Ujazd

Ujazd
Náměstí v Ujazdu
Náměstí v Ujazdu
Ujazd – znak
znak
Poloha
Souřadnice 50°23′23″ s. š., 18°20′59″ v. d.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Opolské
Okres Strzelce
Gmina Ujazd
Ujazd / Ujest
Ujazd / Ujest
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 14,69 km²
Počet obyvatel 1 735
Hustota zalidnění 118,1 obyv./km²
Etnické složení Poláci, Slezané, Němci
Náboženské složení římští katolíci a další
Správa
Starosta Hubert Ibrom
Oficiální web ujazd.pl
Adresa obecního úřadu ul. Sławięcicka 19
47-143 Ujazd
Telefonní předvolba +48 77
PSČ 47-143
Označení vozidel OST
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ujazd (německy Ujest, v letech 1936–1945 Bischofstal, slezsky Ujŏzd) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Kłodnici a Hlivickém průplavu na historickém území Horního Slezska, sousedí s Kandřínem-Kozlím. V roce 2020 zde žilo 1 735 obyvatel.[1] Prochází tudy národní silnice č. 40 spojující katovickou konurbaci s českou hranicí u Hlucholazů.

Dějiny

Název města je polským tvarem slova újezd, které ve středověku znamenalo územní celek, jehož hranice byly vyznačeny objetím na koních a který tvořil základ budoucího panství čí statku určitého feudálního rodu nebo církve (latinsky circuitio). V tomto případě se jednalo o majetek vratislavských biskupů poprvé zmiňovaný jako circuitio iuxta Cozli v roce 1155.

Městečko bylo založeno v roce 1223 během kolonizační akce Vavřince Dolivety, lokátorem byl niský fojt Walter. V roce 1443 bylo prodáno a v následujících staletích patřilo různým šlechtickým rodům. V rámci Tošeckého a pak Opolsko-Ratibořského knížectví bylo součástí Koruny české a po rozdělení Slezska v roce 1742 připadlo Prusku, od roku 1871 ve sjednoceném Německu. Roku 1861 získali titul knížat újezdských Hohenlohové.

V roce 1910 měl Ujazd 2 058 obyvatel, z toho 75,8 % německojazyčných a 96,3 % katolíků.[2] V hornoslezském plebiscitu se 89,6 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.[3]

Zřícenina zámku

25. ledna 1945, dva dny po vkročení Rudé armády, bylo centrum městečka vypáleno. Došlo ke zničení až 70 % zástavby. Jedná se o jednu z kapitol tzv. Hornoslezské tragédie.[4] Domy okolo náměstí byly po válce nahrazeny panelákovou zástavbou. Bývalý biskupský zámek přestavěný v polovině 16. století v renesančním stylu je od té doby ruinou.

Po roce 1989 se Ujazd stal významným střediskem německé menšiny v polském Slezsku. V roce 2002 se k německé národnosti hlásilo 25,4 % obyvatel, dalších 12,4 % uvedlo národnost slezskou.[5] Podle sčítání lidu 2011 činil podíl Němců 21,5 %.[6] V roce 2006 byla zavedena oficiální dvojjazyčnost. Mezi hlavní politická uskupení na místní politické scéně patří Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit. V komunálních volbách v roce 2014 dostala 31,8 % hlasů a v roce 2018 17,4 %, jejím představitelem je i stávající starosta Hubert Ibrom.[7][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Seznam obcí podle počtu obyvatel k 30. 6. 2020 – údaje Hlavního statistického úřadu PR (GUS), tabule 12
  2. ↑ Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 8. (německy) 
  3. ↑ Výsledky plebiscitu v okrese Gross Strehlitz (Strzelce)
  4. ↑ SOTTOR, Christoph. Styczeń 1945. Gwałty i mordy bez skruchy [online]. Strzelec Opolski, 2020-03-25 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (polsky) 
  5. ↑ Výsledky sčítání lidu 2002 podle obcí
  6. ↑ BIŁY, Łukasz. Kolejne wyniki spisu powszechnego: najwięcej Niemców w Strzeleczkach i Białej [online]. Portal Niemców w Polsce, 2015-15-01 [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-18. (polsky) 
  7. ↑ Výsledky komunálních voleb 2014
  8. ↑ Výsledky komunálních voleb 2018

Externí odkazy

Zdroj