Výzkumný ústav rostlinné výroby

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.
Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze–Ruzyni; pohled od nádraží Praha-Ruzyně
Zkratka	VÚRV
Vznik	1. 1. 1951
Typ	veřejná výzkumná instituce
Právní forma	veřejná výzkumná instituce
Sídlo	Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 – Ruzyně
Souřadnice	50°5′2,35″ s. š., 14°18′36,97″ v. d.
Ředitel	RNDr. Mikuláš Madaras, Ph.D.
Mateřská organizace	Ministerstvo zemědělství ČR
Počet zaměstnanců	300
Oficiální web	www.vurv.cz
Datová schránka	3tnj7g7
IČO	00027006 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV) je veřejná výzkumná instituce, která je od svého založení v roce 1951 centrem aplikovaného výzkumu zaměřeného na rostlinnou výrobu a příbuzné obory.^[1] Sídlem a hlavním pracovištěm ústavu je areál v Praze–Ruzyni. Kromě toho má ústav řadu dalších mimopražských výzkumných stanic a vědeckých pracovišť. Patří k nim i vlastní výzkumná vinice na Karlštejně.

V ústavu se provádí základní i aplikovaný výzkum zaměřený na inovace a praktické využití vědeckých poznatků v oblasti rostlinné výroby. Hlavním cílem tohoto výzkumu je podpora trvale udržitelného rozvoje zemědělství při zvyšování efektivnosti rostlinné výroby. Ruku v ruce s tím kráčí i snaha o co nejmenší negativní dopad těchto činností na životní prostředí a zdraví člověka.^[1]

Mimo základní a aplikovaný výzkum provozuje VÚRV, v. v. i., v rámci realizace Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství (NPGZ)^[2] rovněž genovou banku (banka genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů)^[3] a je koordinátorem a řešitelem Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin a agrobiodiversity a Národního programu genetických zdrojů mikroorganismů a drobných živočichů hospodářského významu.^[2] Tím se významně podílí na uchování a dalším rozvoji sbírek genetických zdrojů zemědělských plodin, drobných organismů a mikroorganismů významných pro zemědělství.^[1] Nezbytnou samozřejmostí je úzká spolupráce s vysokými školami a univerzitami.

Historie

Ústav vznikl v roce 1951 jako Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.^[4] Navázal tím na prvorepublikové Státní výzkumné ústavy zemědělské v Praze a Moravský zemský výzkumný ústav v Brně, jež byly založeny již v roce 1919.^[5] Areál, do něhož byl ústav umístěn, sloužil v letech 1934–1951 Zemskému pomologickému ústavu, který sem byl přemístěn z pražské Troji, kde fungoval od roku 1871.^[6]

Dnešní hlavní budova ústavu, vystavěná ve stylu takzvaného českého funkcionalismu,^[5] se začala stavět na jaře roku 1932 a byla dokončena již za jeden a půl roku, na podzim 1934.^[6] Výstavbu areálu, v němž byly zřízeny rovněž skleník a nevelký blok bytovek, financovala ze svých prostředků země Česká, jelikož pomologický ústav patřil do skupiny zemských hospodářských škol.^[6] K další výstavbě došlo až v éře VÚRV, kdy v areálu přibylo několik nových budov. Šlo zejména o fytotron neboli uzavřený klimatizovaný prostor pro hlubší výzkum růstu a vývoje rostlin, genovou banku a budovu genetického inženýrství. Budovy se nacházejí v parku, který je současně jedinečnou dendrologickou sbírkou s téměř 600 stromy a keři, z nichž přes 200 pochází z původní výsadby prováděné v 30. letech.^[5]

V roce 1968 byl název ústavu rozhodnutím Ministerstva zemědělství a výživy (MZVž) změněn na Výzkumné ústavy rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.^[4] Od roku 1978 zněl název z rozhodnutí téže instituce Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni.^[4]

V letech 1985–1991 se ústav rozrostl o odbor základní agrotechniky, když do něj ministerstvo začlenilo Výzkumný ústav základní agrotechniky v Hrušovanech u Brna.^[4] V roce 1989 pak Federální ministerstvo zemědělství a výživy rozhodlo o začlenění převážné části Ústavu pro vědeckou soustavu hospodaření v Praze do rámce VÚRV.^[4]

V roce 1993 došlo v rámci změn ve výzkumné základně ČR i k restrukturalizaci VÚRV. Byly při ní zrušeny některé odbory a některé pokusné stanice zanikly nebo přešly do soukromého sektoru.^[4] Následujícího roku začlenilo ministerstvo do VÚRV část zrušeného Výzkumného a šlechtitelského ústavu zelinářského v Olomouci. Tím se oddělení genové banky rozrostlo o genofond zelenin a kořeninových, aromatických a léčivých rostlin.^[4] V roce 1995 se odbor rostlinolékařství rozrostl o oddělení ochrany zásob z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze.^[4]

Rok 2000 přinesl další rozšíření. Z Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze přešly do VÚRV výzkumné stanice travních ekosystémů v Liberci a Jevíčku. V roce 2001 se ústav stal státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem bylo Ministerstvo zemědělství ČR. A konečně v roce 2007 se VÚRV stal veřejnou výzkumnou institucí, čímž mu k názvu přibyla zkratka v. v. i.^[4]

Kulturní statek

V areálu VÚRV se nacházejí výrazné stavební památky z období funkcionalismu. Proto vedení ústavu požádalo se souhlasem Ministerstva zemědělství České republiky v dubnu 1995 tehdejší Pražský památkový ústav (dnes Státní památkový ústav v hlavním městě Praze) o zahájení přípravy návrhu k vyhlášení areálu VÚRV, tedy parku a jádra budov, za nemovitou kulturní památku.^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• LUKEŠ, Zdeněk. Pomologický ústav. Neviditelný pes [online]. 10.9.2013 [cit. 6. 2. 2024]. Dostupné z: https://neviditelnypes.lidovky.cz/architekt/architektura-pomologicky-ustav.A130908_225710_p_architekt_wag

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Výzkumný ústav rostlinné výroby na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Pomologický ústav v Troji a Ruzyni – výročí vzniku a zániku
• Fontána v areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby

Zdroj