Tisy na oslavu milénia

Mileniální tis v obci Ratlinghope, Shropshire v roce 2009
Mileniální tis na hradě Dover (hrad) v roce 2012
Mileniální tis u Kostela Nejsvětější Trojice (Stapleton) v roce 2018

Tisy na oslavu milenia jsou stromy, které byly zasazeny v roce 2000 jako součást programu o spolupráci mezi Anglikánskou církví a charitou The Conservation Foundation k oslavám konce 2. tisíciletí. Církev přislíbila řízky tisu starého přes 2000 let z kostelních zahrad všem farnostem, které o něj požádaly. Prvotní odhad počítal s poskytnutím pár set tisů, ale na konci roku 2000 jich bylo distribuováno 8000. Program pomohl v církevních kruzích zvýšit povědomí o ekologických problémech a umožnil vysazení značného množství tisů se známým původem.

Historie projektu

Projekt na sázení tisů vznikl v listopadu roku 1996 jako spolupráce Anglikánské církve s charitou The Conservation Foundation, k poskytnutí tisů farnostem k oslavě konce 2. tisíciletí.[1] Tisy se mohou ve Spojeném království dožít tisíce let a země má největší sbírku starobylých tisů ze všech zemí na světě. Většina tisů starších 2000 let v Británii se vyskytuje v zahradách kostelů anglikánské církve, kde tak byly ochráněny před stavebním rozvojem.[2] Projekt plánoval využít k řízkování 20 starých tisů, aby je poskytl farnostem. Nové tisy mají i teologický základ, jelikož původní tisy byly živé za dob zrození Krista. Projekt byl řízen Aliancí náboženství a ochrany (ARC) jako součást jejich projektu "Svatá země".[3]

Řízky tisů

Původní projekt řídili David Bellamy, David Shreeve a Libby Simon a očekávalo se, že bude potřeba několik stovek řízků.[3][1] Zájem byl mnohem větší, než se očekávalo, a projekt byl "na poslední chvíli" rozšířen, aby mohl pokrýt zájem o tisy.[2] Botanik Fergus Kinmonth vedl sběratelský tým, který využíval horolezce k řízkování ve výškách z přibližně 60 tisů. Řízky měly okolo 15 cm, byly zabaleny v novinách a svačinových krabicích a byly rozvezeny kurýrem na motorce do Bedfordu, kde byly pěstovány ve sklenících.

Mladé rostliny byly v průběhu roku 2000 rozvezeny po celé zemi v sériích 40 dodávek. Graham Preskett složil k této příležitosti "Hymnu tisového stromu" a supermarket Waitrose poskytl speciální tašky k transportu řízků. The Royal Mail vydala na oslavu projektu pamětní známku, jako součást série "Strom a list". Během jedné bohoslužby v Katedrále svatého Pavla bylo distribuováno 136 tisů mezi 1000 lidí. Kvůli nedostatku finančních prostředků, které znemožnily vyslat kamión do Trura, byly k rozvozu tisů vyslány soukromé vozy. Jeden biskup prohlásil: "Bylo to úžasné – tolik lidí, kteří by normálně nepřišli na bohoslužbu v mé katedrále – ale přišli pro strom".[2]

V důsledku projektu bylo v 7 000 farnostech anglikánské církve vysazeno asi 8 000 tisů.[1][3] Mezi takto zasazené stromy patřily stromy v paláci Lambeth, v domě arcibiskupa v Canterbury a v arboretu Národního památníku.[2][4] K ceremoniální výsadbě stromů byli často zváni hodnostáři, mez něž patřili biskupové, vikáři, celebrity a členové královské rodiny.

Dopad

Shreeve v roce 1996 uvedl, že stromy se stanou „symboly komunity a znamením stvoření“.[2] Některé ze stromů prosperovaly, do roku 2019 byl alespoň jeden 20 stop (6,1 m) vysoký. Jiným se tolik nedařilo, jeden z těch distribuovaných ve službě sv. Pavla byl vysazen v kostele sv. Jiří v Malaze, ale odumřel v sušším španělském klimatu. ARC odhaduje, že zhruba jeden ze dvaceti stromů přežije do čtvrtého tisíciletí.[3] Tisy představují významnou kolekci stromů se známým původem, které budou v budoucnu cenné ve výzkumu.[1]

ARC popisuje projekt jako jeden z nejúspěšnějších podniků v rámci britských oslav tisíciletí.[3] Shreeve uvádí, že pomohl v církvi zvýšit povědomí o environmentálních projektech a zlepšil ekologické vzdělání činovníků diecézí. V rámci 20. výročí projektu byl roce 2019 zahájen průzkum, v němž měly farnosti zaznamenat stav jejich tisů.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Millennium yews na anglické Wikipedii.

  1. a b c d [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-911188-12-4. 
  2. a b c d e f www.churchtimes.co.uk. Dostupné online. 
  3. a b c d e Archivovaná kopie [online]. [cit. 2020-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-08. 
  4. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-470-77704-6. 

Zdroj