Tržní pramen

Související informace naleznete také v článku Seznam pramenů v Karlových Varech.
5. Tržní pramen
Pramenní váza na Tržní kolonádě
Pramenní váza na Tržní kolonádě
Poloha
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Město Karlovy Vary
Zeměpisné souřadnice 50°13′24″ s. š., 12°53′ v. d.
Parametry
Objevení 1838
První záchyt 1838
Teplota 62 °C
Vydatnost 4,9 l/min.
Obsah CO2 500 mg/l
Ostatní
Typ teplý minerální pramen
Nadm. výška 380 m n. m.
Přístupnost volně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tržní pramen je pátý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části města. Umístěn je na Tržní kolonádě, jeho teplota je 62 °C a vydatnost 4,9 litrů/min. Je volně přístupný.

Historie

Historické tržiště pod Zámeckou věží je místo, kde již v 16. století stávaly první karlovarské lázně. Též je to jedno z míst, kde se odpradávna objevovaly a opět ztrácely divoké termální prameny. Tržní pramen byl objeven v roce 1838, když zde probíhaly stavební práce. Vyvěral na úpatí Zámecké věže z 15 cm široké trhliny v žíle vřídlovce uzavřené v žule.[1] Od svého prvního záchytu se několikrát ztratil a opět objevil.[2][3] Pravděpodobně to způsobovaly pukliny v podloží, kvůli kterým mohly unikat plyny. V roce 1840 v důsledku prací na Vřídle zapadl vývěr Tržního pramene tak, že se muselo přepracovat jímání a pečlivě utěsnit všechny okolní menší divoké vývěry. Podobné úsilí bylo nutné v následujících letech ještě několikrát vyvinout, neboť vývěr byl velmi nestálý.[1]

Pramen byl trvale zachycen až po provedení hloubkových vrtů a poté byl jímán v přízemí domu Marktbrunn. V sousedství domu byla roku 1883 postavena dřevěná kolonáda (podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera). Roku 1904 byl dům Marktbrunn zbořen (pro poškození velkou povodní roku 1890) a na místě strženého domu byla přistavěna další část dřevěné kolonády, která zastřešila i Tržní pramen. Ten musel však být pod úrovní kolonády, scházelo se k němu po točitém schodišti.

Současný stav

Pramen vyvěrá ve střední části Tržní kolonády v prostoru půlkruhové apsidy. Je zachycen vrtem v hloubce 38 metrů, což umožnilo jeho vyvedení nad úroveň podlahy kolonády.[4] Dosahuje teploty až 62 °C, má vydatnost 4,9 litrů/min., obsah CO2 je díky vysoké teplotě nižší, 500 mg/litr.[3] Pro pramen je charakteristická intermitence, tedy přerušovaný výtok, způsobovaný silným spontánním proplyněním zdroje.[1]

Kromě Tržního pramene vyvěrají na stejné kolonádě dva další minerální prameny – Karla IV. a Zámecký dolní. Původně míněné provizorium stavby Fellnerovo–Helmerovy kolonády se časem stalo kulturní památkou. V letech 1991–1992 byla pak původní konstrukce Tržní kolonády nahrazena věrnou kopií.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 29–30. Dostupné online.
  2. ↑ VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 24–30. 
  3. ↑ a b VARY, Infocentrum města Karlovy. Tržní pramen. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – Tržní kolonáda | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. 
  • NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj