Tomáš Chovan

Tomáš Chovan
Narození 28. prosince 1926
Gombáš
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 8. listopadu 1951 (ve věku 24 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ďáblický hřbitov
Národnost slovenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Chovan (28. prosince 1926[1]Gombáš – 8. listopadu 1951 Bratislava) byl slovenský poručík ČSA a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.

Životopis

Narodil se v roce 1926 v Gombáši do chudé křesťanské rodiny.[2] Měl celkem čtyři sourozence, z nichž dva zemřeli krátce po porodu. Vystudoval vojenskou reálnou školu v Martine a Vojenskou akademii v Hranicích, přičemž studium na ní ukončil v roce 1948 v hodnosti poručíka.[3]

Po únoru 1948

Po komunistickém převratu emigroval již v květnu 1948 do Rakouska. Z něj se poté dostal do Francie. V ní byl vycvičen s cílem vrátit se do vlasti a plnit úkoly v rámci protikomunistické činnosti. Poté působil jako agent chodec.[4][5] Na bratislavském hlavním nádraží byl ovšem v březnu 1950 zadržen a vzat do vazby. Státním soudem v Bratislavě byl za trestné činy velezrady, vyzvědačství a zběhnutí v politickém procesu konaném v březnu 1951 odsouzen k trestu smrti. Odvolání proti rozsudku bylo zamítnuto a milost neudělil ani přes značné naléhání Chovanovy rodiny a přátel prezident Klement Gottwald. V procesu bylo navíc k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzeno dalších dvacet osob včetně Chovanova blízkého spolupracovníka Rudolfa Pščolky, který dostal doživotní trest. Chovan byl popraven v listopadu 1951.[6] Byl umístěn do hrobu, na kterém bylo místo jeho jména uvedeno jen číslo.[3]

Rozsudek byl zrušen po sametové revoluci v říjnu 1991.[6]In memoriam byl povýšen do hodnosti kapitána.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Tomáš Chovan. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b O milosť pre Tomáša Chovana prosila prezidenta celá dedina. myliptov.sme.sk [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ BLEHOVA, Beata Katrebova. Ozbrojený odpor na Slovensku v rokoch 1949 - 1951 v prepojení na slovenský politický exil. Prípad agenta-kuriéra Tomáša Chovana. Michal Šmigeľ, ed. Ozbrojený protikomunistický odpor v krajinách strednej a východnej Európy (1944 - 1953). 2019-01-01. Dostupné online [cit. 2024-06-14]. 
  6. ↑ a b Tomáš Chovan | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pamätná tabuľa Tomáš Chovan | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online. 

Zdroj