Tereza Svatová

Tereza Svatová
Rodné jméno Teresie Anna Albertová
Narození 31. března 1858
Žamberk
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. února 1940 (ve věku 81 let)
Vysoké Mýto
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Žamberk
Povolání spisovatelka
Národnost česká
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tereza Svatová v Knize narozených Teresie Anna Albertová (31. března 1858 Žamberk[1] – 19. února 1940 Vysoké Mýto) byla česká spisovatelka.

Život

Tereza se narodila v rodině hodináře a později městského duchovního, Františka Alberta a Kateřiny Zdobnické v Žamberku. Její sourozenci byli: Eduard (1841–1900), český chirurg, univerzitní profesor a básník, Magdalena (1844), Vincenc (1848), František (1856–1923), lékař a spisovatel a Kateřina Thomová (1861–1952), představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea.[2]

V roce 1860, kdy jim vyhořel dům, ji dali rodiče na vychování manželům Princovým do Ústí nad Orlicí – Tarsila Princová byla mladší sestrou Tereziny matky. V patnácti letech manželé Princovi Terezu adoptovali.[2] 12. října 1874 se Tereza provdala za berního adjunkta Josefa Svatu (1849–1927), který pracoval v Ústí nad Orlicí a později v Mladé Boleslavi u berního úřadu. Měli spolu čtyři děti: Josefa (1880–1927) kaplana v Koclířově, Tarsilu, Marii a Terezii.[3] Po penzionování manžela žila rodina ve Vysokém Mýtě.[4]

Od roku 1880 psala Tereza povídky a fejetony, které publikovala v Národních listech, Květech a Lumíru. Jejich redaktoři – Jan Neruda, Servác Heller a Josef Václav Sládek ji v této práci povzbuzovali a ujišťovali, že má spisovatelský talent.[4]

Psala nejraději vzpomínky a fejetony. Úzkostlivě dbala na pravdivost obsahu. Napsala také vzpomínky na Jaroslava Vrchlického, se kterým ji pojilo dlouholeté přátelství. Své povídky vydala i knižně ve dvou svazcích „Selské črty" a „Črty ze společnosti". V knize více autorů Skromní a zapomenutí jí byla uveřejněna povídka Pan farář Chaloupka.[2]

Kromě již výše zmíněných tiskovin byly její vzpomínky a fejetony uveřejňovány v časopisech a novinách Osvěta, Topičův Sborník, Zvon, Ženský svět, Ženské listy, Lada, Národní politika.

Dílo

Próza

  • Obrácen [povídka] – In: Za praporem sokolským posvěceno mužnému duchu Čechův: Slovanská Praha, 1887
  • Selské črty – Praha: Libuše, matice zábavy a vědění, 1894
  • Črty ze společnosti – Praha: F. Šimáček, 1897
  • Skromní a zapomenutí: památník literárně uměleckého kroužku v Mladé Boleslavi – povídka Pan farář Chaloupka. Mladá Boleslav: 1908?
  • Vrchlický v Žamberku: [5 črt ] – In: Národní listy. 16. února 1913
  • Povídka – s ilustracemi Josefa Chlebečka. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1924
  • Fejetony z minula a dneška

Překlad

  • Step – Alex d’Arc; z francouzštiny; předmluvu napsal Pierre Loti. Vídeň: Vídeňská Matice, 1912

Fotogalerie

  • Hrob Terezy Svatové na hřbitově v Žamberku
    Hrob Terezy Svatové na hřbitově v Žamberku

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Žamberku , sign. 186-8, ukn. 11078, str.188. Dostupné online
  2. ↑ a b c Pardubice: Sdružení přátel Pardubického kraje. www.kraj.kppardubicka.cz [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 429. 
  4. ↑ a b REDAKCE. Regionální výročí: Tereza Svatová, rozená Albertová. Orlický deník. 2015-03-01. Dostupné online [cit. 2021-03-11]. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj