Tobiáš Štefek z Koloděj

Tobiáš Štefek z Koloděj
Člen direktoria Českého království
za městský stav
Ve funkci:
24. květen 1618 – 4. listopad 1619
Předchůdce direktorium ustaveno den po pražské defenestraci
Nástupce činnost direktoria ukončena

Narození 16. století
Náchod
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 21. června 1621
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Příčina úmrtí poprava stětím
Děti Štěpán Štefek z Koloděj
Profese úředník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tobiáš Štefek z Koloděj, něm. Tobias Steffeck von Kol[l]odey (? – 21. června 1621) byl český měšťan, původem poddaný na panství rodu Smiřických.

Život

Poprava 27 "českých" pánů na Staroměstském náměstí

Narodil se v Náchodě v domku na místě, kde dnes stojí palác městské spořitelny. V mladším věku vychovával šlechtické děti, potom byl panským úředníkem a regentem všech panství Smiřických. 12. února 1593 obdržel se svým bratrem Matějem erb a přídomek z Koloděj.

Poprvé se oženil 7. listopadu 1595 s Kateřinou, dcerou Jana Laštovičky, pak s Annou, vdovou po Danielu Pražákovi. Z prvního manželství vzešli Štěpán a Ludmila, z druhého Tobiáš a Anna.

Roku 1612 nabyl v Praze městského práva. Byl zvolen mezi defensory konsistoře a university. Za stavovského povstání v letech 16181619 byl direktorem městského stavu. Jako direktor z městského stavu spolupodepisoval konfederaci učiněnou s jinými zeměmi, hlasoval pro zavržení krále Ferdinanda II. a zvolení Fridricha Falckého za českého krále. Účastnil se jako spolupřehlížitel roku 1619 opravy justifikací a dedukcí svobodného práva stavů českých k volbě českého krále. Byl vězněn od 21. února do 13. března 1621 v Novoměstské radnici v Praze, 29. března 1621 byl převezen na Pražský hrad a odsouzen hrdelní císařskou komisí ke ztrátě hrdla, cti a statků.

Tento rozsudek Ferdinand II. 26. května 1621 potvrdil. Dne 21. června 1621 byl sťat druhým mečem jako první.

Ani jeho dva synové otce nezapřeli, starší Štěpán byl mistrem svobodných umění a doktor lékařství. Studia zahájil na gymnáziu ve Zhořelci, poté studoval v Brémách a Marburku. V roce 1619 získal doktorát lékařství. V Praze žil se svou ženou Dorotou rozenou Celestýnovou. Měli dceru Annu a syna, jehož jméno se nedochovalo. Roku 1627 odešla celá rodina do exilu. Štěpán, který přežil své děti, zemřel po roce 1653 pravděpodobně v Drážďanech.

Mladší syn Tobiáš (narozen 1615) odešel pravděpodobně s rodinou svého staršího bratra do exilu (Pirna ?). Při vpádu Sasů roku 1631 přišel do Prahy a sňal hlavu svého otce z mostecké brány. Poté se zúčastnil slavnostního pohřbení ostatků popravených pánů. Tento pietní akt se konal v neděli 20. nebo 30. listopadu 1631 ve 14 hodin a protáhl se dlouho do nočních hodin, kdy se konal tajný pohřeb a hlavy byly uloženy neznámo kam. Za toto provinění byl 25. ledna 1634 konfiskační komisí frýdlantskou odsouzen a jeho jmění bylo zkonfiskováno. V letech 16401650 byl ve službách knížat anhaltských, po jejichž přímluvě byl roku 1646 povýšen Ferdinandem III. do šlechtického stavu.

Odkazy

Literatura

Externí odkazy

Zdroj