Vápenka (Trhonice)

Vápenka u Jimramova
(Chládkova vápenka)
Zarostlá chátrající šachtová pec s komínem
Zarostlá chátrající šachtová pec s komínem
Účel stavby

produkce vápna z vápence, těženého v místním lomu

Základní informace
Výstavba 1901
Přestavba 1962
Zánik provozní budovy byly zbořeny v 70. letech 20. století, zachovala se pouze šachtová pec s komínem
Stavebník podnikatel Chládek
Další majitelé Okresní stavební podnik v Poličce
Současný majitel soukromí vlastníci
Poloha
Adresa Jimramov, katastrální území Trhonice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 49°38′25,82″ s. š., 16°14′26,26″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22808/7-4481 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Torzo vápenky, místně nazývané Chládkova vápenka, stojí u vápencového lomu na severním okraji katastrálního území Trhonice, části městyse Jimramov v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Objekt, který je v havarijním stavu, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod číslem 54675/5-4835.[1]

Historie

Ložiska vápence v okolí Trhonic byla využívána již v dávnějších dobách a v malých pecích se z nich zde pálilo vápno.[2] Na přelomu 19. a 20. století zde existovaly čtyři takové pece, když v roce 1901 místní podnikatel Chládek nechal mezi Trhonicemi a Jimramovem v údolí Malého Trhonického potoka[3] postavit novou šachtovou pec, kterou bylo možno zařadit mezi nejmodernější zařízení tohoto druhu v Rakousko-Uhersku. Majitelé starších, menších pecí této vápence nemohli konkurovat a již v roce 1903 museli své podniky zavřít.[4] Vytěžený vápenec se do pece dopravoval po dřevěné lávce z horního patra lomu, v peci se topilo černým uhlím. Vypálené vápno se skladovalo ve zděné budově poblíž pece. Během druhé světové války klesla poptávka po stavebním materiálu a provoz vápenky byl dočasně přerušen.[4]

V letech 1939-1947 byla vybudována nová silnice z Jimramova do Poličky, což přispělo ke zlepšení dostupnosti tohoto průmyslového areálu. Po roce 1948 se znárodněná vápenka s lomem dostala do správy Okresního stavebního podniku v Poličce, který zde částečně obnovil provoz.[5] Provoz vápenky byl ukončen o 10 let později v roce 1958.[1] Po územní reorganizaci, která se uskutečnila v roce 1960, Okresní národní výbor ve Žďáru nad Sázavou inicioval rozsáhlou rekonstrukci areálu vápenky za více než 0,5 miliónu Kčs. Byla vybudována trafostanice, přípojka vysokého napětí ze Sedlišť a budova byla elektrifikována. Vzniklo zde zázemí pro zaměstnance, nakládací rampa, mostní váha a garáž pro traktor, kterým se dovážel k peci vápenec. V době kolem roku 1962[6] byl také proveden geologický průzkum ložiska. Někdejší Chládkova vápenka byla však v provozu jen krátce, neboť nemohla konkurovat velkým podnikům, jaké byly například v Mokré a v Čebíně u Brna nebo v Prachovicích na Chrudimsku.[5][7] V sedmdesátých letech 20. století byla zbořena provozní budova vápenky,[1] zbylé stavby od té doby chátrají a rozpadají se.[8] V roce 2019 byla trhonická vápenka uváděna mezi sedmi nejvíce ohroženými nemovitými kulturními památkami v Kraji Vysočina.[9]

Popis

Areál vápenky se nachází na území geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina v nadmořské výšce 545 metrů. Torzo vápenky, sestávající z kruhové šachtové pece o průměru 7 metrů, dosahuje i s cihlovým komínem výšky 21 metrů. Stavba je v havarijním stavu, je porostlá náletovými dřevinami a rozpadá se.[1][8]

Součástí areálu je lom, kde se těžil vápenec ve třech patrech. Pokud jde o charakter horniny, jedná se o krystalické, dolomitické vápence s příměsí zhruba osmi procent uhličitanu hořečnatého.[2] Ve spodním patře lomu je 93,6 metrů dlouhá štola se dvěma bočními rozrážkami, která byla proražena za účelem zjištění rozsahu ložiska těžené suroviny.

Příroda

Pod názvem "Vápenec u Trhonic (Chládkova vápenka)" je území kolem vápenky o rozloze 1,35 ha sledováno jako evidovaná lokalita ochrany přírody.[10]

Z rostlin se zde vyskytuje ohrožený zvláště chráněný druh vratička měsíční, dále ohrožený kociánek dvoudomý a ostřice plstnatá, která je v oblasti Vysočiny sledována jako kriticky ohrožený taxon. Pokud jde o faunu, na lokalitě byly zaznamenány čtyři druhy stonožek, čtyři druhy mnohonožek a sedm druhů suchozemských stejnonožců, jako jsou například stinky.[10] Ve štole zimují různé druhy netopýrů, mezi nimiž se objevuje ohrožený netopýr severní (Eptesicus nilssonii).[7] Lom je pozoruhodný i z mineralogického hlediska. Známý je například výskyt modrého spinelu, bylo možno zde nalézt i žlutá zrna chondroditu Mg5(SiO4)2(F,OH)2 (hořečnatoželeznatý křemičitan podobný olivínu).[7]

Přístup

Vápenka stojí přímo u silnice č. 360, která vede z Jimramova přes Korouhev do Poličky.[3] Nejbližší autobusové zastávky jsou v Jimramově nebo u odbočky do Trhonic. Objekt i s okolními pozemky je v majetku několika soukromých vlastníků. Stěna přilehlého vápencového lomu, který je rovněž v soukromém vlastnictví, je využívána pro horolezecké aktivity a je registrována jako horolezecká lokalita "Zadní stěnky".[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Památkový katalog: Vápenka [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Trhonice: Geologie [online]. Jimramov: Úřad městyse Jimramova [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Seznam. Chládkova vápenka [online]. mapy.cz [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Chládkova vápenka [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Staré vápenky - Jimramov [online]. [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina: Vápenka, Trhonice [online]. Jihlava: Krajský úřad Kraje Vysočina [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Cestopisy: Jimramov - Trhonice. Výlet okolo Hory aneb Trhonický okruh z Jimramova do Jimramova [online]. turistika.cz [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b LUKEŠ, Zdeněk. Kouzlo starých vápenek. Doklad důmyslu našich předků, který dotváří tvář našeho domova. Lidové noviny (lidovky.cz) [online]. 2018-07-27 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ NEDĚLKOVÁ, Jana. Na Vysočině je sedm památek v havarijním stavu, od myslivny po vápenku. iDNES.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Vápenec u Trhonic (Chládkova vápenka) [online]. pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině [cit. 2020-02-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vápenka Jimramov: Zadní stěnky [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj