Tomáš Trnka

prof. PhDr. Tomáš Trnka
Fotografie Tomáše Trnky, 1929
Fotografie Tomáše Trnky, 1929
Narození 6. prosince 1888
Dunovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. dubna 1961 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Alma mater Univerzita Karlova
Povolání filozof, historik, psycholog a učitel
Zaměstnavatelé Svaz osvětový v Praze, Masarykův lidovýchovný ústav Svazu osvětového v Praze, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Znám jako filozof, profesor lidovýchovy, zakladatel katedry lidovýchovy na Pedagogické faultě Univerzity Karlovy
Titul prof.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Trnka (* 6. prosince 1888 v Dunovicích – 24. dubna 1961 v Praze) byl český filozof, představitel intuitivismu a personalismu, pracovník a později ředitel Masarykova lidovýchovného ústavu Svazu osvětového v Praze, po II. světové válce se habilitoval a byl v roce 1947 jmenován profesorem pro obor lidovýchovné nauky na vzniknuvší Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde se stal zakladatelem Katedry lidovýchovy (1947–1949). V březnu 1949 byl však z univerzity sesazen komunistickým režimem z ideových důvodů a bylo mu znemožněno publikovat.

Život

Tomáš Trnka se narodil v roce 1888 v jihočeské vesnici Dunovice. Po absolvování základní školní docházky v Cehnicích a absolvování gymnázia v Písku (maturita v roce 1909) vystudoval filozofii a moderní filolofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Během studií byl ovlivněn přednáškami např. zakladatele moderní české psychologie Františkem Krejčím, literárním historikem Jaroslavem Vlčkem, nebo filozofem a pedagogem Františkem Drtinou.[1] Za studií se setkal také s pozdějším prezidentem republiky Tomášem G. Masarykem, který jej vyzval k vypracování srovnávací studie o francouzském filozofovi Henri Gersonovi a o německém filozofovi Hansi Vaihingerovi. Tato Trnkova práce však byla zdržena I. světovou válkou a vyšla až v roce 1924 (Moderní filozofie ve slepé uličce). Na základně dizertace o Bergsonových názorech získal v roce 1914 na FF UK doktorát z filozofie.

Veřejné působení

Tomáš Trnka po studiích pracoval jako tajemník Svazu osvětového v Praze, který byl v roce 1925 přetvořen na Masarykův lidovýchovný ústav. T. Trnka se stal později za svého působení jeho ředitelem. V rámci práce zde se zabýval také činností ohledně české kinematografie a jejího potenciálu pro šíření osvěty. Po II. světové válce byl ministrem školství vyzván, aby se habilitoval a založil na v roce 1946 vzniknuvší Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy odborné studium pro osvětové pracovníky. Tomáš Trnka se tohoto úkolu chopil, v roce se 1946 stal docentem a v roce 1947 řádným profesorem PedF UK, kde ve stejném roce založil Katedru lidovýchovy,[2] a přednášel předměty Theorie lidové výchovy, Úvod do lidové výchovy a Směry a složky v lidové výchově. V březnu 1949 byl však z ideologických důvodů odvolán opatřením akčního výboru, na popud již komunistického ministra školství Zdeňka Nejedlého. V závěru života prof. Trnka trpěl vážnou oční chorobou. Zemřel 24. dubna 1961 v Praze, v krčské nemocnici.

Na profesorem Trnkou založenou Katedru lidovýchovy na Pedagogické fakultě UK dnes, vzhledem ke komplikovanému politickému prostředí a organizačním změnám v rámci Univerzity Karlovy především za komunistického režimu, kdy byla rušena, přesouvána na jiné fakulty, přejmenovávána, reorganizována apod., navazují v polistopadové éře České republiky hned dvě katedry. Starší, Katedra andragogiky a personálního řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a mladší, Katedra andragogiky a managementu vzdělávání, opět na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Dílo

Knihy:

  • Filosofický problém války (1917)
  • Cesty filosofie a vědy (1919)
  • Proudy v současné filosofii (1920;1924)
  • Záhada vědomí a poznání (1920;1946)
  • Hledám tajemství života I. : Příroda a její dílo (1923;1940)
  • Moderní filosofie ve slepé uličce (1924)
  • Proudy v současné filosofii (1925)
  • Hledám tajemství života II. : Člověk a jeho dílo (Filosofie kultury) (1926;1941)
  • Masarykův lidovýchovný ústav [Svaz osvětový] : jeho vznik a vývoj [1906-1926] (1926)
  • Filosofické základy lidové výchovy (1928)
  • Člověk a svět (1929)
  • Základy lidovýchovy (1934)
  • Kulturní a školní kinematografie v cizině a u nás (1935)
  • Vývoj naší lidové výchovy (1936)
  • Člověk a věčnost : Typologie a charakterologie (1946)
  • Záhada poznání (1946)
  • Lidová výchova, její theorie, složky, methody a organisace (1946;1970)
  • Hledám tajemství života III. : Mezi nebem a zemí (Cesta za smyslem života) 1948

Malometrážní filmy (podíl na tvorbě):

  • Bouře nad Tatrami (1932)
  • Květy na Tatrách (1932)

Časopisecké příspěvky:

  • Problém tragiky Ibsenova „Stavitele Solnesa“, Pokroková revue 1912
  • Tragika radosti života, Lumír 1912
  • Bergsonova filosofie umění, Časopis Musea království českého 1914
  • Tragika našeho literárního vývoje, Lumír 1919
  • Diferenciální psychologie, Tajemství lidských citů, RF 1924
  • Úvodní slovo (s J. Bartošem, K. Vorovkou), Slepá ulička v teorii poznání (s V. Hoppem), Individuální psychologie a filosofie, Ježíš z hlediska filosoficko-kulturního, Kant a filosofie „Jako-by“, Na horách cítíš dech věčnosti, Typy vrahů, Umělecké nadání a zločinnost, Vizionářští umělci, Filosof Ladislav Klíma, Záhada nesmrtelnosti, Filosofie (F) 1927–29
  • Henri Bergson, nositel Nobelovy ceny, Otokar Březina jako filosof, Rozpravy Aventina (RA) 1928–29
  • Dnešní náboženská a kulturní krize, RA 1930
  • Psychologie ženy, Člověk a svět, F 1929–30

Odkazy

Reference

  1. ↑ SSČ, Akademie věd ČR; Marta Macalkova; Divize informačních technologií. Tomáš Trnka (1888–1961). Akademický bulletin [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tomáš Trnka. www.phil.muni.cz [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Otto, 1935. Heslo: Tomáš Trnka
  • Ehrenberger, Tomáš, 1996. Biografie Tomáš Trnky. ČasopisTvar.
  • KRATOCHVÍL, Ladislav, 1970. Filosofický portrét Tomáše Trnky. [S.l.: nákl. vl., 1970]. 567 - 578 s.
  • RAMBOUSEK, Antonín a TRNKA, Tomáš, 1927. Institut Masaryk pour l'éducation populaire: origine et développement 1906-1926. Prague: Institut Masaryk pour l'éducation populaire. 34 s., 1 list.
  • Das Masaryk-Volksbildungsinstitut (der Kulturverband) : seine Entstehung und Entwickelung (1906-1926) / verfasst F. Rambousek und T. Trnka ; Übersetzung von M. Krječmaŕ
  • KAZIMOUROVÁ, Veronika, 2020. Klíčové myšlenky lidovýchovné koncepce Tomáše Trnky. Diplomová práce, vedoucí Šerák, Michal. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra andragogiky a personálního řízení.
  • KAZIMOUROVÁ, Veronika, 2020. Tomáš Trnka a jeho snahy o vytvoření ucelené teorie lidové výchovy. Acta Andragogica, roč. 7.. S. 93 - 102. ISBN 978-80-8127-274-5
  • FOJTÁŠKOVÁ, Hana, 2009. Trehdy ve vzdělávání dospělých v meziválečném období v Československu. Bakalářská práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. S. 19-25.

Externí odkazy

Související články

Zdroj