Toušeň (hrad)
| Toušeň | |
|---|---|
 Park s pozůstatky hradu
| |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 1. polovina 17. století |
| Stavebník | panovník |
| Další majitelé |
páni z Michalovic páni z Rožmitálu aj. |
| Poloha | |
| Adresa | u domu čp. 87, Lázně Toušeň,  Česko
|
| Souřadnice | 50°10′16,48″ s. š., 14°42′42,44″ v. d. |
  Toušeň
| |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17354/2-2216 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Toušeň je zaniklý hrad v městysi Lázně Toušeň v okrese Praha-východ. Stával na levém břehu Labe v místech zahrady u domu čp. 87. Jeho zbytky jsou od roku 1966 chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Podle archeologického výzkumu hrad stál již na konci třináctého století, kdy Toušeň patřila královně Gutě. První písemná zmínka o něm pochází až z roku 1370, kdy jej koupil moravský markrabě Jan Jindřich. Ještě předtím ho měli v zástavě páni z Michalovic nebo pražští měšťané.[2] Od roku 1415 patřil pánům z Michalovic a během husitských válek ho roku 1421 po třídenním obléhání dobylo vojsko pražanů. Posádka hradu však mohla svobodně odejít.[3]
Po vymření rodu pánů z Michalovic hrad získal král Jiří z Poděbrad, jehož synové ho prodali Oldřichu Bradáčovi, který začal používat přídomek z Toušeně. Jeho syn Jiří Toušeň vlastnil ještě v roce 1488, ale další majitele neznáme. Pouze v roce 1512 je připomínán zdejší purkrabí Jan z Bezdědic. Okolo roku 1518 hrad získal Jan Pašek z Vratu a nechal ho velkoryse přestavět. Nejpozději v roce 1533, kdy Jan Pašek z Vratu zemřel, držel Toušeň Adam Lev z Rožmitálu, který ji roku 1536 prodal Kunratovi Krajířovi z Krajku, který ji připojil k brandýskému panství.[3] Opuštěný hrad v roce 1563 vyhořel a během třicetileté války byly jeho zdi rozebrány na švédské opevnění u Staré Boleslavi. Části zdiva existovaly ještě v roce 1873, ale zanikly již v průběhu devatenáctého století.[2]
Stavební podoba
Z hradu se dochovaly pouze archeologicky odkryté zbytky zdiva a terénní náznak příkopu. Výzkum odhalil okrouhlé hradní jádro, z jehož nejstarší stavební fáze pocházela cisterna, zatímco obvodová hradba byla postavena později.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 127979 : Tvrz, archeologické stopy, s omezením: bez pozemků st. parc. č. 11 a parc. č. 9/2, 10/1, 11, 856/11, k. ú. Lázně Toušeň. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Toušeň, s. 557–558.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Kouřimsko, Vltavsko a jihozápadní Boleslavsko. Svazek XV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 306 s. Kapitola Tvrze v okolí Brandýsa, s. 170.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Toušeň na Wikimedia Commons
- Toušeň na webu Hrady.cz
