Ulice Krále Jiřího (Jeruzalém)

ulice Krále Jiřího
Trojjazyčná pamětní deska připomínající vznik ulice v prosinci 1924
Trojjazyčná pamětní deska připomínající vznik ulice v prosinci 1924
Umístění
Stát IzraelIzrael Izrael
Město Jeruzalém
Poloha 31°46′53,52″ s. š., 35°12′59,28″ v. d.
Začíná na Jaffská ulice
Končí na Francouzské náměstí
Historie
Datum vzniku 9. prosince 1924
Pojmenováno po Jiří V.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ulice Krále Jiřího (hebrejsky רחוב המלך ג׳ורג׳ החמישי‎, rechov ha-Melech Džordž ha-Chamiši) je ulice v centrální části Jeruzaléma v Izraeli. Centrum západní části města bylo v minulosti definováno trojúhelníkem tvořeným severní částí ulice Krále Jiřího spolu s Jaffskou a Ben Jehudovou ulicí.[1] Je pojmenována na počest britského krále Jiřího V., přičemž jde o jedinou ulici ve městě, jejíž název nebyl hebraizován.[1]

Umístění a charakter

Ulice vede severojižním směrem obloukem lehce vyklenutým k západu. Na severním konci se dotýká ulice Jaffské a pokračuje za křižovatkou dále severním směrem jako Straussova ulice. Na jihu končí Francouzským nebo také Pařížským náměstím, za nímž pokračuje dále k jihu ulice Keren ha-jesod.

Ulice je vytíženou dopravní tepnou, využívanou pro automobilovou a autobusovou dopravu. V jižní části ulice jsou uprostřed silnice vyhrazené dopravní pruhy pro veřejnou dopravu; ty by měly být výhledově nahrazeny modrou linkou jeruzalémské tramvaje.

Historie

Ulice byla postavena k příležitosti sedmého výročí britského dobytí Jeruzaléma pod vedením generála Edmunda Allenbyho. Slavnostní otevření se uskutečnilo za přítomnosti britského vysokého komisaře v mandátní Palestině sira Herberta Samuela, britského správce Jeruzaléma sira Ronalda Storrse a arabského starosty Jeruzaléma Radžiba Našašibiho.[2]

V letech 1928 až 1936 byl v ulici postaven Dům národních institucí, kde od té doby sídlí tří židovské sionistické organizace, a to Židovský národní fond, Židovská agentura a Keren ha-jesod, náležící v minulosti mezi tzv. národní instituce.[3] Po vzniku Izraele v květnu 1948 se v budově konala vůbec první zasedání izraelského parlamentu (Knesetu)[4] a 16. února 1949 zde složil přísahu první izraelský prezident Chajim Weizmann.[5] V letech 1950 až 1966 sídlil Kneset v téže ulici ve Fruminově domě, poté se přesunul do svého nového sídla ve čtvrti Giv'at Ram.[6]

V ulici Krále Jiřího byly nainstalovány vůbec první semafory v Jeruzalémě, a to na křižovatce s Jaffskou ulicí.

Galerie

  • Hechal Šlomo a Velká synagoga
    Hechal Šlomo a Velká synagoga
  • Fruminův dům
    Fruminův dům
  • Plastika menory umístěná před Fruminovým domem v době, kdy v něm sídlil Kneset
    Plastika menory umístěná před Fruminovým domem v době, kdy v něm sídlil Kneset
  • Část Domu národních institucí, kde sídlí Židovská agentura
    Část Domu národních institucí, kde sídlí Židovská agentura
  • Synagoga Ješurun
    Synagoga Ješurun
  • Fragmenty bývalé budovy německé dívčí školy Talithakumi
    Fragmenty bývalé budovy německé dívčí školy Talithakumi
  • Mrakodrap Migdal ha-ir je obklopen ulicemi Krále Jiřího, Ben Jehudovou a Eliashovou
    Mrakodrap Migdal ha-ir je obklopen ulicemi Krále Jiřího, Ben Jehudovou a Eliashovou

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b GORDON, Buzzy. Frommer's Jerusalem Day by Day. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2010. 192 s. Dostupné online. ISBN 978-0470676363. (anglicky) 
  2. ↑ RUBINSTEIN, Danny. A walk across Jerusalem history [online]. Haaretz, 2006-11-26 [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ EYLON, Lili. Jerusalem: Architecture in the British Mandate Period [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Early Years [online]. Kneset [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ADERET, Ofer. The Zionist founding father whose social network would rival Facebook [online]. Haaretz, 2012-08-11 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Beit Froumine [online]. Kneset [cit. 2013-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj