Vávrovice

Vávrovice
Pohled Jantarovou ulicí ke kapli sv. Vendelína
Pohled Jantarovou ulicí ke kapli sv. Vendelína
Znak městské části VávroviceVlajka městské části Vávrovice
znakvlajka
Lokalita
Status městská část
Statutární město Opava
Okres Opava
Kraj Moravskoslezský
Historická země Slezsko a Morava (respektive Moravské enklávy)
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°58′28″ s. š., 17°51′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 317 (2021)[1]
Rozloha 8,35 km²
Nadmořská výška 260 m n. m.
PSČ 747 73, 747 07
Počet domů 375 (2021)[1]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 3 + 2 části k. ú.
Počet ZSJ 8
Kontakt
Adresa úřadu MČ Jantarová 288/18
747 73 Opava
vavrovice@opava-city.cz
Starosta Miroslav Kořistka
Oficiální web: vavrovice.opava-city.cz
Vávrovice
Vávrovice
Další údaje
Kód části obce 177199
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vávrovice (německy Wawrowitz[2], polsky Wawrowice) jsou městská část statutárního města Opavy (okres Opava, Moravskoslezský kraj), tvořená třemi celými katastrálními územími Vávrovice o rozloze 5,07 km2,[3]Držkovice (německy Dirschkowitz nebo od roku 1938 Dirschkenhof, polsky Dzierżkowice) o rozloze 1,59 km2[4] a Palhanec (německy Palhanetz, polsky Palhaniec) o rozloze 1,69 km2.[5], jakož i urbanisticky splývající, malou částí katastrálního území Jaktař (jeden samostatný dům Vávrovická 20 a čtveřice dalších dvojdomků se zahrádkami rovněž ve Vávrovické ulici poblíž kaple v Palhanci) a nejsevernější částí katastrální území Předměstí, jíž je základní sídelní jednotka Karlovec. Stejnojmenná část obce zahrnuje, na rozdíl od městské části, pouze katastrální území Vávrovice, Držkovice a Palhanec.

Další informace

Vesnice Vávrovice se nachází zhruba 5,5 km severozápadně od centra města Opavy, na pravém břehu řeky Opavy, jež v úrovni vesnice tvoří státní hranici s Polskem. Polský protějšek Vávrovic představuje ves Wiechowice (česky Vehovice). Vávrovicemi probíhá železniční trať Olomouc - Opava.

V katastru Palhance se nachází mlýn Herber, jehož historie sahá do roku 1362, kdy jeho tehdejší majitel, opavský vévoda Mikuláš II. z rodu Přemyslovců (vnuk Přemysla Otakara II.), věnoval mlýn své dceři, jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.[6] Dále se v katastru nachází také odštěpný závod cukrovaru, jehož produkce byla zahájena roku 1870. V listopadu 1998 získala cukrovar rakouská společnost Agrana.[7]

V roce 2009 zde[kde?] bylo evidováno 281 adres.[8] V roce 2001 zde[kde?] trvale žilo 965 obyvatel.[9]

Historie

V době ledové byly Vávrovice pokryté ledovcem. Většina území stávající městské části náležela původně k Opavskému knížectví, avšak část Jaktař (spolu s jižním okrajem moderního k. ú. Vávrovice, jenž taktéž původně náležel k Jaktaři) byla součástí tzv. Moravských enkláv a volila poslance do Moravského zemského sněmu.

Roku 2014 se ve Vávrovicích na místě budoucí továrny firmy Opavia našlo sídliště kultury nálevkovitých pohárů a 50 kostrových hrobů z různých časových období.[10]

V roce 1958 byl v Palhanci nalezen největší bludný balvan okresu Opava - bludný balvan v Opavě.[11]

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. ↑ http://www.mapy.cz/19stoleti?x=17.8590716&y=49.9742699&z=13&source=ward&id=11903
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-26. 
  6. ↑ NAŠE CESTA – MLYN HERBER [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ BETEILIGUNGS-AG, AGRANA. Agrana v ČR. cz.agrana.com [online]. [cit. 2023-02-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-10. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 730, 731, záznam 51.9-2. Dostupné online. 
  10. ↑ KONEČNÝ, Roman. Našli největší pravěké sídliště. Reigon Opavsko. 8. července 2014, roč. 8, čís. 27, s. 4. ISSN 1802-730X. 
  11. ↑ FREIBERG, Milan. Bludný balvan slaví půlstoletí od svého umístění v centru Opavy. Opavský a hlučínský deník. 2008-07-23. Dostupné online [cit. 2022-10-16]. 

Externí odkazy

Zdroj