Tužebník jilmový

Jak číst taxoboxTužebník jilmový
alternativní popis obrázku chybí
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod tužebník (Filipendula)
Binomické jméno
Filipendula ulmaria
(L.) Maxim., 1879
Synonyma
  • Spiraea ulmaria
  • Ulmaria obtusiloba
  • Ulmaria palustris [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) je vlhkomilná bylina, v minulosti oblíbená léčivka, jeden z přibližně 12 druhů rodu tužebník.

Výskyt

Vyskytuje se v různé intenzitě téměř po celé Evropě (vyjma nejjižnějších částí), na západní Sibiři, v Malé Asii, v oblastí Kavkazu, Altaje i v Mongolsku, zavlečen byl i do Severní Ameriky. Vyrůstá v mokřadech, na vlhkých březích vodních toků a jezer, na vlhkých loukách, prameništích, v řídkých křovinách a na nezastíněných místech lužních lesů. Na území České republiky roste od nížin až do podhůří, v nižších polohách poměrně hojně, ve vyšších vzácněji. Preferuje především vlhké, na minerály chudé, hlinité nebo jílovité, částečně ulehlé půdy bohaté humusem. Ke správnému vývoji žádá plné slunce.[2][3]

Podle "Florabase.cz" se tužebník jilmový v ČR vyskytuje: [1]

Popis

Vytrvalá bylina, hemikryptofyt, s přímou 50, ojediněle až 200 centimetrů vysokou lodyhou která vyrůstá z dřevnatého oddenku. Tuhá lodyha má hranatý průřez, je lysá a na vrcholu se dělí ve složitý bohatý kružel, druh vrcholičnatého květenství které je u vyšších dvouděložných rostlin neobvyklé. Rostlina vytváří bohatě větvené trsy.

Na lodyze střídavě vyrůstající 4 až 8 cm dlouhé řapíkaté listy které mají u báze řapíků polosrdčité, pilovité palisty. Přetrhovaně lichozpeřené listy, dvou až pětijařmé, jsou složené z podlouhle vejčitých, na koncích špičatých, nestejně pilovitých lístků střídavě malých a velkých. Poslední lístek je největší a je hluboce rozeklán do 3 (méně často do 5) laloků. Na líci jsou tmavě zelené lístky lysé, na rubové straně jsou světle plstnaté. Mimo lodyžních listů mívá rostlina i několik obdobných bazálních přízemních listů. Variabilita rostliny je vysoká, odlišují se tvarem listů nebo oděním.

Drobné oboupohlavné květy o průměru 2 až 5 mm, vonící po hořkých mandlích, se začínají otevírat v květnu až červenci. Květy miskovitého tvaru mají po okrajích 5 vejčitých kališních a 5 obvejčitých, nehetnatých žlutavě bílých, jen občas narůžovělých korunních lístků. V květu je nejčastěji 20 tyčinek dvounásobně delších než koruna, jsou uspořádaných do dvou kruhů a v třetím kruhu vyrůstají pouhé nitky společně srostlé. Semeníků je 6 až 10 a mají po svou vajíčkách. Ty dozrávají v plody hnědé jednosemenné lysé nažky zobánkovitého tvaru 2 mm dlouhé, které se šroubovitě zkrucují a ve zralosti opadávají aniž by pukaly.

K opylení dochází jednak cizím pylem který do květů přináší opylující hmyz a dále u spodních květu i samoopylením vlastním pylem rostliny, zralý pyl z prašníků horních květů padá a sprašuje blizny květů níže postavených. Na větší vzdálenosti se tužebník jilmový šíří semeny, na kratší se rozrůstá oddenky; případně jsou při rozvodnění toků a stržení břehů vodou roznášeny úlomky oddenků.[2][3][4][5][6]

Význam

Dříve se rostlina používala v lidovém léčitelství jako přípravek pro utišení bolesti a horečky. V květech a již méně v nati jsou různé flavonoidy a hlavně silice obsahující salicylaldehyd a methylsalicylát s obdobnými účinky jako má kyselina acetylsalicylová, základ léku Aspirin a Acylpyrin. Čaj z květů působí diureticky, snižuje horečku, pomáhá při nachlazení a proti chronickým průjmům. Působí jako slabé sedativum a přináší úlevu při revmatických bolestech kloubů a zánětech. Díky příjemné výrazné vůni se rostliny používají i v kosmetice.[3][4]

V Podkrkonoší je tužebník jilmový nazýván "chlapice". Z jeho květu je zde vyráběna osvěžující limonáda podobně jako z květu černého bezu. Chlapice je také jednou z bylin, jejíž květy se objevují ve svatojánské postýlce.

Taxonomie

V České republice rostou dva poddruhy tužebníku jilmového:

  • tužebník jilmový pravý (Filipendula ulmaria (L.) Maxim. ssp. ulmaria)
nominální poddruh, vyrůstá v celém areálu výskytu.
  • tužebník jilmový Picbauerův (Filipendula ulmaria (L.) Maxim. ssp. picbaueri) (Podp.) Smejkal,
vzácnější poddruh, vyrůstá řídce a jen na území jižní Moravy, od nominálního poddruhu zde popisovaného se odlišuje staženým květenstvím a podlouhle vejčitými až kosníkovitými listy.[3]

Galerie

  • Květ
    Květ
  • Květenství
    Květenství
  • Odkvetlá květenství
    Odkvetlá květenství
  • Jednosemenné nažky
    Jednosemenné nažky

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Tužebník jilmový [online]. BOTANY.cz, rev. 12.08.2007 [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Tužebník jilmový pravý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 11.08.2008 [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Atlas rostlin: Tužebník jilmový [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Tužebník jilmový [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2012-10-22]. S. 526. Dostupné online. 
  6. ↑ Flora of China: Filipendula ulmaria [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj