Hermann Helmer

Hermann Helmer
Hermann Helmer – litografie Adolfa Dauthagea, okolo r. 1880
Hermann Helmer – litografie Adolfa Dauthagea, okolo r. 1880
Narození 13. července 1849
Harburg, nyní součást Hamburku, Německý spolek
Úmrtí 2. dubna 1919 (ve věku 69 let)
Vídeň, Rakousko
Alma mater Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Gottlieb Helmer, též Hellmer (13. července 1849 Harburg – 2. dubna 1919 Vídeň), byl rakouský architekt, který působil ve Vídni ve společné architektonické kanceláři spolu s Ferdinandem Fellnerem.

Životopis

Nejdříve se vyučil zedníkem a následně navštěvoval stavební průmyslovku v Nienburgu/Weseru. Po studiu na Akademii výtvarného umění v Mnichově u Rudolfa Gottgetreua vstoupil do ateliéru k Ferdinandovi Fellnerovi do Vídně, kde v roce 1873 spolu založili vlastní ateliér Fellner und Helmer a stali se nejvýznamnějšími staviteli divadel v celém Rakousko-Uhersku.

Práce

V prvních letech spolupráce v ateliéru byl Helmer zodpovědný především za práci v kanceláři, zatímco Fellner měl na starosti jednání o jednotlivých stavbách. Pozdější objednávky byly rozděleny a každý architekt pracoval s vlastním štábem spolupracovníků. Zásadně byly však všechny práce rozvinuty v jednotném stylistickém a funkčním způsobu tvoření a uváděly se ustavičně pod společným jménem Ateliér Fellner a Helmer. Na rozdíl od Fellnera upřednostňoval Helmer klasicistické formy.

Ateliér Fellner a Helmer

Ateliér Fellner a Helmer (Fellner und Helmer) byl založen v roce 1873. Koncem 19. století byl jedním z nejznámějších architektonických ateliérů ve Vídni. Jeho majitelé architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a najdeme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (neorenesance, neoklasicismus, neobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byly významní umělci své doby – Gustav Klimt a Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnoho dalších.

Specializací tohoto ateliéru byly budovy divadelní a koncertní, ve kterých se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou úlohou při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA. Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti.

Díky tomu byly architekti Fellner a Helmer v průběhu času pověření návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Szegedu, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). Na území dnešní České republiky najdeme divadelní budovy v Praze (Státní opera Praha), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali tito architekti zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali panelové domy (těch bylo více než 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, na území České republiky např. zámek Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhly do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystaveno asi 20 budov. Mezi nejznámější patří již výše zmíněné divadlo, a také Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene.

Ateliér Fellner a Helmer se stal díky jeho účinnosti, spolehlivosti při realizaci stavby, přísnému dodržování zásad požární ochrany budov ale i uvědomováním akustických aspektů stavec široce známým. V návaznosti na úspěšné projekty budov divadla dostávali Fellner a Helmer často také objednávky pro bytové a obchodní domy nebo vily a venkovské domy.

Výraz

Na průčelí ztvárňovali Fellner a Helmer jako základní prvek motiv kombinovaný v bohatství prvků. Používali hlavně portikus, lodžie, portály a boční věže. Stylisticky zvolili Fellner a Helmer formy, které měly kořeny v renesanci, motivy baroka, rokoka, ale také empíru. Přes takové modifikace byly zpracovány nová řešení. Pozoruhodné je, že podněty pro jednotlivé dekorační prvky byly zachyceny v historických budovách minulých období. Bytové a obchodní domy ukazují stejné formy a vyznačují se funkcionalistickým a zároveň reprezentativním způsobem tvoření. Otevřenost vůči moderním materiálům se ukazuje na projektu domu na Kärntnerstraße 12 ve Vídni, kde použili železobetonový skelet.

Díla (výběr)

S Fellnerem:

lázeňské domy:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann Helmer na slovenské Wikipedii.

Literatura

  • Dulla, M. – Moravčíková, H.: Architektura Slovenska v 20. století. Bratislava, Slovart 2002. 22, 56 s.

Externí odkazy

Zdroj