Tchořovice

Tchořovice
Náves s kaplí
Náves s kaplí
Znak obce TchořoviceVlajka obce Tchořovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Blatná
Obec s rozšířenou působností Blatná
(správní obvod)
Okres Strakonice
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°26′14″ s. š., 13°48′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 236 (2024)[1]
Rozloha 10,24 km²[2]
Katastrální území Tchořovice
Nadmořská výška 454 m n. m.
PSČ 388 01
Počet domů 118 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Tchořovice 77
388 01 Blatná
obectchorovice@seznam.cz
Starosta Pavel Šeda
Oficiální web: www.tchorovice.cz
Tchořovice
Tchořovice
Další údaje
Kód obce 536598
Kód části obce 166979
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchořovice (v místním nářečí Tchorouce) jsou obec v severozápadní části okresu Strakonice v Jihočeském kraji. Obec se rozprostírá na obou březích Hořejšího a Dolejšího rybníka, kterými protéká Smolivecký potok. Obcí vede silnice silnice I/20, které spojuje České Budějovice a Plzeň. Žije zde 236[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Hajany, Lnáře, Kadov, Kocelovice a Blatná.

Historie

Horní část Dolejšího rybníka

První písemná zmínka o Tchořovicích pochází z roku 1321. Vesnice patřila johanitům ze Strakonic, pro které ji spravoval purkrabí připomínaný roku 1402. Od roku 1372 pochází zprávy o vladyckém roku z Tchořovic, jehož příslušníci si ve vsi založili tvrz Tchořovice.[4]

Někdy mezi lety 1408 až 1409 zakoupil tvrz se statkem Vilém z Vartenberka a ze Zvířetic, jenž vesnici zanechal jako dědictví svým potomkům, kteří ji drželi až do sedmdesátých let 15. století. Roku 1473 změnila vesnice majitele, když ji získal Jan Starší z Bešin a následně pak Bohuslav Muchek z Bukova, jehož rod dokázal obec udržet ve svém vlastnictví až do roku 1653, kdy byla koupena Adamem Matyášem z Trautmansdorffu a připojena ke Lnářům.[5]

Dolejší rybník vznikl až dodatečně po vzniku vesnice, jak dokládá náves, která je nyní rozdělena do dvou částí na obou březích horní části Dolejšího rybníka. [6]

Vesnici velmi poškodila povodeň v roce 2002.

Přírodní poměry

Západně od obce se nachází přírodní rezervace Hořejší rybník, nad ním byla do roku 2010 též přírodní rezervace Nový Rybník u Lnář, východně pak přírodní rezervace Dolejší rybník.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 476 484 478 509 493 478 409 364 356 288 255 244 228 237 242
Počet domů 66 73 75 79 79 80 87 91 88 90 82 105 112 120 118

Obecní správa

Mezi lety 1869–1973 Tchořovice byly obcí v okrese Blatná (1869–1950) a později v okrese Strakonice. Od 1. ledna 1974 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce k Lnářím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. února 2011.[10]

Společnost

Školství

Děti z Tchořovic chodily do školy ve Lnářích. Roku 1883 obyvatelé obce žádali žádali zemskou radu o vlastní školu, ale žádosti bylo odpíráno, až jí nakonec bylo vyhověno v roce 1892. Nová budova školy byla otevřena v září 1894, ale protože nebyla zcela dokončena, byla na čtvrt roku pronajata místnost u rolníka Jana Drnka v č. 12. Kolaudační komise schválila stavbu školy 18. prosince a 3. ledna 1895 ji vysvětil P. Alois Majer. U školy vznikla také zelinářská zahrada a letní tělocvična. V roce 1898 se škola rozšířila o druhou třídu. Řídícím učitelem byl jmenován Alois Kellner a působil zde až do své smrti v roce 1914. Do školy chodily pouze děti z Tchořovic. V roce 1913 do školy docházelo 86 dětí – 47 chlapců a 39 dívek.[11] Škola byla zrušena v roce 1963 kvůli malému počtu žáků. V roce 2016 v obci proběhlo setkání žáků bývalé malotřídky k němuž vznikla výstava o historii školy.[12]

Pamětihodnosti

Tvrz Tchořovice
  • Na západním okraji vesnice stojí tvrz Tchořovice založená ve 14. století. Jako panské sídlo sloužila až do poloviny 17. století. Když ztratila svou sídelní funkci, byly budovy tvrze zvýšeny o patro a přestavěny na sýpku.[4]
  • Kaple svatého Václava z roku 1878[6]
  • Litinový kříž z roku 1884
  • Památník obětem první světové války

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Tchořovice – tvrz, s. 194. 
  5. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Tchořovice tvrz, s. 254–255. 
  6. ↑ a b PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 460. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 575. 
  10. ↑ Udělené symboly – Tchořovice [online]. 2011-02-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ SIBLÍK, Josef. Blatensko a Březnicko. 2. vyd. Brno: Garn, 2014. 420 s. S. 301–302. 
  12. ↑ Setkání žáků bývalé malotřídní školy ve Tchořovicích [online]. Obec Tchořovice [cit. 2021-04-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl II. Jižní Čechy. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-149-3. S. 459–461. 

Externí odkazy

Zdroj