Třída P (1929)

Třída P
HMS Pandora (N42)
HMS Pandora (N42)
Obecné informace
Uživatel Britské královské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 6
Osud 5 ztraceno
1 vyřazena
Předchůdce třída O
Nástupce třída R
Technické údaje
Výtlak 1760 t (na hladině)
2040 t (pod hladinou)[1]
Délka 88,14 m
Šířka 9,12 m
Ponor 4,85 m
Pohon diesel-elektrický
Rychlost 17,5 uzlu (na hladině)
8,6 uzlu (pod hladinou)
Posádka 53
Výzbroj 1× 102mm kanón
8× 533mm torpédomet

Třída P (jinak též třída Parthian) byla třída diesel-elektrických oceánských ponorek postavených pro britské královské námořnictvo. Vyvinuty byly pro službu na Dálném Východě. Celkem bylo postaveno šest ponorek této třídy.[2] Ve službě byly v letech 1930–1946. Za druhé světové války byly čtyři potopeny. Pátá se už před válkou potopila po kolizi s nákladní lodí.

Stavba

Roku 1928 byla zahájena stavba šesti jednotek této třídy.[1] Dokončeny byly mezi lety 1930–1931.[3]

Jednotky třídy P:[1][4]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštění na vodu Přijetí do služby Status
Pandora (N42, ex Python) Vickers-Armstrong, Barrow 1928 22. srpna 1929 červen 1930 Dne 1. dubna 1942 potopena na Maltě italským letectvem. Později byl vrak sešrotován.
Parthian (N75) Chatham Dockyard 1928 22. června 1929 leden 1931 Dne 10. srpna 1943 se potopila ve Středomoří, pravděpodobně na mině.
Perseus (N36) Vickers-Armstrong, Barrow 1928 22. května 1929 duben 1930 Dne 6. prosince 1941 se ve Středomoří potopila na mině.
Phoenix (N96) Cammell Laird 1928 3. října 1929 února 1931 Dne 16. července 1940 potopena východně od Sicílie italským stíhačem ponorek Albatros.
Poseidon (P99) Vickers-Armstrong, Barrow 1928 21. června 1929 květen 1930 Dne 9. června 1931 se na Dálném východě potopila po srážce s japonskou obchodní lodí.
Proteus (N29) Vickers-Armstrong, Barrow 1928 23. července 1929 červen 1930 Do šrotu prodána 1946.

Konstrukce

HMS Poseidon (P99) a HMS Proteus (N29)
Posádka ponorky Proteus (N29)

Konstrukčně byly velmi podobné předcházející třídě O. Jejich silnou výzbroj tvořil jeden 102mm/40 kanón QF Mk.IV a osm 533mm torpédometů (šest příďových a dva záďové).[2] Celkem bylo neseno 14 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Admiralty o výkonu 4640 hp a dva elektromotory o výkonu 1635 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,5 uzlu na hladině a 8,6 uzlu pod hladinou.[1] Dosah byl 7050 námořních mil při rychlosti 9,2 uzlu na hladině a 62 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 95 metrů.[4]

Modifikace

Ve 30. letech ponorky dostaly modernější 102mm/40 kanón QF Mk.XII.[4] V letech 1941–1942 byly ponorky Pandora a Parthian upraveny pro přepravu paliva a nákladu, mimo jiné místo náhradních torpéd. V letech 1943–1944 byla výzbroj přeživších ponorek posílena o jeden 20mm kanón Oerlikon. Zároveň byly vybaveny radarem a upraveny pro nesení až 18 min Mk.2, které byly vypouštěny z torpédometů.[4]

Operační služba

Třída byla nasazena ve druhé světové válce. Čtyři ponorky byly ztraceny. Přeživší Protheus byl vyřazen roku 1946.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 48. (anglicky) 
  2. ↑ a b MCCARTNEY, Innes. British submarines 1939-45. Oxford: Osprey Publishing, 2006. 19 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-007-9. (anglicky) 
  3. ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 60 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  4. ↑ a b c d PARTHIAN submarines (6, 1930 - 1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2020-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  • MCCARTNEY, Innes. British submarines 1939-45. Oxford: Osprey Publishing, 2006. 48 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-007-9. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj