Taylor Swiftová

Taylor Swift
Taylor Swift na MTV Video Music Awards v roce 2023
Základní informace
Rodné jméno	Taylor Alison Swift
Jinak zvaná	Nils Sjöberg
Přezdívky	Tay, T Swizzle, Tay Tay
Narození	13. prosince 1989 (34 let) West Reading, Pensylvánie Spojené státy americké Spojené státy americké
Žánry	Country, Pop, Alternativní
Povolání	zpěvačka, textařka, kytaristka, herečka
Nástroje	kytara, piáno, ukulele, elektrická kytara, banjo
Hlasový obor	soprán
Aktivní roky	2006–dosud
Vydavatelé	Big Machine Records, Republic Records
Příbuzná témata	Ed Sheeran • Brendon Urie • Future
Významná díla	Shake It Off
Ocenění	American Music Award for Favorite Country Female Artist (2008) American Music Award for Favorite Country Female Artist (2009) American Music Award for Favorite Pop/Rock Female Artist (2009) Favorite Adult Contemporary New Artist (2009) Umělec roku (2009) … více na Wikidatech
Partner(ka)	Joe Jonas (2008) Lucas Till (2009) Taylor Lautner (2009) John Mayer (2009–2010) Jake Gyllenhaal (2010–2011) Conor Kennedy (2012) Harry Styles (2012–2013) Calvin Harris (2015–2016) Joe Alwyn (2016–2023) Tom Hiddleston (2016) Travis Kelce (od 2023)
Rodiče	Scott Swift a Andrea Swift
Příbuzní	Austin Swift (sourozenec)
Sídlo	Nashville
Podpis
Web	www.taylorswift.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taylor Alison Swift (* 13. prosince 1989 West Reading, Pensylvánie) je americká zpěvačka, textařka, skladatelka, multiinstrumentalistka, režisérka a herečka.

Je jednou z nejúspěšnějších zpěvaček počátku 21. století, v roce 2023 se stala autorkou s historicky nejvíce alby na prvním místě v hitparádách US Billboard chart.^[1] Její úspěch tkví dle novinářů a fanoušků v několika zásadních ohledech a to schopnosti psát texty písní s emocionálními příběhy, se kterými se posluchači mohou identifikovat, udržováním více osobního vztahu se svými fanoušky, a také tomu, že její hudba pokrývá více žánrů od country, popu a indie, a zasahuje tak široké spektrum posluchačů.^[2][1][3]

Swift je zároveň velmi schopná a úspěšná v propagaci své tvorby, podnikání a marketingu obecně.^[4][5] Jen za rok 2013 vydělala 40 milionů dolarů (téměř 789 milionů korun), což bylo nejvíc mezi osobnostmi z hudební branže.^[6] Její odhadované celkové jmění přesáhlo v roce 2023 podle analýzy Bloomberg News jednu miliardu dolarů a je tak jednou z nejbohatších osobností v hudební branži vůbec.^[7]

Svou hudební kariéru začala jako country zpěvačka a textařka. Známá je především písněmi s tematikou milostných vztahů. Ve svých 14 letech se stala nejmladší textařkou, která podepsala smlouvu s vydavatelstvím Sony/ATV Publishing.^[8]

Za svou kariéru vydala několik studiových alb, za která obdržela přes desítku cen Grammy. Stala se i nejmladší držitelkou této ceny v kategorii Album roku. Dále je držitelkou několik desítek cen American Music, Emmy, MTV Video Music, Billboard Music a i množství Guinnessových světových rekordů. Stala se například první ženskou umělkyní, která přesáhla 100 milionů posluchačů měsíčně na platformě Spotify.^[9] Zároveň je dle Guinnessovy knihy rekordů jediným žijícím umělcem, který měl kdy v hitparádě US Billboard 200 celkem 10 svých alb zároveň.^[10]

Kromě hudební kariéry si Taylor Swift vyzkoušela i roli herečky, i když většinou ve formě malých rolí. Objevila se v jedné epizodě Kriminálky Las Vegas v roce 2009, v komedii Na sv. Valentýna (2010) a svůj hlas propůjčila postavě Audrey v animovaném filmu The Lorax (2012), v roce 2013 natočila krátkou scénu v komedii New Girl, v roce 2014 hrála vedlejší roli ve filmu Dárce a objevila se s písní i ve filmové verzi muzikálu Cats.^[11]

Široce se věnuje také filantropii: podporuje umělecké vzdělávání, dětskou gramotnost, přispívá na pomoc při přírodních katastrofách, podporuje práva LGBT+ komunity a přispívá na charitu pro nemocné děti.

Život

Taylor Alison Swift se narodila 13. prosince 1989 ve West Readingu v Pensylvánii.^[12] Její otec, Scott Kingsley Swift, je bývalý burzovní makléř investiční společnosti Merrill Lynch.^[13] Vyrostl v Pensylvánii a je potomkem tří generací bankovních prezidentů.^[12][14] Její matka Andrea Gardner Swift (rozená Finlay) je žena v domácnosti a dříve pracovala jako obchodní jednatelka investičního fondu.^[15] Ačkoli je Američanka, strávila její matka prvních deset let svého života strávila v Singapuru. Pak se její rodina usadila v Texasu. Její otec byl inženýr ropných vrtů a pracoval napříč jihovýchodní Asií.^[14][16]

Taylor Swift má mladšího bratra Austina, který studoval herectví na University of Notre Dame,^[17] posléze přešel na Vanderbilt University.^[18] Objevil se například ve filmech Skrytý nepřítel (I.T.) a Pod rouškou noci (Live by Night), v několika seriálech a produkoval své sestře dokumentární film s názvem Folklore: The Long Pond Sessions a některá její hudební videa.^[19]

Swift je velkou fanynkou amerického seriálu Chirurgové (v originále Grey's Anatomy), v 5. sérii seriálu se objevila i její píseň „White Horse.“^[3][20] Swift miluje kočky a několik kočičích mazlíčků vlastní, jmenovitě jsou to: Meredith Grey a Olivia Benson (obě plemeno Skotská klapouchá) a Benjamin Button (plemeno Ragdoll).^[21]

Dětství

Taylor Swift byla pojmenována po zpěvákovi Jamesi Taylorovi; její matka věřila, že jí genderově neutrální jméno Taylor pomůže při budování podnikatelské kariéry.^[22][23] Swift uvedla pro magazín Rolling Stone: „Máma myslela, že bude skvělé mít na vizitce napsáno Taylor, protože ten, kdo si ji přečte, nebude předem vědět, zda jde o muže či ženu.“^[24] Taylor Swift svoje dětství strávila na malé plantáži vánočních stromků v Montgomery County v Pensylvánii. Rodina vlastnila několik amerických kovbojských koní a shetlandských poníků.^[25] Její matka ji posadila do sedla už když jí bylo devět měsíců, později soutěžila v jezdeckých show.^[26][25]

Swift absolvovala předškolní vzdělávání v Alvernia Montessori School zřizovanou františkánskými jeptiškami, poté chodila na soukromou školu Wyndcroft School.^[27] Když jí bylo devět let, její rodina se přestěhovala do Wyomissingu v Pensylvánii^[28], kde navštěvovala základní školu ve West Readingu a střední školu Wyomissing Area Junior/Senior High School.^[29] Letní prázdniny trávila v letním bytě svých rodičů ve Stone Harboru v New Jersey, které popisuje jako místo, "kde vznikla většina mých dětských vzpomínek".^[30]

Během svého dospívání obrátila svou pozornost k muzikálům a vystupovala v mnoha produkcích dětské divadelní společnosti Berks Youth Theatre Academy, např. v muzikálech jako Grease (postava Sandy), Annie, Bye Bye Birdie a The Sound of Music.^[31][32] Právě na večírcích divadelní společnosti našla zalíbení v karaoke zpěvu country hudby.^[33] Pravidelně jezdila na Broadway na hodiny zpěvu a herectví, avšak po několika letech konkurzů v New Yorku, kdy nedostala žádnou roli, se inspirovaná tvorbou Shanii Twain a dalších významných country zpěvaček začala zajímat o country hudbu.^[34] Od té doby trávila své víkendy vystupováním na místních festivalech, veletrzích, kavárnách, karaoke soutěžích, zahradních klubech, skautských srazech a nemocnicích.^[15][35][36] Swift neměla moc přátel a hudba se jí tak stala útěkem z osamělého dětství.^[32][24]

Když bylo Swift čtrnáct let, přestoupil její otec do nashvillské pobočky Merrill Lynch a rodina se přestěhovala do domu na pobřeží jezera v Hendersonville v Tennessee.^[12] Swift toto později popsala jako „neuvěřitelnou oběť“ od své rodiny.^[37] Její rodiče to Swift prezentovali jako přesun do dobré komunity a netlačili na dceru, aby z toho nutně vytěžila možnost stát se hvězdou.^[38] Její matka řekla: „Vždycky jsme jí říkali, že to neděláme ani pro peníze, ani abychom si splnili nějaký vlastní sen.“^[39] V Tennessee chodila Swift na střední školu Hendersonville High School.^[40][33] Později, aby zvládala svůj koncertní rozvrh, přestoupila Swift na Aaron Academy - soukromou katolickou školu, která nabízela domácí vyučování. V roce 2008 získala středoškolský diplom poté, co dokončila poslední dva roky studia za dvanáct měsíců.^[33][41]

Vztahy

Swift používá své písně jako způsob uchování svých vzpomínek a pocitů.^[3] V textech tak promítla i zkušenosti ze svých romantických vztahů i více platonických lásek.^[42][43][44] Někdy byla její inspirace natolik zřejmá, že na její tvorbu nelibě reagovali bývalí partneři, například hudebník John Mayer.^[45][46][47] I vzhledem k tomu, že její texty často vypráví příběhy rozchodů a neúspěšných vztahů a navíc byli její partneři sami často slavné osobnosti, byl milostný život Swift pravidelně skloňován v médiích a přitahoval pozornost nejen jejích fanoušků.^[42] Swift sama tlak médií uvádí jako jeden z důvodů, proč její vztahy neměly příliš dlouhého trvání.^[45]

Mezi její bývalé krátkodobé milostné partnery patří (chronologicky od roku 2008) hudebník Joe Jonas ze skupiny Jonas Brothers, herec Taylor Lautner známým hlavně z filmové série Twilight, mezi lety 2009 a 2010 byla spojována s hudebníkem Johnem Mayerem, později chodila s hercem Jakem Gyllenhaalem, vnukem amerického politika R. Kennedyho Jr. Conorem Kennedym a se zpěvákem a tehdejším členem skupiny One Direction Harrym Stylesem, hudebníkem Calvinem Harrisem a hercem Tomem Hiddlestonem známým rolí Lokiho v sérii filmů Thor.^[47][48] Mezi lety 2016 a 2023 pak byla v dlouhodobém vztahu s hercem Joem Alwynem.^[49]

Politická orientace

K politice se Swift dlouhodobě nijak nevyjadřovala, za což byla kritizována médii i fanoušky,^[50][51] nicméně se dle svých slov necítila v pozici, kdy by byla dostatečně vzdělaná k tomu o politice mluvit a zároveň se chtěla vyhnout negativním dopadům svých politických názorů na svou kariéru ale i duševní zdraví.^[52] Díky absenci jejích veřejných vyjádření k politice ji dokonce americké ultrapravicové hnutí „alt-right“ označilo díky její image jako svou „árijskou popovou princeznu“.^[50]

V roce 2008 se nepřímo vyjádřila k podpoře již zvoleného amerického prezidenta Baracka Obamy.^[24] Nepodpořila však během kampaně otevřeně žádného z kandidátů v prezidentské volbě v USA v roce 2016, nicméně vyzvala k tomu, aby její fanoušci šli k volbám.^[51] Svou výzvu opakovala na svém Instagramu i v roce 2023 v rámci National Voter Registration Day, což vedlo k zápisu více než 35 tisíc nových voličů.^[53] Swift se vyjádřila tak, že než vnucovat svým fanouškům svůj názor, raději motivuje k tomu, aby si utvořili vlastní a politického dění se aktivně účastnili.^[50]

Otevřeně se k politické situaci vyjádřila až v roce 2018, kdy podpořila americké Demokraty ve státě Tennessee a odsoudila rasismus a podpořila práva LGBT+ komunity.^[54][55] Světová média poté informovala o zklamání, jaké v tu chvíli zažili konzervativní fanoušci zpěvačky, i o incidentech, kdy někteří fanoušci veřejně ničili její CD, nebo pálili její plakáty.^[50] V roce 2019 se vyjádřila pro britský The Guardian, že je proti zákazu potratů v USA (viz Roe vs Wade).^[56] V roce 2020 otevřeně podpořila Joe Bidena v kandidatuře na prezidenta USA.^[50]

Majetek

Swift je označována za jednu z nejbohatších žen v hudební branži^[57][58] a podle magazínu Forbes i jedním z nejlépe placených hudebníků v roce 2022.^[59] V roce 2023 se její odhadované jmění díky masivnímu turné Eras Tour vyšplhalo podle Bloomberg News na jednu miliardu dolarů.^[7]

Jen hodnota jejího realitního portfolia byla v roce 2023 odhadována na zhruba 80 milionů dolarů.^[60] Vlastní několik domů a bytů hlavně v New Yorku, v Los Angeles a Nashvillu.^[60][61] Za její hlavní sídla jsou považovány například dům ve čtvrti Watch Hill na Rhode Island a penthouse v The Sugar Loaf Building na Franklin Street v New Yorku (čtvrť TriBeCa).^[62]

Hudební kariéra

Počátky kariéry

Ve svých jedenácti letech po mnoha neúspěšných pokusech vyhrála místní talentovou karaoke soutěž v Pat Garrett Roadhouse^[63], kde zazpívala píseň „Big Deal“ od LeAnn Rimes a získala tak možnost vystoupit jako předskokanka americkému country zpěvákovi Charliemu Danielsovi.^[31][24]

Po zhlédnutí epizody seriálu Behind the Music o zpěvačce Faith Hill nabyla Swift přesvědčení, že se musí stejně jako další hudební hvězdy vydat do Nashvillu, aby tam začala svou hudební kariéru.^[28][39] O jarních prázdninách tam odjela se svou matkou a bratrem a společně obcházeli hudební vydavatelství ve čtvrti Music Row s jejím demo CD s karaoke verzemi písní Dolly Parton a Dixie Chicks.^[37][32][39] Poté, co ji odmítla řada vydavatelů, došla k závěru, že „každý v tom městě chtěl dělat to, co já. Takže jsem si říkala, že potřebuji přijít na to, jak být jiná.“^[64]

Swift posílala své nahrávky pořadatelům mnoha různých sportovních událostí od US Open po basketbalová a baseballová utkání, aby získala možnost zpívat na nich americkou hymnu (The Star Spangled Banner).^[65] Dle jejích slov to byla příležitost dostat se před 20 000 diváků, aniž by musela mít smlouvu s nahrávací společností.^[14]

Původně se učila hrát na dvanáctistrunnou kytaru.^[39] Ve dvanácti letech ji opravář počítačů naučil hrát tři akordy na šestistrunnou kytaru a inspiroval k napsání její první písně „Lucky You“.^[66][67] Swift se již ve 4. třídě umístila v národní básnické soutěži s básní nazvanou „Monster in My Closet“,^[68] ale od této chvíle se zaměřila na psaní písní^[69] a intenzivně se učila hrát na šestistrunnou kytaru.^[39] V roce 2003 začala se svými rodiči spolupracovat s hudebním manažerem Danem Dymtrowem z New Yorku. S jeho pomocí získala možnost dělat v roce 2003 modelku pro značku oblečení Abercrombie & Fitch^[70] v rámci jejich kampaně Rising Stars, její píseň „The Outside“ byla zahrnuta do kompilačního alba Maybelline Cosmetics^[71] a měla možnost setkat se s velkými hudebními nakladatelstvími.^[72]

Po zazpívání svých vlastních písní na prezentaci RCA Records získala Taylor Swift, tehdy teprve v osmé třídě školní docházky, smlouvu na rozvoj své kariéry, a začala často jezdit do Nashvillu.^[73]

2004–2008: debut Taylor Swift

Ve čtrnácti letech, kdy získala smlouvu s RCA, se Swift přestěhovala do Nashvillu. V rámci kontraktu se setkávala se zkušenými textaři ze čtvrti Music Row, jakými byli Troy Verges, Brett Beavers, Brett James, Mac McAnally a The Warren Brothers.^[74][75] Nakonec začala trvale spolupracovat s Liz Rose.^[76] Taylor Swift viděla Liz Rose vystupovat při akci RCA a navrhla jí spolupráci.^[77] Začaly se spolu scházet každé úterý odpoledne hned po škole na textařských sezeních.^[78] Rose řekla, že tato sezení byla „jedna z nejjednodušších, která jsem kdy dělala. V podstatě jsem byla jen její redaktorkou. Psala o tom, co se ten den přihodilo ve škole. Měla velmi jasnou představu, co se snaží říct. A vždy přišla s nejneuvěřitelnějšími chytlavými rýmy.“^[79] Swift také začala nahrávat dema s producentem Nathanem Chapmanem.^[77]

Po vystoupení na BMI Songwriter's Circle show v klubu The Bitter End v New Yorku^[75] se Taylor Swift stala nejmladší písničkářkou, která kdy byla přijata do Sony/ATV Music Publishing.^[80] Od RCA Records odešla v patnácti letech, protože společnost chtěla, aby zprvu nahrávala písně jiných autorů a vydala své debut album až v 18 letech, ale Swift se cítila připravená začít vlastní kariéru s vlastní tvorbou.^[81][82] Taktéž přerušila spolupráci s manažerem Danem Dymtrowem, který se později s Taylor Swift a jejími rodiči soudil za porušení smlouvy.^[72][83] „Opravdu jsem cítila, že mi ujíždí vlak,“ vzpomínala později Swift. „Chtěla jsem ty roky zachytit na nějakém albu, dokud stále ještě reprezentovalo to, co jsem prožívala.“^[84]

Na představení v nashvilleském The Bluebird Café v roce 2005 si Swift všiml jednatel Dreamworks Records Scott Borchetta, který se připravoval založit vlastní nezávislé vydavatelství Big Machine Records. Taylor Swift se stala jedním z prvních umělců, kteří s vydavatelstvím uzavřeli kontrakt,^[76] a její otec v novém vydavatelství koupil tříprocentní podíl.^[85] Aby ji uvedl do hudebního byznysu country, zajistil Borchetta pro Swift stáž ve formě uměleckého doprovodu na CMA Music Festivalu.^[86]

Krátce po podepsání nové smlouvy s Big Machine Records začala Swift pracovat na svém eponymním debut albu. Po experimentech se zkušenými nashvillskými producenty přemluvila Big Machine Records, aby najalo jejího dřívějšího producenta Nathana Chapmana. Bylo to pro něj poprvé, co měl natočit studiové album, ale Swift věřila, že jim spolupráce dobře klape.^[81] Nakonec Chapman produkoval až na jednu píseň celý tracklist alba s názvem Taylor Swift. Autorka sama album popsala jako deník svých brzkých náctých let.^[87] Většinu písní napsala během prvního roku na střední škole a popisují nové životní zkušenosti jako první lásky a pocity úzkosti v pubertě.^[81] Taylor Swift uvedla, že i když to zní „jako bych měla 500 kluků“, velkou část písní napsala z role pozorovatele.^[81] Tři písně na albu napsala Swift sama, včetně dvou singlů, a zbylých osm ve spolupráci s textaři jako jsou Liz Rose, Robert Ellis Orrall a Angelo Petraglia.^[88] Hudebně bylo album popisováno jako „směs tradičních country nástrojů a svižných rockových kytar.“^[89]

Debutové album Taylor Swift bylo vydáno v říjnu roku 2006 a dočkalo se pozitivních ohlasů kritiků. The New York Times popsal album jako „malé mistrovské dílo country-popu, nováčkovské a zároveň cynické, vedené pevným přesvědčivým hlasem mladičké Swift.“^[90] Roger Holland z časopisu PopMatters doufal, že Swift bude „schopna najít rovnováhu mezi klasickým country a svým zřejmým citem pro pop, protože album Taylor Swift ukazuje, že má jistě hodně co nabídnout.“^[91] Sasha Frere-Jones z The New Yorker ji popsal jako „zázračné dítě“ a ocenil, že zatímco Nashvillská hudební scéna je podle něho spíše konzervativní, Swift neváhá použít prvky R&B, rapu či rocku. Přesto lidé považují její styl za tradiční nashvillský country-pop.^[92] Na webu Country Weekly předpovídali, že „tak promyšlený materiál naznačuje talent, který přetrvá i po střední škole.“^[93]Rolling Stone o Taylor Swift napsal: „Když v roce 2006 v šestnácti letech přišla na hudební scénu se svým debutovým albem, zněla jednak mladě, ale také pozoruhodně zrale. (...) „Our song“ prorazil se stejně bláznivě chytlavou melodií, jakou mají písně Britney nebo Patsy“.^[89]

Vydavatelství Big Machine Records bylo stále ve svých začátcích, když vydalo první singl z debutového alba „Tim McGraw“ v červnu roku 2006, Swift tak se svou matkou ještě pomáhaly ručně balit CD singlu do obálek a posílat je do rádií.^[39] Swift strávila většinu roku 2006 propagováním alba Taylor Swift při rádiovém turné, což později okomentovala slovy: „Rádiová turné většiny umělců trvají šest týdnů. Moje trvalo šest měsíců.“^[81]

Swift pekla sušenky a malovala obrazy (inspirované Jacksonem Pollockem), aby jimi obdarovala hudební dramaturgy, kteří zařadili její písně do vysílání rádií.^[33] Několikrát vystoupila v televizních show, například v Grand Ole Opry,^[94]Good Morning America,^[95] a TRL.^[96] a objevila se v několika reklamách: propagovala džíny L.e.i. a stala se tváří kampaně Verizon Wireless Mobile Music.^[97][98]

Taylor Swift sama sebe označila jako „dítě internetu“, protože využívala původně hlavně sociální síť Myspace k získání fanoušků.^[99] Psala vlastní blogové příspěvky, komentovala statusy svých fanoušků a osobně odpovídala na všechny zprávy, které jí fanoušci poslali.^[100] V té době to bylo v jinak konzervativní country hudbě velmi převratné počínání.^[101] Borchetta uvedl, že jeho spolupracovníci zvedali obočí údivem, když se rozhodl podepsat smlouvu s šestnáctiletou zpěvačkou, ale Taylor Swift narazila na volné místo na trhu: dospívající dívky, které poslouchají country.^[101]

