Tomasz Arciszewski

Tomasz Arciszewski
Stranická příslušnost
Členství Polská socialistická strana
Rodné jméno Tomasz Stefan Arciszewski
Narození 4. listopadu 1877
Rawa Mazowiecka
Úmrtí 20. listopadu 1955 (ve věku 78 let)
Londýn
Místo pohřbení Brompton Cemetery
Děti Jan Arciszewski
Profese politik a odborář
Náboženství katolicismus
Ocenění Kříž za chrabrost
Kříž nezávislosti s meči
stříbrný kříž řádu Virtuti Militari
Commons Tomasz Arciszewski
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomasz Stefan Arciszewski (4. listopadu 1877 Sierzchowy - 20. listopadu 1955 Londýn) byl polský sociální politik a premiér exilové vlády v letech 1944-47

Kariéra

Narodil se do rodiny veterána Lednového povstání Mikołaje Arciszewskiho a jeho ženy Heleny, rozené Młynarske. Po dokončení obchodních škol v Lubańi a Radomi se přestěhoval do Sosnovce, kde začal ve věku 17 let pracovat jako dělník ve slévárně. V roce 1896 vstoupil do Polské socialistické strany (PPS) a brzy poté se účastnil stávky, kvůli které byl následně vyhozen.[1]

Později musel uprchnout ze země a v letech 1898–1900 žil v Londýně a Brémách, kde působil jako jeden z vůdců asociace polských socialistů v exilu. Přes hrozbu zadržení carskou policií se v srpnu 1900 vrátil do vlasti a krátce poté byl zatčen. O tři roky později byl propuštěn a navrátil se do aktivní služby mezi socialisty. Stal se jedním z členů PPS, kteří byli posláni do nerozvinutých oblastí Polska, aby zde vytvořili organizace a sruktury ilegální strany. Arciszewski pobýval v Čenstochové, v Piotrkówu Trybunalskim a v chudém regionu Podleska.

V roce 1904 vstoupil do Bojové organizace Polské socialistické strany (Organizacja Bojowa Polskiej Partii Socjalistycznej), revoluční skupiny bojující za osvobození Polska. Stal se blízkým spolupracovníkem Józefa Piłsudského a přestěhoval se do Varšavy, kde se stal vedoucím místní pobočky jeho organizace. Zde organizoval řadu pokusů o atentát řady ruských vysoce postavených důstojníků. Účastnil se také slavného přepadení v Bezdanech (26. září 1908), nedaleko Vilna, kde jednotka pod velením Piłsudského ukradla z vládního vlaku přibližně 200 000 zlatých rublů, které byly dále použity na financování polského odbojového podzemí.

V roce 1906 Arciszewski, společně s Piłsudským, vstoupil do nově vzniklé PPS – Revoluční frakce. Krátce před začátkem první světové války frakci opustil a stáhl se do interní opozice. V srpnu 1914 vstoupil do Polských legií, kde sloužil u 1. pěšího pluku 1. brigády. Po skončení první světové války, byl dosazen na post ministra práce a sociálních věcí v prozatímní vládě Polské republiky, vedené Ignacem Daszyńskim. Později se stal ministrem pošt a telegrafů ve vládě Jędrzejem Moraczewskim. Zde sloužil až do 16. ledna 1919. Brzy poté byl zvolen jako člen Sejmu.

Během německé invaze do Polska v roce 1939 se Arciszewski účastnil obrany Varšavy. Po německém a sovětském obsazení země se uchýlil do podzemí, kde spolu s Kazimierzem Pużakem založil stranu PPS-WRN (Polska Partia Socjalistyczna - Wolność, Równość, Niepodległość), kterou vedl až do roku 1944. Krátce po Varšavském povstání byl Arciszewski letecky evakuován z Polska (operace Most III). Přes Káhiru se dostal do Londýna, kde se stal jedním z kandidátů na exilového polského prezidenta a později premiérem polské exilové vlády.

Zemřel ve věku 78 let a je pohřben na Brompton Cemetery v Londýně.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomasz Arciszewski na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Aleksy Rżewski. Wódz bojowców (Tomasz Arciszewski) [online]. Wydawnictwo Księgarni Łódzkiej „Czytaj”, Łódź 1931, 1931 [cit. 2012-12-28]. Dostupné online. (Polish) 

Externí odkazy

Zdroj