Trať 073

Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín
Vlaky z Děčína hl.n. do Ústí n.L.-Střekov (vlevo) a z Liberce do Ústí n.L. hl.n. přes Děčín hl.n. (vpravo) se setkají ve stanici Děčín východ horní nádr.
Vlaky z Děčína hl.n. do Ústí n.L.-Střekov (vlevo)
a z Liberce do Ústí n.L. hl.n. přes Děčín hl.n. (vpravo)
se setkají ve stanici Děčín východ horní nádr.
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 073
Technické informace
Délka 29,1 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 3 kV =
Maximální rychlost 80 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať z Lysé nad Labem
431,345 Ústí nad Labem-Střekov
trať do Ústí nad Labem
435,446 hr. Svádov (pův. poloha zastávky)
435,800 Svádov
437,495 Valtířov
439,644 Velké Březno
trať do Zubrnic
441,445 Malé Březno nad Labem
445,326 Těchlovice
445,751 hr. Těchlovice (pův. poloha)
448,534 Jakubský ( 86,8 m)
449,776 Boletice nad Labem
451,787 Křešice u Děčína přívoz
452,802 Křešice u Děčína
454,133 Děčín-Staré Město
trať z Rumburka a z České Lípy
řeka Ploučnice
455,750 Děčín východ St.1
456,872
3,533
Děčín východ dolní / horní nádr.
1,607 Děčín hlavní nádraží
řeka Labe
459,890 Děčín-Prostřední Žleb
trať do Drážďan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Ústí nad Labem – Velké Březno – Děčín (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 073). Trať vede ze stanice Ústí nad Labem-Střekov do Děčína po pravém břehu řeky Labe. Převážně jde o dvoukolejnou elektrizovanou trať, pouze úseky Děčín východ dolní nádraží – Děčín-Prostřední Žleb a Děčín východ horní nádraží – Děčín hl. n. jsou jednokolejné. Trať je součástí celostátní dráhy, nacházejí se na ní dva tunely.

Historie

List povolení Františka Josefa I. ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní (kromě jiných drah) z Nymburka k hranicím říšským u Děčína. Koncesionáři zavazují se, že počnou stavěti v šesti měsících a dokonají stavbu i zavedou veřejnou jízdu po ní ve čtyřech létech.[1]

Dráhu vlastnila a provozovala společnost Rakouská severozápadní dráha od října 1874 až do svého zestátnění 1. 1. 1908. Poté připadla k provozování státní kkStB.

Elektrizace trati proběhla v letech 1962–1963. Vlečka do přístavu v Děčíně byla otevřena v roce 1893.

Provoz na trati

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Střekov, Svadov, Valtíře, Velké Březno, Malé Březno, Přerov, Těchlovice, Jakuben, Nebočany, Křišvice, Ves St. město, Děčín

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a celkový rozsah tratě počet vlaků (v části tratě)
1900 42 Vídeň – Praha – Děčín 2 R + 4 Os Střekov – Děčín
1921 léto 121 Praha – Všetaty-Přívory – Děčín 1 R + 6 Os Střekov – Děčín
1928/29 zima 74 Praha – Děčín 1 R + 8 Os Střekov – Děčín
1937/38 zima 110 Praha – Děčín 14 Os Střekov – Děčín
1944/45 162g Liboch – Tetschen 7 Os Aussig-Schreckenstein – Tetschen
1945/46 6b (Praha –) Všetaty – Mělník – Děčín 1 R + 7 Os Střekov – Děčín
1959/60 7b Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 1 R + 9 Os Ústí n. L.-Střekov – Děčín
1988/89 072 Lysá nad Labem – Všetaty – Děčín 7 Os
2002/03 073 Ústí nad Labem-Střekov – Děčín 1 R + 12 Os
2012/13 073 Ústí nad Labem – Děčín 7 Os
Vysvětlivky

R – rychlík, Os – osobní vlak

Dnes[kdy?] jsou na trati provozovány pouze zastávkové osobní vlaky, jezdící z Děčína na Střekov a zpět (některé spoje v pracovní dny až do Litoměřic). Dálková osobní doprava je vedená po koridorové trati na levém břehu a po této trati projíždí pouze při mimořádnostech. Větší význam má trať po stránce nákladní dopravy, jsou tudy vedeny téměř veškeré kontejnerové vlaky ze západoevropských přístavů, směřující do terminálu v České Třebové či dál na Slovensko a do Maďarska. Taktéž tuto trať využívají různé tranzitní vlaky se silničními návěsy, soupravy s uhlím z dolu Profen pro Elektrárnu Opatovice a další.[zdroj?]

V roce 2019 převzala osobní provoz na trati od Českých drah společnost RegioJet.[2]

Navazující tratě

Ústí nad Labem-Střekov

Velké Březno

Děčín východ horní nádraží

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. ↑ List povolení č.109/1870 Sb. ze dne 25. června 1870
  2. ↑ SŮRA, Jan. RegioJet na severu? České dráhy chtějí zvrátit plány kraje. Ústecký deník. 2018-08-21. Dostupné online [cit. 2018-08-24]. 

Externí odkazy

Zdroj