Po singlu „Tim McGraw“ následovaly další čtyři, které byly vydány mezi lety 2007 a 2008: „Teardrops on My Guitar“, „Our Song“, „Picture to Burn“ a „Should've Said No“. Všechny byly velmi úspěšné v žebříčku Billboard Hot Country Songs, „Our Song“ a „Should've Said No“ se dostaly přímo na 1. místo hitparády. Díky singlu „Our Song“ se Taylor Swift stala nejmladší zpěvačkou, která dostala na první místo této hitparády singl, který sama napsala i nazpívala.^[102] „Teardrops on My Guitar“ se stal menším popovým hitem a dosáhl na třinácté místo v žebříčku Billboard Hot 100.^[103] Alba se prodalo 39 000 kusů již první týden.^[104] a do března roku 2011 se ho prodalo přes 5,5 milionů kopií po celém světě.^[105] Swift také vydala vánoční album, Sounds of the Season: The Taylor Swift Holiday Collection v říjnu roku 2007 a EP Beautiful Eyes v červenci 2008.^[106][107]

Aby podpořila své debut album absolvovala Swift četně živých vystoupení. Kromě festivalů a divadelních vystoupení předskakovala na koncertních turné několika country umělců. Na konci roku 2006 předskakovala na posledních devíti koncertech Me & My Gang Tour skupiny Rascal Flatts. Nahradila tak předchozího předzpěváka Erica Churche, kterého kapela z turné vyhodila za opakované přetahování času vymezeného pro jeho vystoupení.^[108] Swift později Churchovi poslala svou první zlatou desku s poznámkou: „Díky, že jsi na turné Flatts hrál příliš dlouho a příliš nahlas. Upřímně to oceňuji, Taylor.“^[108] V roce 2007 uváděla dvacet vystoupení na turné George Straita,^[109] několik vystoupení na Flip-Flop Summer Tour Kenny Chesneyho,^[110] vybraná vystoupení pro Brada Paisleyho na jeho Bonfires & Amplifiers Tour^[111] a několik vystoupení na společném turné Soul2Soul II Tour Tima McGraw a Faith Hill.^[112] V roce 2008 Swift hrála opět na turné Rascal Flatts.^[113] Kromě vlastního materiálu vystupovala Taylor Swift také s covery písní od Beyoncé, Rihanny, Johna Waita, Lynyrd Skynyrd a Eminema.^{[114][115][116]} Swift také udržovala blízký vztah s fanoušky a snažila se na ně vyhradit maximum času - její autogramiády trvaly často i tři hodiny po skončení koncertu.^[117]

V roce 2007 Swift získala společně s Alanem Jacksonem cenu Umělec/textař roku Nashville Songwriters Association. Taylor Swift se stala nejmladším umělcem, který kdy tento titul obdržel.^[118] Vyhrála také cenu Horizon Award za nejlepší nový objev na hudební scéně od Country Music Association^[119] V roce 2008 ji Academy of Country Music ocenila jako Nejlepší novou zpěvačku^[120][121] a v rámci American Music Awards vyhrála cenu Nejoblíbenější country zpěvačky.^[122] Za písně představené na albu Taylor Swift získala sedm cen BMI Awards.^[123] V roce 2008 byla Taylor Swift také nominována na Cenu Grammy v kategorii Objev roku (Best New Artist), ale nakonec prohrála s Amy Winehouse.^[124]

V roce 2007 se Swift a její rodiče dostali do soudního sporu s jejich bývalým managerem Danem Dymtrowem, který požadoval miliony dolarů v odškodném za porušení smlouvy. V soudním řízení uvedl, že mu bylo vyplaceno pouze 10 tisíc dolarů za to, že pomohl nastartovat zpěvaččinu kariéru před tím, než ji seznámil se zakladatelem vydavatelství Big Machine Records, se kterým později podepsala smlouvu v roce 2005.^[125][126] V roce 2010 soud ale většinu námitek Dymtrowa zamítl.^[127]

2008–2010: album Fearless, spory na VMA, fiasko na Grammy

V listopadu 2008 vyšlo Swift druhé studiové album s názvem Fearless. Na albu autorovala 7 písní včetně dvou singlů a zbývající 6 písní napsala ve spolupráci s několika skladateli: Liz Ros, John Rich, Colbie Caillat a Hillary Lindsey. Album spoluprodukoval Nathan Chapman. The New York Times o ní pak napsal: „Swift je jedna z nejlepších populárních skladatelek a předních představitelů country. Je v užším spojení se svým vnitřním životem než většina dospělých.“ Rolling Stone ji popsal jako: „Skladatelský učenec s vrozeným darem pro stavění sloky, refrénu a bridge. Její osobní a pravdivé písně se doslova zdají být jako vytržené z deníku dívky na předměstí.“

Swift v té době již vlastnila svou vlastní managementovou společnost vedenou Robertem Allem a intenzivně propagovala album Fearless po jeho vydání. Album uvedla při vystoupení v talkshow Ellen DeGeneres a objevila se i v dalších pořadech.^[44] S fanoušky sdílela informace na síti Twitter i v osobních videoblozích.

První singl z alba „Love Story“ vyšel v září 2008 a stal se druhým nejlépe prodávaným country singlem všech dob, dosáhl na 4. příčku hitparády Billboard Hot 100. Během let 2008 a 2009 vyšly další čtyři singly z alba: „White Horse“, „You Belong With Me“, „Fifteen“ a „Fearless“. Singl „You Belong With Me“ se stal nejúspěšnější z celého alba, dosáhl na 2. příčku hitparády Billboard Hot 100. Album debutovalo na vrcholu hitparády Billboard 200 Album Chart s prodejností 592 304 kopií v prvním týdnu a během roku 2008 se ho ve světě prodalo přes 8,6 milionu kopií. Album se stalo nejlépe prodávaným albem roku 2009 a vyneslo Swift velký mezinárodní úspěch.

Na podporu alba Fearless se Swift vydala na své první turné Fearless Tour, které mělo 105 vystoupení (90 představení v Severní Americe, 6 v Evropě, 8 v Austrálii a jedno v Asii). Na jednorázové duety v rámci severoamerické části turné pozvala např.: Johna Mayera, Faith Hill nebo Katty Perry. Jejími předskokany byli např. : Justin Bieber, Kellie Pickler a Gloriana. Tour navštívilo přes 1,1 milionu fanoušků a vydělalo přes 65 milionu dolarů.

Později byl v televizi vysílán a vydán na DVD a Blu-Ray celovečerní film Taylor Swift : Journey to Fearless. Swift také vystupovala jako předskokanka na Escape Together Tour zpěváka Keitha Urbana. Vystupovala se svými cover verzemi písní v mnoha televizních show, v rámci 51. ročníku předávání cen Grammy vystupovala společně s Miley Cyrus a písní „Fifteen“ a na CMT Awards zpívala vlastnoručně napsaný parodický rap spolu s T-Painem.

Pracovala také na řadě vedlejších projektů. V roce 2009 vydala cover verzi písně „American Girl“ od Toma Pettyho. Doprovodnými vokály se podílela na singlu ze čtvrtého alba Johna Mayera „Half of My Heart“. S Martinem Johnsonem a Robertem Eliss Orralem spolupracovala na dvou písních „You will Always Find You Way Back Home“ a „Crazier“ pro film Hannah Montana: The Movie (soundtrack). K filmu Na sv. Valentýna přispěla písní „Today Was a Fairytale“. Na charitativní album Hope for Haiti Now nahrála cover verzi singlu „Breathless“ od kapely Better Than Ezra.

Stala se prvním country umělcem, který vyhrál MTV Video Music Awards s písní „You Belong With Me“ jako nejlepší video roku 2009 v kategorii ženských umělců. Její děkovnou řeč však přerušil rapper Kanye West (známý svými dalšími četnými incidenty v rámci různých předávání cen), který ji vytrhl mikrofon z ruky a prohlásil: „Nejlepší klip má stejně Beyoncé.“ Swift jako fanynka jeho hudby pak na tiskové konferenci řekla, že „vůči němu nechová žádné negativní pocity.“ Incident poté zaplnil média a získal tak Swift velkou pozornost. Za několik dní zmínila Swift v rozhovoru : „West mi nabídl omluvu, kterou jsem přijala. Byl velmi upřímný.“ V následujících rozhovorech ale odmítla o incidentu mluvit, protože z toho nechtěla dělat „velkou věc“. „Stalo se to v televizním vysílání, takže to všichni viděli. Není to něco, o čem bych měla pocit, že je nutné dál mluvit,“ řekla.

V roce 2010 vyhrála 4 ceny Grammy z celkového počtu 8 nominací. Album Fearless obdrželo cenu v kategoriích Nejlepším country album a Album roku a Swift se tak ve svých 20 letech stala nejmladším umělcem, který cenu v této kategorii kdy obdržel. Píseň „White Horse“ vyhrála v kategoriích Nejlepší country píseň a Nejlepší ženský pěvecký výkon.

Když ale během předávání cen zazpívala společně se Stevie Nicks písně „Rhiannon“ a „You Belong With Me“ vysloužila si zároveň mnoho negativních komentářů za svůj pěvecký výkon. New York Times o ní napsal: „je osvěžující vidět někoho tak nadaného něco zbabrat“, hudební analytik Bob Lefsetz předpovídal, že její kariéra skončí „přes noc“. Také veřejně apeloval na jejího otce, že má najmout „krizového mediálního agenta“, aby se postaral o tuto kauzu, protože podle jeho slov „je Taylor příliš mladá a hloupá, aby pochopila chybu, kterou udělala.“ Stevie Nicks pak v rozhovoru zpěvačku hájila: „Taylor mi připomíná mě samotnou svým odhodláním a dětskou povahou. Je to nevinnost, která je tak vzácná. To děvče, podobně jako Neil Diamond nebo Elton John, píše písničky, jež rozezpívají celý svět. Rock′n′roll-country-popová písničkářka je zpět a jmenuje se Taylor Swift. A jsou to i ženy jako ona, které zachrání hudební průmysl.“

Fearless získalo mnoho dalších ocenění a stalo se nejoceňovanějším country albem v historii. Swift se stala nejmladší a teprve šestou ženou, která získala ocenění Entertainer of the Year a album Fearless ocenění Nejlepší album roku od Country Music Association. Swift se stala nejmladším umělcem, který získal ocenění Album roku od Academy of Country Music. American Music Awards ji ocenily za nejlepší Country album a jmenovaly ji Umělcem roku. Billboard ji ocenil umělcem roku 2009 a byla zahrnuta časopisem Time v jejich žebříčku 100 nejvlivnějších lidí roku 2010.

Swift se později vyjádřila v dopise svým fanouškům, že období mezi jejími 18 a 20 lety bylo velmi psychicky náročné. Srovnávat se musela podle svých slov s osamostatněním od rodiny, intenzivním až nevhodným zájmem médií o její milostný život i veřejnými skandály - své pocity pak promítla na dalším albu Speak Now.^[128]

2010–2012: album Speak Now a světové turné

V říjnu 2010 vydala své třetí studiové album Speak Now. Všech čtrnáct skladeb napsala sama a na nahrávání spolupracovala se svým dlouholetým producentem Nathanem Chapmanem. Hudebně jde album nad rámec country-popu a zasahuje i do rocku. Deník The New York Times popsal album jako divoké, hudebně různorodé a „příliš vynikající, možná její nejlepší.“ Magazín Rolling Stone popsal Swift jako jednu z nejlepších skladatelů v popu, rocku nebo country: „Swift je možná chytrý nashvillský profík, který zná všechny triky na výrobu hitů, také je to ale přecitlivělá romantická holka.“

K albu Speak Now rozjela rozsáhlou propagační kampaň. Objevila se v různých televizních show a talkshow, a také pořádala bezplatné mini-koncerty na neobvyklých místech, jako např. v otevřeném dvoupatrovém autobuse na Hollywood Boulevard nebo v odletové hale na letišti JFK. Spolu s interprety jako Kris Kristofferson, Emmylou Harris, Vince Gill a Lionel Richie se podílela v losangelském Nokia Clubu na „kytarovém tahu“ – hudebníci se na podiu střídali a hráli akustické verze svých písní, aby získali peníze pro muzeum Country Music Hall of Fame v Nashvillu v Tennessee.

První singl z alba s názvem „Mine“ vyšel v srpnu 2010 a dalších pět singlů během let 2010 a 2011, byly to: „Back to December“, „Mean“, „The Story of Us“, „Sparks Fly“ a „Ours“. Album bylo komerčně ohromně úspěšné, debutovalo na vrcholu US Billboard 200 Chart. Úvodní prodej byl 1 047 000 kopií, což z něj udělalo šestnácté album v historii USA, kterého se prodalo přes milion kopií v jednom týdnu. Do února 2012 se alba celosvětově prodalo pře 5,7 milionu kopií.

Součástí třináctiměsíčního turné k albu v roce 2011 a začátku roku 2012 bylo 111 představení (7 v Asii, 12 v Evropě, 80 v Severní Americe a 12 v Austrálii). Pozvala i mnoho hudebníků, kteří s ní v rámci zastávek severoamerického turné absolvovali jednorázové duety jako James Taylor, Jason Mraz, Andy Grammer, Justin Bieber, Selena Gomez, Nicky Minaj, Nelly, B.o.B, Usher, Flo Rida, T.I., Hayley Williams, TIm McGraw a Kenny Chesney. Během severoamerického turné si Swift psala úryvky textů svých písní na levou paži, což mělo symbolizovat aktuální náladu. Během turné hrála mnoho akustických verzí svých písní a v každém městě vzdala i hold některému tamnímu umělci. Podle jejích slov ji cover verze místních interpretů umožnily být spontánní v jinak dobře nacvičených představeních. Turné se zúčastnilo více než 1,6 milionu fanoušků a vyneslo více než 123 milionu dolarů. V listopadu 2011 vyšlo její první živé album Speak Now World Tour: Live, na kterém je 17 vystoupení ze severoamerické části turné.

Na 54. ročníku předávání cen Grammy vystoupila s písní „Mean“, která zároveň vyhrála cenu za Nejlepší country píseň a Nejlepší country sólo vystoupení. Za album Speak Now získala i mnoho dalších ocenění. Nashville Songwriters Association ji jmenovala Umělcem/textařem roku v letech 2010 a 2011. Byla jmenována Umělcem roku od Academy of Country Music v letech 2011 a 2012 a od Country Music Association v roce 2011. Získala také ocenění Umělec roku a Oblíbené country album za Speak Now v roce 2011 na American Music Awards. Hudební časopis Billboard ji jmenoval Ženou roku 2011.

V této době také Swift přispěla dvěma písněmi na soundtrack filmu The Hunger Games. „Safe & Sound“ napsala a nahrála ve spolupráci s The Civil Wars a T-Bone Burnett. Singl byl vydán v lednu 2013 a prodalo se ho přes 1,4 milionu kopií v USA. Píseň získala v roce 2013 cenu Grammy v kategorii Nejlepší píseň napsaná pro vizuální média a byla nominována na cenu Nejlepší originální píseň na 70. ročníku Zlatých Globů. Její druhá píseň na soundtracku „Eyes Open“ napsala Swift sama a produkoval ji Nathan Chapman. Svými vokály přispěla i k písni „Both of Us“ pro druhé album Strange Clouds amerického rappera B.o.B.

2012–2013: album Red a obtěžování bulvárem

Její čtvrté studiové album Red vyšlo v říjnu 2012. Sama napsala 9 ze 16 písní na albu. Na zbývajících sedmi písních spolupracovala s Maxem Martinem, Liz Rose, Danem Wilsnem, Edem Sheeranem a Gary Lightbodym. Nathan Chapman byl hlavním producentem alba, ale na produkci jednotlivých skladeb se podíleli také: Jeff Blasher, Butch Walker, Jacknife Lee, Dan Huff a Shellback. Hudebně je album více experimentální s příměsí heartland rocku, dubstepu a tanečního popu.

Vedoucí singl alba „We Are Never Ever Getting Back Together“ se stal jejím prvním, který dosáhl na první místo hitparády US Billboard Hot 100. Z alba vyšlo dalších 6 singlů: „Begin Again“ (pro country rádia), „I Knew You Were Trouble“, „22“, „Everything Has Changed“, „The Last Time“ (všechny pro popová rádia) a „Red“ (pro country rádia).

Album Red debutovalo na vrcholu hitparády Billboard 200 a v úvodním týdnu se ho prodalo přes 1,21 milionu kopií. Šlo o největší obrat prodeje za posledních 10 let a Swift se stala první ženou, jejíž dvě alba se prodala v prvním týdnu ve více než 1 milionu kopií.^[129] Do května 2013 se alba Red celosvětově prodalo přes 6 milionu kopií. V listopadu 2012 měla na svém kontě celkově 26 milionů prodaných alb a 75 milionů digitálních stažení svých písní.

V rámci propagace alba byli zástupci ze 72 rozhlasových stanic po celém světě letecky dopraveni do Nashvillu, aby během úvodního týdne prodeje udělali individuální rozhovory se Swift. Zpěvačka se objevila v mnoha televizních talkshow a vystupovala na slavnostním předávání hudebních cen v USA, Velké Británii, Německu, Francii, Španělsku a Austrálii. Swift také vydala deluxe edici alba ve spolupráci s řetězcem Target, ve spolupráci se značkou bot Keds vyšly i speciální tenisky k albu a vydala i vlastní parfém ve spolupráci se značkou Elizabeth Arden.^[129][130]

The Red Tour v Severní Americe mělo 66 vystoupení včetně 13 show na stadionech a běželo od března 2013 do září 2013. Další část turné vedla v roce 2013 na Nový Zéland a do Austrálie, v únoru 2014 Anglie a Německa a končilo šesti vystoupeními v Asii. Na některá vystoupení si pozvala speciální hosty jako Jennifer Lopez, Patricka Stumpa z kapely Fall Out Boy, Ellie Goulding, rappera Nelly, Cher Loyd, rappera B.o.B, Neon Trees, Rascal Flatts a Hunter Hayes.

Spolupracovala také s dalšími umělci na řadě projektů. Společně s Jackem Antonoffem napsala píseň „Sweeter Than Fiction“ pro soundtrack k filmu One Chance. Píseň získala nominaci na Nejlepší originální píseň na 71. ročníku Zlatých Glóbů. Na CMA Awards 2013 vystupovala s akustickou verzí písně „Red“ s Vincem Gillem a Alison Kraus. V Chicagu vystupovala se skupinou The Rolling Stones a později uvedla, že to byl jeden z nejlepších okamžiků její hudební kariéry.

Album Red nezískalo žádnou cenu Grammy, ale bylo nominováno ve čtyřech kategoriích. Píseň „We Are Never Ever Getting Back Together“ byla nominována v roce 2013 na Nahrávku roku a album v roce 2014 na Album roku. Podobně nezískalo žádné ocenění na předávání cen Country Music Association. Swift byla ale v 22 letech oceněna Pinnacle Award za „unikátní“ úspěch a celosvětový přínos country hudbě. V minulosti získal tuto cenu pouze Grath Brook. V roce 2012 vyhrála tři MTV Europe Music Awards, včetně ocenění za Nejlepší zpěvačku a Nejlepší živé vystoupení. Píseň „I Knew You Were Trouble“ vyhrála cenu za Nejlepší video ženského interpreta. Na American Music Awards 2012 vyhrála cenu za Nejlepší country zpěvačku a v roce 2013 cenu za Umělce roku.

V Red éře se milostný život zpěvačky stal velkým tématem v médiích, což rozpoutaly poznámky komiček Tiny Fey a Amy Poehler na její adresu při předávání Zlatých Glóbů v roce 2013.^[131] Swift se poté vyjádřila pro časopis Vanity Fair svým oblíbeným citátem, že "existuje zvláštní místo v pekle pro ženy, které nepodporují další ženy."^[132] Ten samý rok vyšlo pod značkou Abercrombie & Fitch (pro kterou v začátcích kariéry dělala Swift kampaň) tričko s nápisem "#víc kluků než T.S.".^[133] V médiích se objevovaly výroky jako, že Swift střídá jednu postel za druhou a že má víc písní o svých ex než kolik expřítelů vůbec měla.^[134]

2014–2016: album 1989 a spor s Kaney Westem

Krátce po vystoupení s The Rolling Stones ze začátku června 2013 uveřejnila, že začíná pracovat na svém pátém studiovém albu. „Už to začíná, takový pocit neklidu, a ten když začne, obvykle potom následuje skládání. Ráda bych psala dva roky, než nové album dokončím,“ odhalila při rozhovoru v zákulisí CMA Music Festivalu v Nashvillu.^[135] Od té doby všechny podrobnosti držela v tajnosti, až konečně z kraje srpna přes sociální sítě sdílela nejprve několik vodítek a pak oznámila datum a čas živého streamu přes Yahoo – 18. srpna.^{[p 1][139]}

13. srpna vystoupila Swift v televizní show Jimmyho Fallona a zároveň se objevila v jeho skeči Ew!, kde si zahrála šprtku Natalie; v rozhovoru v show se pak Fallon pokusil z Taylor Swift vypáčit nějaké informace ohledně živého streamu přes Yahoo.^[140] O dva dny později vešlo do kin filmové sci-fi drama Dárce (The Giver) režiséra Phillipa Noyce, kde si Swift zahrála roli Rosemary.^{[p 2][142]} 16. srpna se společně s Jaime King zapojila do tzv. „Ice Bucket Challenge“, internetové výzvy, jež sloužila jako sbírka na výzkum léčby nemoci ALS. Taylor Swift kromě účasti i přispěla na konto americké asociace pro boj s touto nemocí.^[143][144]

Dne 18. srpna 2014 oznámila Taylor Swift přes Yahoo Live Stream, který byl vysílán z vrcholu newyorské Empire State Building, podrobnosti k připravovanému albu 1989, které vyšlo 27. října 2014. Zároveň představila první singl alba s názvem „Shake It Off“. Podle vlastních slov se při tvorbě alba inspirovala pop music 80. let, zároveň se jedná o první album, které oficiálně prohlásila za popové.^[145][146] V neděli 24. srpna singl zazpívala poprvé naživo během galavečera MTV Video Music Awards 2014.^[147] „Shake It Off“ debutoval na prvním místě Billboard Hot 100 a na 4. pozici UK Singles Chart.^[148][149] Přesně o půlnoci na 14. října^{[p 3]} odhalila další z písní nového alba s názvem „Out of the Woods“.^[151][152] Poté zveřejnila písně „Blank Space“ a „Bad Blood“ s Kendrickem Lamarem.

V roce 2014 na den jejích 25. narozenin otevřela v Grammy Museum v Los Angeles výstava na její počest, která trhala návštěvnické rekordy muzea. V roce 2015 obdržela cenu BRIT Awards v kategorii Mezinárodní ženský sólo umělec. Získala také ocenění Video roku a Nejlepší spolupráce za singl „Bad Blood“ na MTV Video Music Awards 2015. V rámci cen Grammy v roce 2016 obdržela cenu za Album roku za album 1989 a stala se druhou ženou v historii, která tuto cenu obdržela dva roky po sobě.

Během roku 2016 se dostala opět do sporu s rapperem Kanye Westem kvůli jeho písni „Famous“, ve které je odkaz na událost z roku 2009, kdy nečekaně přerušil Swift děkovnou řeč na MTV Video Music Awards - konkrétně v písni uvádí „I feel like me and Taylor might still have sex / Why? I made that bitch famous“ (v překladu „Myslím, že s Taylor pořád můžeme mít sex. Proč? Díky mě je ta kurva slavná.“).^{[153][154][155]} West tvrdil s podporou své manželky Kim Kardashian, že se Swift část písně diskutoval a neměla s ní problém, což Swift popřela. Kardashian pak Swift obvinila ze lži. Celý konflikt byl široce medializován, zaplnil sociální sítě a Swift byla intenzivně kritizována veřejností a označována za hada. Šlo o jednu z událostí, která vedla k následnému ročnímu odchodu Swift z veřejného života.^[156] V roce 2020 ale vyšlo najevo, že Swift neměla tušení o tom, jak ji West v písni nazve a že nahrávka, kde píseň Swift s Westem diskutují, byla upravena tak, aby vyzněla v jeho prospěch.^{[153][154][155][157]}

2017–2019: návrat a album Reputation

Následkem nepříjemných událostí a sporů, do kterých se dostala, strávila Swift většinu roku 2017 pauzou od hudby a nedávala ani žádná interview kromě prosincového vydání magazínu Time, který jí vyhlásil osobností roku.^[158]

V srpnu roku 2017 žaloval Swift a její matku za poškození pověsti v té době již bývalý moderátor ranní show rádia KYGO-FM David Mueller. Ten měl Swift v roce 2013 osahávat v rámci setkání před jejím koncertem.^[159] Swift o tom informovala jeho nadřízené a Mueller byl na základě toho propuštěn z práce. Později obvinil Swift ze lhaní a zažaloval ji o finanční náhradu 3 milionů dolarů za ztrátu zaměstnání.^[160] Swift podala protižalobu, která žádala odškodné symbolický 1 dolar. Porota odmítla Muellerova tvrzení a rozhodla ve prospěch Swift.^[151][161] Swift ve svém projevu u soudu vyjádřila uvědomění si svého privilegia, že jí její finanční situace vůbec umožňuje se v kauze sexualizovaného násilí bránit, a veřejně podpořila ty, kteří takové možnosti nemají - mimo jiné i finančním darem nadaci Joyful Heart Foundation, která se zabývá bojem proti domácímu a sexualizovanému násilí a násilí na dětech.^[158]

V roce 2017 vydali Swift a Zayn Malik píseň s názvem „I Don’t Wanna Live Forever“, jako soundtrack filmu Padesát odstínů temnoty (2017). Píseň dosáhla ve Švédsku číslo jedna a ve Spojených státech se dostala na druhou příčku hitparády. Na 2017 MTV Video Music Awards vyhrálo duo cenu za nejlepší spolupráci na hudebním videu písně.^[106]

Po roční přestávce kompletně smazala příspěvky na svých sociálních sítích i svém webu a nahradila je krátkým videem se syčícím hadem, jako odkaz na svá údajná lživá prohlášení ve veřejném prostoru.^[162]Následně vydala píseň „Look What You Made Me Do“ jako hlavní singl z jejího šestého alba Reputation, které vyšlo v listopadu 2017.^[152] Album bylo inspirované nedávnými událostmi v jejím životě a medializovanými spory ale i seriálem Hra o Trůny (Game of Thrones).^[163] Úvodní singl se dostal na 1. místa hitparád v Austrálii, Irsku, na Novém Zélandu, ve Spojeném království a ve Spojených státech.^[164] Jeho hudební video získalo během prvního dne na YouTube více než 43,2 milionu zhlédnutí, čímž se stalo nejnavštěvovanějším hudebním videem za 24 hodin.^[165] V říjnu vydala Swift druhý singl „...Ready for It?“, který se dostal na třetí místo hitparády v Austrálii a čtvrté místo ve Spojených státech.^[166]

Před vydáním alba Reputation vydala 2 promo písně „Call It What You Want“ a „Gorgeous“, která se následně stala i singlem ale pouze pro Evropu. Album Reputation vyšlo 10. listopadu 2017. Prodalo se ho přes milión kopií jenom v USA a dostalo se mezi nejlépe prodávaná alba roku 2017 v USA. Prodeje během prvního týdne dosáhly na dva milióny kopií. Swift se tak stala prvním interpretem, kdo měl 4 alba s prodejem v USA přes milión kopií během jednoho týdne.^[167]Album se dostalo na vrchol hudebních žebříčků v několika zemích včetně Spojeného království, USA, Kanady a Austrálie.^[168][169] Později toho měsíce vystoupila v Saturday Night Live se singly „...Ready for It?“ a „Call It What You Want“.^[170] Další singl „End Game“ s Edem Sheeranem a Future vyšel v listopadu a dostal se na 18. příčku hitparády v USA.^[164] O pár týdnů později vyšel poslední singl „Delicate“.

Reputation bylo nominováno na cenu Grammy v kategorii Best Pop Vocal Album.^[165] Swift také v roce 2018 obdržela další 4 ceny na American Music Awards a s celkovým počtem 23 získaných cen v kariéře se stala nejvíce oceňovanou umělkyní, čímž překonala i Whitney Houston.^[171]Na podporu alba se Swift vydala na turné Reputation Stadium Tour, které trvalo od května 2018 do listopadu téhož roku. To se stalo do té doby nejvýdělečnějším turné v rámci Severní Ameriky s výdělkem přes 345 milionů dolarů.^[172] 31. prosince 2018 vyšel na Netflixu i záznam z Reputation Stadium Tour v Arlingtonu.^[173]

Reputation bylo posledním albem v rámci 12leté smlouvy s Big Machine Records. V listopadu 2018 Swift podepsala novou smlouvu s Universal Music Group a ve Spojených státech s tím, že její další alba budou promována pod Republic Records. Smlouva obsahuje i ustanovení, která Swift umožňují zachovat si trvale vlastnictví svých originálních nahrávek.^[174] Swift také vyjednala, že pokud bude společnost Universal Music prodávat část podílu, který vlastní ve společnosti Spotify, rozdělí výnosy hned mezi své umělce bez ohledu na to, zda na nich společnost již vydělala smlouvou očekávané zisky nebo ne.^[175] Tento krok přišel několik let poté, kdy Swift v roce 2014 stáhla své písně z platformy Spotify na protest proti nízkým odměnám pro umělce za streamování jejich tvorby na neplacené verzi platformy. Vrátila se až v roce 2017 po úpravách pravidel.^[175]

V dubnu 2018 Swift hostovala v písni „Babe“ od country dua Sugarland. V červenci 2018 získala roli Bombaluríny ve filmové adaptaci muzikálu Cats, jehož premiéra proběhla 20. prosince 2019.

2019–2020: Lover, Folklore a Evermore

Swift spolu s Brendnem Urie ze skupiny Panic! at the Disco vydala 26. dubna 2019 „ME!“ jako vedoucí singl ze sedmého alba Lover. Píseň tři dny po zveřejnění debutovala na pozici 100 v USA a následující týden skočila na 2. pozici žebříčku. Videoklip pro „ME!“ překonal Vevo rekordy díky 65,2 miliónům zhlédnutí v den vydání. 14. června 2019 vydala druhý singl „You Need To Calm Down“.^[176] 23. července 2019 vydala promo píseň z alba pojmenovanou „The Archer“.^[177] Třetím singlem se stala titulní skladba alba 16. srpna 2019.^[178]

Album Lover vyšlo 23. srpna 2019, bylo pozitivně přijato kritikou a debutovalo na vrcholu žebříčku Billboard 200 s prvotýdenním prodejem 679 tisíc kopií.^[179] Všech 18 písní z alba se umístilo v Billboard Hot 100, čímž se Swift stala nejúspěšnější ženskou umělkyní, které se toto podařilo.^[180] 17. září 2019 Swift oznámila festivalové turné Lover Fest, které má začít v červnu 2020. Swift na sociálních sítích popsala album jako: „Lover jsou otevřená místa, západy slunce + LÉTO. Chci ho prezentovat tím způsobem, který je pro to autentický.“^[181] Vzhledem k pandemii covid-19 ale muselo být turné nejprve odloženo a nakonec zrušeno.^[182]

V červnu 2019 začal široce medializovaný spor o dílo Swift. Hudební manažer Scooter Braun v té době odkoupil bývalé zpěvaččino vydavatelství Big Machine Records spolu s vlastnictvím originálních nahrávek šesti jejích alb. To způsobilo, že pokud by Swift své nahrávky chtěla kdekoli využít, musela by žádat Brauna o svolení a zaplatit příslušné poplatky.^[174] Swift projevila své znepokojení přes příspěvek na sociální síti Tumblr se slovy, že se roky snažila vlastnická práva koupit a popsala Brauna jako „neúnavného a manipulativního tyrana“.^[174][183] Za Swift se postavili jak fanoušci tak i mnoho jejích přátel a osobností z hudební branže jako Selena Gomez, Halsey a Iggy Azalea, naopak klienti Brauna jako Justin Bieber a Demi Lovato se snažili jeho pozici obhajovat.^[174][184]

V srpnu 2019 Swift oznámila svůj plán příslušná alba znovu nahrát v listopadu 2020, až tak dovolí její původní smlouva.^[185] V listopadu 2019 Swift oznámila, že jí Braun a zakladatel Big Machine Scott Borchetta brání ve vystupování se staršími písněmi na American Music Awards 2019, kde měla být oceněna Umělkyní dekády, a také ve využití staršího materiálu pro její dokument Miss Americana na platformě Netflix.^[186][183] Big Machine toto nařčení popřelo a obvinilo Swift z dlužení milionů dolarů.^[187][188] V návaznosti na obvinění zástupci Swift zveřejnili korespondenci, podle které vedení Big Machine odmítající udělit povolení k dokumentu a uvedlo, že Big Machine dluží Swift přibližně $8 milionů v nezaplacených honorářích.^[189] 18. listopadu Big Machine uveřejnilo prohlášení, ve kterém souhlasí s udělením všech licencí pro jejich umělce nahrávat a streamovat jejich vystoupení na oboustranně povolených platformách - Swift v něm nebyla zmíněna jménem.^[190] V dubnu 2020 Big Machine zveřejnilo živé album Live from Clear Channel Stripped 2008 obsahující záznam z radio show z roku 2008, na které jsou umístěny i zpěvaččiny nahrávky.^[191] Swift však oznámila, že nedala svolení ke zveřejnění alba.^[192] V říjnu Braun prodal vlastnictví nahrávek, videoklipů atd. Shamrock Holdings za 300 milionů dolarů.^[193] V listopadu 2020 Swift začala znovu nahrávat svou předešlou tvorbu^[194] a odmítla nabídku od Shamrock Holdings k partnerství, na jehož základě by Braun pokračoval v profitování z její předešlé práce.^[195]

