Torpédovka typu 035

Torpédovka typu 1935
Torpédovka typu 1935
Torpédovka typu 1935
Obecné informace
Uživatelé Kriegsmarine
Sovětské námořnictvo
Typ torpédovka
Lodě 12
Osud 9 potopeno
3 vyřazeny
Předchůdce třída Raubtier
Nástupce typ 1937
Technické údaje T1–T8
Výtlak 844 t (standardní)
1088 t (plný)[1]
Délka 82,2 m (na vodorysce)
84,3 m (max.)
Šířka 8,62 m
Ponor 2,33 m
Pohon 4 kotle, 2 turbíny
Rychlost 35,5 uzlu
Dosah 1070 nám. mil při 19 uzlech
Posádka 119
Výzbroj 1× 105mm kanón
3× 20mm kanón (3×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
2 vrhače hlubinných pum
30 min
Sonar hydrofon GHG
Technické údaje T9–T12
Výtlak 839 t (standardní)
1082 t (plný)

Torpédovka typu 1935 (jinak též třída T1) byla třída torpédovek německé Kriegsmarine z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno dvanáct jednotek této třídy.[2] Za války torpédovky sloužily zejména jako eskortní lodě, stíhače ponorek a minonosky.[2] Devět jich bylo ve válce ztraceno. Jednu po válce provozovalo sovětské námořnictvo.

Stavba

Celkem bylo postaveno dvanáct jednotek této třídy. Jejich stavba byla rovným dílem rozdělena mezi loděnice Schichau v Elbingu a Deschimag v Brémách. Do služby byly přijaty v letech 1939–1940.[1]

Jednotky třídy:

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
T1 Schichau 1936 1938 prosinec 1939 Dne 10. dubna 1945 v Kielu potopena spojeneckým letectvem během oprav v loděnici Deutsche Werke.
T2 Schichau 1936 1938 prosinec 1939 Dne 29. července 1944 během oprav v loděnici Deschimag v Brémách potopena americkým letectvem. Vyzvednuta, šesrotována.
T3 Schichau 1936 1938 únor 1940 Dne 18. září 1940 v Le Havre potopena britským letectvem. Vyzvednuta a po opravě se do služby vrátila 12. prosince 1943. Dne 14. března 1945 severně od Helské kosy potopena minou položenou sovětskou ponorkou L-21.
T4 Schichau 1936 1938 květen 1940 Roku 1946 předána USA a roku 1948 Dánsku, ale nezařazena do námořnictva. Sešrotována 1951.
T5 Deschimag 1936 1937 leden 1940 Dne 14. března 1945 severně od Helské kosy potopena minou položenou sovětskou ponorkou L-21.
T6 Deschimag 1937 1937 duben 1940 Dne 7. listopadu 1940 východně od Aberdeenu potopena minou.
T7 Deschimag 1937 1938 prosinec 1939 Dne 29. července 1944 během oprav v loděnici Deschimag v Brémách potopena americkým letectvem. Vyzvednuta, šesrotována.
T8 Deschimag 1937 1938 říjen 1939 Dne 5. května 1945 poblíž Kielu poškozena spojeneckým letectvem a následně potopena vlastní posádkou.
T9 Schichau 1936 1938 červenec 1940 Dne 5. května 1945 poblíž Kielu poškozena spojeneckým letectvem a následně potopena vlastní posádkou.
T10 Schichau 1936 1939 srpen 1940 Dne 18. prosince 1944 potopena spojeneckým letectvem v loděnici Deutsche Werke v Danzigu.
T11 Deschimag 1938 1939 květen 1940 Roku 1945 předána Spojenému království a roku 1946 Francii jako Bir Hakeim, ale do námořnictva nezařazena. Sešrotována.
T12 Deschimag 1938 1939 červenec 1940 Roku 1945 předáma Sovětskému svazu jako Podvižnyj. Sovětským námořnictvem využíván jako testovací plavidlo.[3] Sešrotována 1957.[2]

Konstrukce

Ilustrace vzhledu plavidel

Výzbroj tvořil jeden 105mm kanón ve věži na zádi, tři 20mm kanóny v jednohlavňové lafetaci a dva otočné trojité 533mm torpédomety, umístěné v ose trupu. Doplňovaly je dva vrhače hlubinných pum se zásobou 32 kusů. Unést mohly až 30 námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Wagner a dvě parní turbíny Wagner o výkonu 31 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 35,5 uzlu. Dosah byl 1070 námořních mil při rychlosti 19 uzlů.[1]

Modifikace

Roku 1941 byla u sedmi torpédovek (T2, T4, T7, T9–12), pro zlepšení nautických vlastností, prodloužena příď.[2] Poté byla jejich celková délka 87,1 metru. Na přídi tím vznikl prostor pro jeden 37mm kanón.[1] Během války byla výzbroj plavidel modifikována. Zejména byla posílována hlavňová výzbroj a naopak torpédová redukována na jeden torpédomet. Zároveň byla plavidla vybavena radary (FuMO 28, FuMO 63) a další elektronikou (FuMB 4 Sumatra, FuMB 6 Palau).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e "1935 type" torpedo boats (T1) (1939 - 1940) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 237. (anglicky) 
  3. ↑ PODVIZHNYY destroyer (1940 / 1945) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj