikl, nějaký čas říkalo Ve dvorci. Současné pojmenování Valentinská je užíváno od 17. století, i když se v 18. století objevuje také název Dolejší ryneček. Hořejší ryneček se říkalo Linhartskému náměstí. Náměstí v těchto místech bylo považováno za nejstarší na pravém břehu Vltavy, zaniklo kolem roku 1900 při asanaci. František Ruth se v Královské kronice zmiňuje knížku o Praze z roku 1817, v níž se píše o vykopávkách, které potvrzují pomníky a zdi Marobudova města. Jádro sdělení kamenných reliktech je správné, jen datování musely archeologické výzkumy z let 1974-2017 opravit na 12.-13. století.[1]

Několik domů v ulici patří ke katastru Starého Města, několik ke katastru Josefova. Část ulice je tvořena budovou Městské knihovny, z Valentinské ulice vede vchod do dětského oddělení. Část domu (čp. 59/I) byla v roce 1913 upravena pro Pražské umělecké dílny, které založili pro výrobu kubistického nábytku Josef Gočár, Josef Chochol a Pavel Janák.

Valentinská ulice začíná v křižovatce s ulicí Platnéřskou a vede dále severním směrem. Přibližně po sto metrech z ní vlevo odbočuje ulice Veleslavínova. Po dalších sto metrech se kříží s Kaprovou ulicí a pokračuje až do křižovatky se Širokou ulicí, kde končí. Úsek Široká – Kaprova je jednosměrný od Široké. Objezd budovy Filozofické fakulty UK ulicemi Široká, Valentinská, Kaprova, náměstí Jana Palacha slouží jako bloková smyčka pro ukončení autobusových linek MHD. Aktuálně (leden 2023) je zde ukončena linka 207.

Odkazy

Reference

Literatura

  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Valentinská, s. 1102–1103. 

Externí odkazy

Zdroj