V listopadu 2019 Swift a Andrew Lloyd Webber napsali originální píseň “Beautiful Ghost“ k filmu Cats (2019),^[196] která obdržela nominaci za Nejlepší originální píseň na 77. udílení cen Zlatý Glóbus. V prosinci téhož roku vydala vánoční píseň „Christmas Tree Farm“^[197] a zahrála si roli Bombaluriny ve filmové adaptaci Lloyd Webberova muzikálu Cats.^[198] 15. ledna 2020 Swift oznámila datum premiéry Netflixem produkovaného dokumentárního filmu o své kariéře Taylor Swift: Miss Americana, který měl vyjít 31. ledna 2020 a premiéru měl na filmovém festivalu Sundance.^[199][200] K dokumentu vyšel i nový singl „Only the Young“, který se objevil v jeho závěrečných titulcích a do kterého Swift promítla své pocity po volbách v USA v roce 2018.^[201]V roce 2020 také poprvé veřejně promluvila o problematickém vztahu ke svému tělesnému obrazu, který byl zmíněn právě v dokumentu Miss Americana - následkem intenzivní publicity a komentářů k jejímu vzhledu experimentovala během počátku své kariéry s hladověním a lhala o své životosprávě.^[200]

V únoru 2020 Swift podepsala exkluzivní globální dohodu na vydávání hudby s Universal Music Publishing Group poté, co její šestnáctiletý kontrakt s Sony/ATV vypršel.^[202] 18. února 2018 zveřejnila živou verzi písně „The Man“ pojmenovanou „The Man (Live from Paris)“ nahranou během koncertu „City of Lover“ v L'Olympia 9. září 2019.^[203] 27. února byl k písni „The Man“ vydán videoklip.^[204] Koncerty v rámci Lover Fest, zpěvaččina turné na podporu alba Lover, byli buď zrušeny nebo přeloženy do roku 2021 kvůli pandemii covidu-19.^[205] Během online benefitního koncertu One World: Together at Home v dubnu 2020 vystoupila poprvé s písní „Soon You'll Get Better“. Záznam zpěvaččina koncertu City of Lover z Paříže ze září 2019 byl vysílán 17. května 2020 na americké televizi ABC a následující den byl k dostání na online streamovacích platformách Hulu a Disney+. Swift také zveřejnila živé verze skladeb z alba Lover, které představila během jednorázového koncertu.^[206]

23. července překvapivě oznámila vydání svého osmého alba, Folklore, které vyšlo následující den.^[207][208] Album bylo napsáno a nahráno během izolace během pandemie covidu-19 ve spolupráci s Bonem Iverem, Jackem Antonoffem a Aaronem Dessnerem. Swift v něm podle svých slov odstoupila od psaní výrazně deníkových písní a vytvořila fiktivní svět a postavy, do kterých promítla své pocity.^[209] Hudebně šlo o alternativní indie inspirované lidovými písněmi a eskapismem (fantazijním únikem do imaginárních světů). ^[210] Album bylo dobře přijato kritikou a již během prvního týdne se celosvětově prodalo dva miliony kopií.^[211]První den vydání zlomilo rekord v počtu přehrátí v kategorii ženských umělců na Spotify.^[212] Hlavní singl „Cardigan“ debutoval na vrcholu hitparády Billboard Hot 100, čímž se Swift stala prvním umělcem, u kterého debutoval singl i album na první pozici jak v Billboard 200 tak i Billboard Hot 100 ve stejném týdnu.^[213] 25. listopadu zpěvačka zveřejnila samorežírovaný koncertní film Folklore: The Long Pond Studio Sessions na Disney+.^[214] Album získalo 6 nominací na 63. předávání cen Grammy včetně kategorie Alba roku.^[215]

V krátkém sledu pak zveřejnila další počin - deváté studiové album, Evermore, které vyšlo 11. prosince 2020. Album bylo popsané jako pokračování alba Folklore, jehož úspěch vedl Swift k pokračování v podobném stylu - zatímco předchozí album neslo letní náladu, toto odráželo zimu.^[210][209] Kvůli stále probíhající pandemii bylo album kompletované online na dálku.^[209] Na albu opět spolupracovali Bon Iver, Aaron Dessner a Jack Antonoff a ve spolupracích se přidali i americké rockové skupiny Haim a The National.^[216]

2021–současnost: opakované nahrávky a Midnights

Po sporu ohledně vlastnických práv ke svým starším nahrávkám Swift zveřejnila 9. dubna 2021 první znovu nahrané album z jejího staršího katalogu Fearless (Taylor's Version) (2021). Tímto způsobem se snažila získat práva ke své starší tvorbě (umělci běžně prodávají v rámci nahrávacích smluv práva na svou tvorbu vydavatelstvím), což veřejně vysvětlila v talkshow Late Night with Seth Meyers.^[217][210] a zároveň ocenila možnost prožít tvorbu svých alb znovu v klidnějším prostředí a době.^[217]

Album debutovalo na vrcholu Billboard 200 a bylo podpořeno třemi singly: „Love Story (Taylor's Version)“, „You All Over Me (Taylor's Version) (From the Vault)“ a „Mr. Perfectly Fine (Taylor's Version) (From the Vault)“.^[218] Díky singlu „Love Story (Taylor's Version)“, nové nahrávce singlu „Love Story“ z roku 2008, se Swift stala druhým umělcem hned po Dolly Parton, který dostal jak starou tak i novou verzi jedné nahrávky na první místo v hitparádě Hot Country Songs.^[219] Druhou novou nahrávkou starého singlu byla píseň Red (Taylor's Version) vydaná 12. listopadu 2021.^[220] Poslední skladba alba „All Too Well (10 Minute Version)“, ke které sama Swift režírovala krátký film stejného jména, debutovala na první příčce žebříčku Hot 100, čímž se stala nejdelší skladbou, která se na této pozici umístila.^[221]Swift byla nejvýdělečnější ženskou umělkyní roku 2021^[222] a obě alba z roku 2020, Folklore a Evermore, a opětovné nahrávky starých alb se umístily mezi nejlépe prodávajícími alby roku.^[223] V květnu 2021 byla Swift oceněna Global Icon Award při předávání Brit Awards 2021.^[224] Také obdržela Songwriter Icon Award od National Music Publishers' Association.^[225]

17. září 2021 zveřejnila „Wildest Dreams (Taylor's Version)“ a 6. května 2022 „This Love (Taylor's Version)“.^[226][227] Mimo její alba se Swift v letech 2021 a 2022 podílela na 4 písních: „Renegade“ and „Birch“ od Big Red Machine,^[228] remix písně „Gasoline“ od skupiny Haim^[229] a „The Joker and the Queen“ s Edem Sheeranem.^[230] V roce 2022 Swift zveřejnila píseň „Carolina“ jako část soundtracku k mysterióznímu filmu Where the Crawdads Sing.^[231] Rovněž si zahrála roli Elizabeth Meekins v historickém filmovém dramatu Amsterdam.^[232]

Během 2022 MTV Video Music Awards 28. srpna 2022 obdržela 3 sošky za All Too Well: The Short Film včetně kategorie Video roku, čímž prolomila rekord, neboť v této kategorii vyhrála již potřetí.^[233] Během její děkovné řeči oznámila vydání jejího desátého studiového alba Midnights, které vyšlo 21. října 2022.^[234][233] S tímto albem se zpěvačka vrátila k popu.^[235]Midnights a jeho hlavní singl „Anti-Hero“ pokořily několik rekordů.^[236]Album i singl se na Spotify staly nejposlouchanějším albem a písní za jeden den se 185 miliony přehrání alba a 17,4 milionů u singlu.^[237][238] V USA se album stalo nejrychleji prodávaným za rok 2022 a debutovala na vrcholu žebříčku Billboard 200 s 1,54 miliony jednotkami a jednalo se o páté zpěvaččino album, které debutovalo s více než milionem jednotek.^[239] Zpěvačka se rovněž stala prvním umělcem, který dokázal obsadit všech 10 čelních pozic žebříčku Billboard Hot 100.^[240]

Na podporu Midnights a svých předchozích alb se Swift v roce 2023 vydala na masivní turné The Eras Tour, jehož show tvořily průřez její dosavadní tvorbou.^[241] Ovšem předprodej vstupenek na koncerty v USA doprovázelo selhání distribuční společnosti Ticketmaster, což vyústilo v kontroverzi ohledně monopolu společností Ticketmaster a Live Nation na prodej vstupenek.^[242]

9. října 2023 během poslední americké show svého turné The Eras Tour v Los Angeles oznámila znovu vydání alba1989 (Taylor's Version), které vyšlo 27. října.^[210]

Hudební tvorba

Umělecké vlivy

Jedna z nejstarších hudebních vzpomínek Taylor Swift je zpěv v kostele, její babičky z matčiny strany, Marjorie Finlay (rozenou Moehlenkamp). Ve svém mládí byla Finlay televizní moderátorka v Puerto rice a hrála opery v Thajsku a Singapuru. Jako velmi malému dítěti se Taylor líbily soundtracky z Disney filmů: „Moji rodiče si všimli, že jakmile došli slova, chtěla jsem vytvořit své vlastní.“ Později ji rodiče představili umělcům jako jsou James Taylor, Simon & Garfunkel a Deff Leppard. Je velmi vděčná, za důvěru ke své matce, které ji i pomohla, když se připravovala na svou třídní prezentaci. Své matce také připisuje její „fascinaci ve psaní a vyprávění příběhů.“ Swift si oblíbila čtení a psaní poezie a především se věnovala pracím Shel Silverstein a Dr. Seuss. Její nejoblíbenější kniha je Jako zabít ptáčka (v originále To Kill a Mockingbird).

Byla jí představena country hudba „velkých ženských umělkyň 90. let“ jako Shania, Faith, The Dixie Chicks. Taylor přithuje zvuk i vyprávění country hudby. Největší hudební vliv na její tvorbu měla interpretka Shania Twain. Její vzor z dětství Faith Hill se snažila kopírovat: „Všechno co udělala nebo řekla měla v sobě.“ Obdivovala lidově vzdorový postoj Dixie Chicks a jejich schopnost hrát své vlastní melodie. jejich píseň „Cowboy Take Me Away“ se jako první naučila hrát na kytaru.

