Věžový vodojem (Chotěboř-Bílek)

Věžový vodojem Chotěboř
Základní informace
Výstavba 1879
Poloha
Adresa Chotěboř, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°42′15,84″ s. š., 15°43′15,19″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věžový vodojem je bývalá vodárenská věž, která stojí u silnice II/345 jihovýchodně od Chotěboře v okrese Havlíčkův Brod.

Historie

Výstavba věžového vodojemu souvisela se zahájením provozu železniční stanice Chotěboř v roce 1841. V jejím obvodu byl společností Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) postaven vodojem, který měl problém se zajištěním vody. Tento problém vyřešila výstavba čerpací stanice u řeky Doubrava a věžového vodojemu v roce 1879 podle projektu architekta Carla Schlimpa. Vodojem a čerpací stanice náležely pod výtopnu v té době Německý Brod. V roce 1961 majitel ČSD čerpací stanici a věžový vodojem prodal, obě stavby byly přestavěny na bytové jednotky.[1][2][3] Od roku 1941 drážní vodojem dodával vodu do vodních nádrží muničního skladu Luftwaffe v Sobíňově. Nejprve do nádrží o objemu 100 m³ a 50 m³, později v listopadu 1941 byl vybudován velký vodojem o objemu 300 m³.[3] Parní provoz na železnici byl ukončen v roce 1953, věžový vodojem pak krátkou dobu dodával vodu pro kotle elektrárny v Chotěbořských strojírnách.[2]

Popis

Věžový vodojem je samostatně stojící zděná omítaná čtyřpodlažní stavba postavena na půdorysu čtverce se skosenými rohy o rozměrech 7,5 × 8,5 m. Věž je vysoká 25 m (16 m podle zdroje[1]). První a druhé nadzemní podlaží je vyzděno z kamene doplněné cihlovým zdivem (detaily), síla zdi byla 1,30 m. Třetí a čtvrté nadzemní patro bylo vyzděné cihlou o síle zdi 0,80 m ve třetím podlaží a 0,45 m ve čtvrtém podlaží. Přízemí sloužilo jako sklad paliva. Ve druhém a třetím podlaží byly obytné místnosti pro obsluhu o rozměrech 5 × 4,5 m. Ve čtvrtém podlaží byla umístěna kruhová nýtovaná plechová nádrž o objemu 52 m³. Výška nádrže byla 3,2 m a síla plechu 5 mm. Mezi stěnou nádrže a cihelnou stěnou byl prostor o šířce 0,60 m pro údržbu a jako tepelná izolace proti zamrzání vody.[1][2][3]

Bývalá čerpací stanice

Čerpací stanice u řeky Doubravy byla vybavena výtlačným čerpadlem poháněným parním strojem o výkonu 20 HP a parním kotlem. Parní kotel byl nahrazen elektromotorem v roce 1952. Z čerpací stanice byla říční voda čerpána ze studny do věžového vodojemu odkud samospádem litinovým potrubím o průměru 150 mm a samospádem doplňovala drážní vodojem. Z drážního vodojemu voda opět samospádem mířila k vodním jeřábům ke zbrojení parních lokomotiv vodou.[1][2] Fasáda má hladké omítky. Věž je mezi třetím a čtvrtým podlažím členěna konzolovou římsou.[2]

Podle dobových fotografií[4][3] bylo v přízemí ve stěnách jedno podélné okno, v prvním a druhém patře byla podvojná sdružená obdélná úzká okna s cihlovým záklenkem. Okna byla v obdélné vpadlině ukončené cihlovým segmentovým obloukem. Ve třetím patře ve stěnách byla sdružená tři úzká obdélná okna a v okoseném rohu obdélné úzké slepé okno. Moderní úpravy nahradily tato okna velkoplošnými okny na některých místech byly odstraněny nadokenní římsy. Sedlová střecha je přesahující.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Chotěboř č. 304. www.vezovevodojemy.cz [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava; ZIKMUND, Jan, eds. Industriální topografie - Kraj Vysočina: průmyslová architektura a technické stavby. V Praze: FA ČVUT VCPD, 2014. 273 s. Dostupné online. ISBN 978-80-01-05544-1. S. 126. 
  3. ↑ a b c d Věžový vodojem. www.geocaching.com [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Vodárenská věž

Externí odkazy

Zdroj