Uhličitan olovnatý

Uhličitan olovnatý
Vzhled uhličitanu olovnatého
Obecné
Systematický název	Uhličitan olovnatý
Ostatní názvy	Karbonát olovnatý
Anglický název	Lead carbonate
Německý název	Blei(II)-carbonat
Sumární vzorec	PbCO3
Vzhled	Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	598-63-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	209-943-4
PubChem	11727
Číslo RTECS	OF9275000
Vlastnosti
Molární hmotnost	267,21 g/mol
Teplota rozkladu	315 °C; tj. 588 K (na CO2 a PbO)
Hustota	6,582 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	0,1 mg/100 ml (20 °C)
Bezpečnost
GHS07 GHS08 GHS09 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	H302, H332, H360, H373, H400, H410
P-věty	P203, P260, P261, P264, P270, P271, P273, P280, P301+317, P304+340, P317, P318, P319, P330, P391, P405, P501
R-věty	R20/22 R33 R50/53 R61 R62
S-věty	S45 (S53) S60 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhličitan olovnatý je bílá, jedovatá, anorganická látka bez zápachu a chuti se vzorcem PbCO₃. Tato látka se v přírodě vyskytuje v nerostu zvaném cerusit.

Výroba

Tato látka se vyrábí průmyslově reakcí ve vodě rozpustných olovnatých solí s uhličitanem sodným. Příkladem těchto solí jsou dusičnan olovnatý (drahá, ale velice snadná výroba), octan olovnatý či chlorid olovnatý (není moc dobře rozpustný). Reakce probíhá dle rovnice:
Pb^+II (aq) + Na₂CO₃ (aq) → 2Na^+I (aq) + PbCO₃ (s)

Reakce

Tato látka se při zahřívání nad 315 °C rozpadá na oxid uhličitý a oxid olovnatý dle rovnice:
PbCO₃ —^t→ CO₂ + PbO
Podobně jako ostatní uhličitany, reaguje se silnými kyselinami, jako kyselina chlorovodíková či kyselina dusičná a jinými, za vzniku příslušných solí, vody a oxidu uhličitého.

Využití

Ve dnešní době je využití uhličitanu olovnatého kvůli jeho toxicitě redukováno na minimum, nejdůležitější využití je v chemickém průmyslu, nicméně dříve se tato látka používala jako pigment do barev a líčidel. Používala se nejčastěji v kombinaci s jinými látkami, např. směs uhličitanu a hydroxidu olovnatého byla nazývána olovnatá běloba.

Bezpečnost

Uhličitan olovnatý je nerozpustný ve vodě, proto by teoreticky, podobně jako například síran olovnatý či sulfid olovnatý měl projít tělem bez větších následků. Problém však je, že tato látka pro požití reaguje s kyselinou chlorovodíkovou v žaludku za vzniku rozpustného chloridu olovnatého, který způsobuje otravu olovem. Proto se při práci s touto látkou musí zacházet nanejvýš opatrně.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan olovnatý na Wikimedia Commons

Zdroj