Poté začala objevovat hudbu starších country umělců jako Patsy Cline, Loretta Lynn, Fammy Wynette a Dolly Parton. Věřila, že Parton je „úžasný příklad pro každého ženského skladatele.“ k dalším vlivným osobám tradiční country patří Miranda Lambert, Dwight Yoakam, George Strait, Garth Brooks, Kenny Chesney, Rebe McEntire, Alan Jackson, Martina McBridge, LeAnn Rimes, Tim McGraw, Brad Paisley, Ryan Adams, Patty Griffin, Lori McKenna a Bon Iver.

Také byla ovlivněna dalšími umělci, kteří jsou mimo žánr country. Jako dospívající se jí líbili Hanson a Britney Spears. Ještě i v dnešní době má „neochvějnou oddanost“ po Spears. Ve svých středoškolských letech poslouchala kapely jako jsou Dashboard Confessional, Fall Out Boy, The All – American Rejects a Jimmy Eat World. Byla také fanoušek současných ženských písničkářů jako Ingrid Clarkson, Michelle Branch, Pink, Alanis Morissette, Ashlee Simpson, Kelly Clarkson, Tefe Dolson a Avril Lavigne.

Taylor také úzce sledovala hudební doprovod v televizních seriálech O.C. a Chirurgové, s každou staženou písní poté doma vystupovala. Je velký fanoušek hip hopu: „V životním stylu je něco co country a hip hop spojuje.“ Inspiraci čerpala i z katalogů veteránských umělců. Stevie Nickse popisuje jako „hrdinu, který mě inspiroval v mnoho směrech.“ Je posedlá umělci ze 60. let např.: The Shirelless, Doris Troy a The Beach Boys.

Jako vzory po její profesní kariéru jsou Paul McCartney, Bruce Springsteen, Emylou Harris, Kris Kristonfferson a Carly Simon. „Všichni se chopili šance, ale pořád jsou to stejní umělci během celé své kariéry.“ McCartny jako člen The Beatles a sólo umělec dělá na Swift dojem „jako by si v sobě zachoval srdce a mysl... každý hudebník by mohl jen snít o odkazu jako je tento.“ Obdivuje Springsteena: „je tak hudebně stejný po tak dlouhou dobu.“ Když Swift hudebně roste snaží se mít stejný přístup jako Harris: „Není to o slávě, ale o hudbě.“ O Krisoffersonovi říká: „Je to prostě jeden z těch lidí, kteří jsou v tomto oboru několik let, ale nemůžete říci, že je to od nich ohrané.“ Swift je známá pro citlivou, ale velmi silnou povahu.

Lyrická témata a styl

The Guardian v průběhu prvních dvou alb poznamenal: „Tematicky je až fantasticky dobré, pokud jde o dospívající život s nostalgickými tóny a melancholickým stylem.“ New York Magazine poznamenal:„jen málo písničkářů píše tak výslovně velké nahrávky o jejich mladistvém věku. Jediný její předchůdce by mohl být, ze šedesátých let, Brian Wilson, jediný pravý dospívající autor než přišla ona.“ Je také porovnávaná s Janis Ian.

Na jejím druhém albu Fearless se objevují obrazy pohádky. Zkoumala propojení „mezi realitou (lásky) a pohádkou (lásky).“ Její třetí, čtvrté a páté album je více určeno dospělým vztahům. Kromě romantiky a lásky pojednávají některé její písně o vztahu rodič – dítě („The Best Day“, „Never Grow Up“), přátelství („Fifteen“, „Breathe“, „22“), odcizení („The Outside“, „A Place In This World“, „Tied Together with a Smile“, „Mean“) a kariérní ambice („Change“, „The Lucky One“).

New Yorker uvedl o jejích písních: „nejsou vratké, mají určitou propracovanost... sentimentální písně jsou oživeny následným rozčarováním.“ Slate konstatoval, že se stavbou písní je Swift: „bez námahy, nadpřirozeně ovládá pop úmluvy. Jen málo skladatelů může stavět lepší mosty než ona.“ The Rolling Stones magazín ji popsal „jako písničkářský učenec, má vrozený dar pro stavbu sloky-refrénu-mostu.“ the Guardian napsal: „tráví tolik času líbáním v dešti, že je zázrak, že ještě nevymyslela nepromokavé boty.“ Časopis American Songwritter popisuje Swift jako „velký skladatel, který píše s bezkonkurenčním a téměř nepřirozeným viděním... dokonce i její nejstarší materiál se vyznačuje tím, že je přemýšlivý, má precizní výběr slov s úmyslnou melodickou stavbou. Nenaleznete jediný líný rým nebo bezcílné ladění.“

Ve své práci používá detaily ze svého života. Když poslouchala hudbu jako dítě, cítila se zmatená: „nedokázala jsem pochopit, když se něco dělo v osobních životech zpěváků a oni to neřešili v jejich hudbě.“ New York Times se domnívá „že důvod existence slečny Swift je napravování chyb.“ Ve svých písních řeší často anonymní zamilovanost ze svých středoškolským let a v poslední době kolegy z řad osobností. John Mayer se podle předpokladů vztahuje na píseň „Dear John“. Tato píseň ho prý ponížila. The Village Voice popsal tento aspekt v její tvorbě „v písních řekne co má na mysli, to je jako mít ctižádostivého profesora a toto ohrožuje správné uznání jejího talentu, který není zpovědnice, ale drama.“ Mnoho médií se domnívá, že mediální kontrola nad jejím rozhodnutím používat autobiografické detaily je nemravné, neboť se nezeptala svých bývalých partnerů. Zpěvačka sama prohlásila, že všechny písničky nejsou skutečné a často jsou založené na pozorování. Kromě své melodie se konkrétně snaží nemluvit o předmětech nebo osobách v písních, protože jsou to skuteční lidé: „Snažíte se nahlédnout, aniž byste někoho ponižovali.“

Zpěv a hudební styl

Její hudby obsahuje prvky popu, country, pop-country a pop-rocku. Popisovala se jako country umělec, ale od alba 1989 přechází na čistý pop.

Skupina The Rolling Stones tvrdí „že by mohla hrát na country stanici, ale je jedna z mála originálních rockových hvězd současnosti.“ The New York Times konstatuje: „V hudbě slečny Swift není mnoho toho, co bychom mohli považovat za country — občas zabrnká na banjo, na jevišti nosí kovbojské boty, má oslnivou kytaru — ale v skvělém, křehkém projevu je něco, co je unikátní pro Nashvillu unikátní." Swift je považována za tradiční pop-country jen proto, že psala vypravěčské písně s melodickou jasností a dramatickým tvarem, a proto je v Nashvillu nutností v obchodě.“

Její vlastní definice country hudby „je to vlastně docela jednoduché. to je když někdo zpívá o svém životě o tom jak vyrůstal na farmě, zamiloval se a jeho děti vyrůstali na stejné farmě. Někteří lidé, když jsou smutní zpívají o tom jak jdou pít do baru whisky. Já píši písničky o tom, že nedokážu přijít na princip vztahu a jak jsem fascinovaná láskou.“

Její hlas je popisován jako „sladký, ale měkký“. Fakt, jak mistrovsky se stala zpěvačkou, na její hlas zatím neměl dopad; ve svém tradičním pojetí umí ztišit hlas tam, kde potřebuje působit dojmem plaché dívky, která se snaží mluvit tvrdě.

Naživo zní nejlépe, ale nemá takový rozsah jako Christina Aguilera nebo Carrie Underwoodová. Její živý zpěv byl popsán jako plachý, tenký a někdy vratký. Každopádně Swift získala pochvalu za odmítnutí automatického upravení jejího hlasu.

Swift se spíše charakterizuje jako skladatel „píši písničky a můj hlas je prostě jen způsob jak především vyjádřit celé texty.“ Její manažer Scott Borchetta připustil, že není nejlepší technický zpěvák. Její pěvecká prezentace je něco co se jí týká, a proto již hodně pracuje na zlepšení. V roce 2010 bylo oznámeno, že i nadále bude chodit na hodiny zpěvu.

Swift se cítí nervózní pouze u provedení „pokud si není jistá, co si o ní publikum myslí, jako třeba na předávání cen.“

Veřejná image

Skoro vždy nosila červenou rtěnku.

Silně ambiciózní člověk, kterému by se dařilo bez ohledu na své povolání. Magazín Vogue popsal její osobnost jako „chytrá a zábavná a občas vyloženě nemravná.“ Grantland ji popsal jako „ňoumu“ a „otevřeně nervózní takovým způsobem, který byste neviděli u country princezen jako Faith Hill nebo Carie Underwood. Povahově se podobá Dianě Keaton v romantické komedii Annie Hall: připravena v každé chvíli přímo dychtivě potěšit, nervózní, příliš laskavá, nabitá energií.

Při podpoře alba 1989, Swift začala využívat sociální sítě k přímé komunikaci s fanoušky a na vystoupení ve videu k písni „Shake It Off“ pozvala 100 svých fanoušků. Swift osobně posílala vánoční dárky fanouškům a zvala je k sobě domů, kde společně trávili čas a hrála jim alba měsíce před tím než vyjdou. Říká že se svými fanoušky má „nejdelší a nejlepší vztah, který kdy měla“ a velice často se o nich zmiňuje na slavnostních předávání cen. Je známá, že často najde fanoušky ze sociálních sítí. Se svými fanoušky se převážně spojuje na sociálních sítích, které představuje Instagram a převážně Tumblr – a to i během slavnostním předávání cen. V prvních letech své kariéry se Swift podepisovala vzhledem, který sestával z letních šatů a kovbojských bot. Tento módní styl kopíruje mnoho mladých fanoušků, kteří navštěvují její koncerty. Na slavnostních událostech se stala známá pro „jiskřivé, korálkové šaty.“ Její přirozeně kudrnatý účes byl napodobován fanoušky a Swift poznamenala: „vzpomínám si jak jsem si rovnala vlasy, protože jsem chtěla být jako všichni ostatní a nyní všichni tento účes napodobují. Je to zábavné.“ V roce 2011 byla časopisem Vogue požádána, aby si ostřihala ofinu na titulní stránku magazínu. V roce 2014 si vlasy nechala zkrátit a dnes často nosí vlasy narovnané. V roce 2011 byla jmenována magazínem Vogue ikonou amerického stylu. Byla jmenována nejlépe oblékanou ženou za rok 2014.

Vliv a uznání

Její tvorba obdržela pochvalu od zkušených umělců. Bill Withers říká: „Ona je chytrá, jako písničkář mohu ocenit její důvtip. Zaslouží si všechny její úspěchy.“ Neil Young ji popisuje jako „velkého skladatele“: „Mám rád Taylor Swift. Rád ji poslouchám. Rád sleduji jak reaguje na všechny útoky. Mám rád způsob jak sebe definuje.“ Stephen Skills obhajují její styl psaní: „ To je to co děláte když jste písničkář ... nosíte své srdce na rukávě a pak o tom napíšete.“

James Taylor, který hrál se Swift dvakrát říká že: „prostě jsme si padli to oka, její přítomnost na jevišti je ohromná.“ Elvis Costello poznamenal: „ Myslím si že je docela zajímavá. Můžete u ní vidět jistou míru sebeovládání a tím jsem fascinován.“ Judy Collins poukazuje na Swift jako na příklad současné hvězdy, která pokračuje na linii nezávisle smýšlejícího umělce.

