U 234

Kapitán Fehler na USS Sutton, v pozadí ponorka U 234
Kapitán Fehler na USS Sutton, v pozadí ponorka U 234
Základní údaje
Vlajka Kriegsmarine
Typ ponorka
Třída typ XB
Uživatelé Kriegsmarine
Objednána 7. prosince 1940
Zahájení stavby 1. října 1941
Spuštěna na vodu 23. prosinec 1943
Uvedena do služby 2. března 1944
Osud 1945 zajata, 1947 potopena
Takticko-technická data
Výtlak 1763 t (na hladině)
2177 t (pod hladinou)[1]
Délka 89,8 m
Šířka 9,2 m
Ponor 4,71 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
4800 + 1100 hp
Rychlost 17 uzlů (na hladině)
7 uzlů (pod hladinou)
Dosah 18 450 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
93 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka 52
Výzbroj 1× 37mm kanón
4× 20mm kanón (2×2)
2× 533mm torpédomet (15 torpéd)
66 min
Elektronika radar FuMO 30
hydrofon GHG
FuMB 3 Bali
FuMB 6 Palau
Ostatní operační hloubka ponoru 100 m
Operační nasazení
Služba u 1944–1945
Nasazení druhá světová válka

U 234 byla oceánská minonosná ponorka německé německá typu XB z období druhé světové války. Jednalo se o jednu z největších ponorek své doby. V roce 1945 byla ponorka vyslána na tajnou misi do Japonska. Přepravovala důležitý náklad včetně dokumentace proudových letounů Messerschmitt Me 262 a 560 kg oxidu uranu. Po kapitulaci Německa se ponorka vzdala Američanům a po válce připadla USA. Roku 1946 byla testována a roku 1947 potopena jako cvičný cíl.[2]

Stavba

Čtveřice německých ponorek kotvících v Portsmouthu. Vlevo je vidět příď ponorky U 234

Ponorku postavila německá loděnice Germaniawerft v Kielu. Objednána byla 7. prosince 1940. Stavba byla zahájena 1. října 1941, na vodu byla spuštěna 23. prosince 1943 a do služby byla přijata v 2. března 1944. Stavba se protáhla kvůli poškození ponorky při náletu na loděnici v roce 1942.[2]

Služba

Torpédování ponorky U 234

Počátkem roku 1945 byla ponorka U 234 přestavěna, aby mohla vykonat přísně tajnou misi. Dne 25. března 1945 U 234 vyplula na cestu do Japonska, přičemž po cestě se do 15. dubna 1945 zastavila v norském Kristiansandu. Na palubě se nacházel důležitý náklad nedostatkových surovin, optického skla, dokumentace a přípravky pro výrobu stíhacího letounu Messerschmitt Me 262 (dle některých pramenů byl přepravován přímo Me 262) a 560 kg oxidu uranu. Na palubě bylo také několik německých vědců, pracovníků společnosti Messerschmitt a dva japonští důstojníci, vracející se domů.[2]

O vyplutí ponorky do Japonska byla informována britská rozvědka, neznala však přesné složení celého nákladu. U 234 se podařilo proklouznout do Atlantského oceánu a v době vyhlášení kapitulace Německa se stále nacházela na moři. Když ponorka přijala rozkaz, aby se vzdala, její kapitán Johann-Heinrich Fehler se rozhodl vzdát Američanům a zamířil do USA. Oba Japonci na palubě raději spáchali sebevraždu. Nakonec se ponorka vzdala americkému eskortnímu torpédoborci USS Sutton (DE-771), který ji 19. května 1945 doprovodil do Portsmouthu.

Po válce ponorka v rámci reparací připadla USA. V omezeném rozsahu byla testována.[2] Dne 20. listopadu 1947 byla nepotřebná ponorka U 234 u amerického poloostrova Cape Codu amerického poloostrova Cape Cod jako cvičný cíl potopena americkou ponorkou USS Greenfish (SS-351).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b "XB" type oceangoing submarine minelayers (U116) (1941 - 1944) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d U-234 [online]. Uboat.net [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Petr Vokáč, Hirošima nebyla první, Nakladatelství Akcent 2005
  • Joseph Mark Scalia (přeložil Lumír Mikulka), Poslední německá mise do Japonska: neúspěšná plavba ponorky U-234, Vyd. Ivo Železný, 2003

Externí odkazy

Zdroj