Thomas A. Steitz
| Thomas A. Steitz | |
|---|---|
 Thomas A. Steitz (2009)
| |
| Narození |
23. srpna 1940 Milwaukee |
| Úmrtí |
9. října 2018 (ve věku 78 let) Branford |
| Příčina úmrtí | rakovina slinivky |
| Místo pohřbení | Grove Street Cemetery |
| Bydliště | Spojené státy americké |
| Alma mater | Harvardova univerzita (do 1966) Lawrence University Wauwatosa East High School |
| Povolání | biochemik, molekulární biolog, vysokoškolský učitel, chemik, krystalograf, biofyzik a biolog |
| Zaměstnavatel | Yale School of Medicine |
| Ocenění | Pfizerova cena za enzymovou chemii (1980) Rosenstielová cena (2000) Sir Hans Krebs Medal (2000) Keio Medical Science Prize (2006) společník Americké asociace pro rozvoj vědy (2007) … více na Wikidatech |
| Choť | Joan A. Steitz |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thomas Arthur Steitz (23. srpna 1940, Milwaukee, Wisconsin, USA – 9. října 2018, Branford, Connecticut[1]) byl americký biochemik, který společně s Venkatramanem Ramakrishnanem a Adou Jonathovou v roce 2009 získal Nobelovu cenu za chemii za objasnění struktury a funkce ribozomů – buněčných „továren na bílkoviny“.
Působil jako profesor molekulární biofyziky a biochemie na Lékařském institutu Howarda Hughese při Yaleově univerzitě. Hlavním předmětem jeho zájmu bylo zkoumání buněčných struktur pomocí rentgenové krystalografie. Podařilo se mu zjistit mechanismy působení různých enzymů a mechanismy syntézy bílkovin v ribozomech. Usiloval také o vývoj léků proti mikrobům odolným vůči dosavadním antibiotikům.[2]
Biografie
Steitz se narodil v Milwaukee ve Wisconsinu. Oba rodiče studovali na univerzitě, cenili si vzdělání a očekávali, že jejich pět dětí bude mít dobré výsledky ve škole. Na střední škole navštěvoval Thomas kromě akademických předmětů výtvarné a hudební kurzy a dílny, které zahrnovaly elektrotechnické a kovodělné práce a práci se dřevem. Vyráběl nábytek a od základu sestavil elektromotor. Tyto základní dovednosti v práci s nástroji a materiály následně využil při stavbě modelů bílkovin. Měl rád hudbu, za hru na saxofon získal ocenění na několika soutěžích a krátce uvažoval o hudební kariéře. Nakonec dospěl k závěru, že pokud se bude zabývat vědou, může se hudbě věnovat jako koníčku, ale pokud by se věnoval hudbě, vědu jako koníček by mít nemohl.[3][4]
V roce 1962 absolvoval studium chemie na Lawrence University v Appletonu ve Wisconsinu. V roce 1966 získal doktorát z biochemie a molekulární biologie na Harvardově univerzitě, kde pracoval pod vedením pozdějšího nositele Nobelovy ceny za chemii z roku 1976 Williama Lipscomba. V letech 1967–1970 se věnoval postdoktorskému výzkumu v Laboratoři molekulární biologie Medical Research Council v britské Cambridgi. Během asi dvou měsíců se zde seznámil téměř se všemi z celé laboratoře, včetně Maxe Perutze, Francise Cricka, Fredericka Sangera a Sydney Brennera.[4]
Krátce zastával místo docenta na Kalifornské univerzitě v Berkeley, ale rezignoval na něj kvůli tomu, že univerzita nepřijala jeho manželku Joan na místo profesorky, protože byla žena. Místo toho v roce 1970 oba nastoupili na fakultu na Yaleově univerzitě, kde Steitz pokračoval v práci na buněčné a strukturní biologii.[3] Spolu s Peterem Moorem určili pomocí rentgenové krystalografie atomovou strukturu velké ribozomální podjednotky 50S a své výsledky publikovali v roce 2000 v časopise Science.[5] Tato práce měla zásadní význam pro pochopení mechanismu syntézy proteinů na molekulární úrovni a přispěla také k vývoji nových antibiotik. V roce 2009 byla Steitzovi za jeho výzkum ribozomů udělena Nobelova cena za chemii.[6]
Byl jedním ze zakladatelů společnosti Rib-X Pharmaceuticals, později Melinta Therapeutics, která vyvíjí nová antibiotika cílená na bakteriální ribozomy.
Byl ženatý s významnou molekulární bioložkou Joan A. Steitz, která je také profesorkou molekulární biofyziky a biochemie na Yaleově univerzitě. Žili spolu v Branfordu ve státě Connecticut a měli syna Jona. Dne 9. října 2018 zemřel Steitz na rakovinu slinivky břišní.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas A. Steitz na anglické Wikipedii.
- ↑ Thomas A. Steitz [online]. [cit. 2018-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NOVÁK, Jan A. Nobelovy ceny za chemii [online]. Novákoviny, 2009-10-07 [cit. 2015-11-01]. Dostupné online.
- ↑ a b RAMAKRISHNAN, V.; HENDERSON, Richard. Thomas Arthur Steitz. 23 August 1940—9 October 2018. Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society. 2021-12, roč. 72, s. 311–336. Dostupné online [cit. 2025-05-25]. doi:10.1098/rsbm.2021.0029.
- ↑ a b Thomas A. Steitz – Biographical. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ YALE RESEARCHERS SOLVE STRUCTURE OF THE RIBOSOME -- Groundbreaking Achievement 'Like Climbing Mount Everest' | Yale News. news.yale.edu [online]. 2000-08-10 [cit. 2025-05-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Nobel Prize in Chemistry 2009. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas A. Steitz na Wikimedia Commons
- "Inquisitiveness of Milwaukee native leads to a Nobel Prize"
- Thomas Steitz - MIPtalk.com interview[nedostupný zdroj]
- Oficiální stránka Archivováno 5. 1. 2010 na Wayback Machine.
- Structural Basis of Replication and Gene Expression Archivováno 11. 8. 2011 na Wayback Machine.
- ResearcherID-Eintrag Archivováno 23. 12. 2009 na Wayback Machine.