S ohledem na Swift Kristoffenon tvrdí: „naprosto mě ohromila. Pro mě je úžasné, jak někdo tak mladý píše tak skvělé písně. Přes sebou má úžasnou kariéru.“ Janis Ian konstatoval že „Swift změnila pro dívky tvář hudby skládáním písní a hraní na kytaru ... tam je ta pravost.“ Nicks věří, že Swift: „píše písně jako Neil Diamon a Elton John, které nutí celý svět zpívat.“

Jon Bon Jovi ji popisuje jako „ skutečné řešení v každém směru, tvaru a formě. Ona je písničkářka, zpěvačka a krásná dívka.“ Parton je „extrémně ohromen Swift, zejména jejím skládání písní ... opravdu jsem ohromen hloubkou jejich písní, má vlastnosti, které budou trvat dlouho.“ Etheridge poznamenává: „Miluji její duši, její odvahu. Myslím si, že bude překvapovat lidi a bude tu velmi dlouho.“

Swift také přijala chválu od současných písničkářů. Stoupencem její brzké kariéry byl John Mayer: „ Mohli byste ji přemístit časem do jakékoliv hudební éry a ona by stejně měla hit.“ Chválu také získala od Drake, Tegan a Sara, Grimes, Kesha, Katy Perry, Kelly Clarkson a Lady Gaga.

Ryan Adams ji popsal jako jednu z „nejvíce úžasných písničkářů, které jsem kdy viděl. Seděl jsem s ní v místnosti a slyšel jsem píseň, kterou na místě napsala a bylo to neuvěřitelné. Byla to čistá alchymie.“ Kathleen Hanna je „úplně na Taylor Swift. Myslím si, že má super chytré texty a jsem ráda že si píše vlastní hudbu.“ Shirley Manson poznamenala: „je mimořádně talentovaná na psaní písní ... vytáhla své vlastní dveře a šla přímo skrze ně. Měli bychom tleskat pro její vzpírání se systému. To je to, co umělci mají dělat.“ Lena Duhman hvězda HBO televizního seriálu Girls, popsala swift jako: „ umělecky spřízněná duše.“

Podpora alb

Když podporovala své debutové album, objevila se jako model pro l.e.i. jeans a tvář kampaně Verizon Wireless' Mobile Music. V éře Fearless zahájila sortiment letních šatů l.e.i. ve Wal – Mart a navrhla pohledy a panenky Jakks Pacific. Stala se stoupencem týmu Nashville Predators a tváří Sony Cyber – digitální fotoaparáty. Vystupovala v reklamě na Band Hero videohry. V éře Speak Now vydala speciální edici svého alba prostřednictvím Targetu. Stala se tváří CoverGirl a na trh vypustila parfémy Elizabeth Arden, Wonderstruck a Wonderstruck Enchanted.

Při podpoře čtvrtého alba Red, Swift nabídla exkluzivní album pomocí Target, Papa John's Pizza a Walgreens. Stala se tváří Diet Coke a tenisek Keds. Vydala její třetí parfém Elizabeth Arden s názvem Taylor by Taylor Swift. Pokračovala ve spolupráci s Sony Electronics a American Greeting. V průběhu The Red Tour spolupracovala s řadou firem jako Air Asia a Qantas, které působili jako oficiální aerolinky na australské a asijské části turné, zatímco Cornetto sponzoroval asijskou část turné. Album 1989 bylo podporováno pomocí Subway, Keds. Target a Diet Coke. V roce 2014 vydala její čtvrtý parfém Incredible Things.

Herecká kariéra

Swift měla svůj herecký debut v roce 2009 v epizodě Kriminálky Las Vegas, kde hrála vzpurnou dospívající dívku. The New York Times poznamenal, že postava nechala Swift být „trochu zlobivou a zároveň věrohodnou.“ Později v tomto roce Swift hostila a vystupovala jako hudební host v epizodě Saturday Night Live. Entertaiment Weekly popsal, že byla „v této sezoně SNL nejlepší host“ dokázala, že je „obdivuhodně schopná v širokém spektru rolí.“

Swift první debut ve filmu byl v celovečerním filmu Na sv. Valentýna. Komedie, kde hrála naivní přítelkyni středoškolského atleta. Tisk hodnotil její vystoupení většinou kladně, The Los Angeles Times: „opravdový komický potenciál“, San Francisco Chronicle: „velmi legrační“, Time: „spíše roztomilá“, Daily News: „bolestně neohrabaný“. V roce 2012 namluvila Swift postavu Audrey v animovaném filmu The Lorax. V roce 2013 natočila krátkou scénu v komedii New Girl. V roce 2014 hrála vedlejší roli ve filmu Dárce.

V roce 2019 vyšly najevo informace o tom, že Taylor bude účinkovat ve filmovém muzikálu Cats.

Filantropie

Své finanční prostředky Swift pravidelně daruje na různé charitativní účely. V letech 2012-2014 byla organizací DoSomething prohlášena za jednu z nejštědřejších celebrit.^[243][244] V roce 2012 byla oceněna za své charitativní aktivity cenou Ripple of Hope Award od Robert F. Kennedy Center for Justice and Human Rights.^[245] a převzala z rukou Michelle Obamy cenu The Big Help Award za její „oddanost pomáhat druhým“ a „prostřednictvím činnosti inspirovat druhé“.^[246]

Za svou kariéru darovala Swift stovky tisíc dolarů na pomoc při přírodních katastrofách - například při povodních v USA roce 2008^[247] v Iowě, 2010 v Nashvillu^[248] a 2016 v Louisianě, obětem hurikánu Harvey v roce 2017^[249] a na následky tornád v Nashvillu v roce 2020.^[250] Desítky tisíc pak věnovala konkrétním lidem ve finanční tísni, včetně svých fanoušků (mimo jiné i přes web GoFundMe).^[251][249] Během turné The Eras Tour v roce 2023 věnovala finanční prostředky několika potravinovým bankám v USA - právě v době, kdy nároky na služby potravinových bank začaly rapidně růst.^[252][253]

Swift také financovala projekty uměleckého vzdělávání a vzdělávání obecně, například poskytla finanční prostředky pro hudební oddělení vysokých škol, nákupy hudebním nástrojů a podporu veřejných škol v USA.^[254][255] Největší dar poskytla v roce 2012, financovala 4 miliony dolarů stavbu nového vzdělávacího centra v Country Music Hall of Fame a muzea v Nashvillu. Budova s 7500 m² nesoucí zpěvaččino jméno se otevřela v roce 2014 a bude novými programy a workshopy podporovat dospívající a seniory.^[256][257]

Podporovala ale v minulosti i další kulturní instituce. Intenzivně se věnuje podpoře čtenářství u dětí - v roce 2010 se stala součástí kampaně You are What You Read vydavatelství knih Scholastic^[68] a v roce 2012 a 2014 se účastnila dlouholeté kampaně s názvem Read Across America Day (READ).^[258][259] Věnovala tisíce knih pro děti a dospívající veřejným a školním knihovnám v USA.^{[260][261][262]} V roce 2013 darovala 100 000 dolarů Nashvillskému symfonickému orchestru, který se dostal do finanční tísně.^[263][249] V roce 2015 poskytla také 50 tisíc dolarů symfonickému orchestru v Seattlu, který je využil na podporu programu výuky hudby na základních školách profesionálními hudebníky.^[264]

Zpěvačka také přispěla na léčbu rakoviny jednotlivcům^[265][266] i institucím, například The Children’s Hospital of Philadelphia a nadaci na výzkum rakoviny u dětí.^[267][268] Matka Swift se léčila s rakovinou prsu a nádorem na mozku, pro Swift je tak dárcovství i značně osobní věc.^[269][270] Swift se také setkává s mnoha nemocnými fanoušky pomocí nadace Make-A-Wish, např. v nemocnici St. Jude Childrens Research Hospital, zdravotním centru Walter Reed Army, domě Ronalda McDonalda, zdravotním centru Cedars-Sinai.^[268] Swift se staví za práva LGBT+ komunity - ve svém videu pro singl „You Need to Calm Down“ spolu s celebritami LGBT+ komunity vyzvala k ochraně proti jejich diskriminaci.^[271] Veřejně vyjádřila podporu komunitě i v projevu v rámci svého The Eras Tour.^[272]

Zapojila se také do mnoha dalších charitativních kampaní a výzev mladým lidem jako projektu Hope for Haiti, programu zaměřeného na vzdělávání dětí o bezpečnosti na internetu^[273], ale i propagace bezpečné jízdy mladých spolu s Toyotou.^[274]

Diskografie

Studiová alba

• Taylor Swift (2006)
• Fearless (2008), Fearless (Taylor's Version) (2021)
• Speak Now (2010), Speak Now (Taylor's Version) (2023)
• Red (2012), Red (Taylor's Version) (2021)
• 1989 (2014)
• Reputation (2017)
• Lover (2019)
• Folklore (2020)
• Evermore (2020)
• Midnights (2022)

EP

• Sounds of the Season: The Taylor Swift Holiday Collection (2007)
• Beautiful Eyes (2008)

Živá alba

• Connect Set
• iTunes Live from SoHo
• Speak Now: World Tour Live

Video-alba

• CMT Crossroads: Taylor Swift & Def Leppard (2008)

Soundtracky k filmům

• Hunger Games: Taylor Swift & The Civil Wars – Safe and Sound (2011)
• Hunger Games: Taylor Swift – Eyes Open (2011)
• Navždy spolu (The Vow): Taylor Swift – Enchanted
• Padesát odstínů temnoty (Fifty Shades Darker): Taylor Swift feat. ZAYN – I Don't Wanna Live Forever (2017)
• Cats: Taylor Swift – Beautiful Ghosts (2019)
• Where the Crawdads Sing: Taylor Swift – Carolina (2022)

Turné

• Fearless Tour (2009–2010)
• Speak Now World Tour (2011–2012)
• The Red Tour (2013–2014)
• The 1989 World Tour (2015)
• Reputation Stadium Tour (2018)
• The Eras Tour (2023–2024)

Filmografie

Film a televize

Rok	Název	Role	Poznámky
2009	Jonas Brothers: The 3D Koncert	Samu sebe	Miniaturní role
	Kriminálka Las Vegas	Haley Jones	díl: „Dál, dál, dál“
	Hannah Montana: The Movie	Samu sebe
	Saturday Night Live	Samu sebe/moderátorka
2010	Na sv. Valentýna	Felicia
2012	Lorax	Audrey (hlas)
2013	Nová holka	Elaine	díl: „Svatba jako řemen“
2013–2014	The Voice	Samu sebe	host (4. řada) a poradce (7. řada)
2014	Dárce	Rosemary
2017	Saturday Night Live	Samu sebe
2019	Cats	Bombalurina
2022	Amsterdam	bude oznámeno

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taylor Swift na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Taylor Swiftová na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránky
• Taylor Swiftová v Internet Movie Database (anglicky)
• Taylor Swift na Facebooku
• Taylor Swift na Instagramu
• (česky) Česká fanstránka o Taylor Swift
• (česky) Neoficiální web o Taylor Swift
• (česky) Mediafax – Zpěvačka Taylor Swift uspořádá své první koncertní turné
• (česky) Musiczone.cz – Amerika má novou hvězdu – mladičká Taylor Swift nyní míří do Evropy (1/2009)
• (česky) Neoficiální fanstránka TaylorSwift.cz Archivováno 10. 9. 2019 na Wayback Machine.

Zdroj