Tasovice (okres Znojmo)

Tasovice
	Fara a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Znojmo
Obec s rozšířenou působností	Znojmo; (správní obvod)
Okres	Znojmo
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°50′10″ s. š., 16°9′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 420 (2025)
Rozloha	15,90 km²
Katastrální území	Tasovice nad Dyjí
Nadmořská výška	210 m n. m.
PSČ	671 25
Počet domů	477 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Tasovice 67; 671 25 Hodonice ; obec.tasovice@quick.cz
Starosta	Petr Vašina
	Oficiální web: www.tasovice.cz
	Tasovice
Další údaje
Kód obce	594920
Kód části obce	165123
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tasovice (německy Tasswitz^[4]) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije v ní přibližně 1 400^[1] obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Znojemské (viniční tratě Kamenný vrch, Stará hora, Staré vinohrady). Sousedními obcemi sídla jsou Znojmo, Těšetice, Dyje, Hodonice, Bantice, Práče, Strachotice a Krhovice. Obec je členem Svazku znojemských vinařských obcí Daníž.

Název

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Tas, domácká podoba latinského jména Prothasius (řeckého původu). Jméno vsi bylo původně pojmenováním obyvatel vesnice (Tasovici), které znamenalo Tasovi lidé.^[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1234. Zdejší panství náleželo zčásti ke znojemskému klášteru klarisek a zčásti rakouskému klášteru v Brucku. Obec byla osídlena z větší části bavorskými kolonizátory. Roku 1578 sem přišli novokřtěnci. V době barokní šlo o mariánské poutní místo – slaví se 15. srpen, svátek Nanebevzetí Panny Marie. Zástavba utrpěla třicetiletou válkou, válkami o slezské dědictví i napoleonskými válkami. Roku 1801 vesnice vyhořela. Roku 1945 bylo do té doby většinové německé obyvatelstvo nuceně vysídleno.

Přírodní poměry

Vesnice leží v Dyjsko-svrateckém úvalu. Do jihovýchodní části jejího katastrálního území zasahuje část přírodní památky Kamenná hora u Derflic.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Klementa Marii Hofbauera z roku 1933, oltářní reliéf od Othmara Hillitzera, pamětní deska o narození Klementa Marii Hofbauera
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, založen roku 1234, obraz na hlavním oltáři od Matthiase Adolfa Charlemonta, věž roku 1900 zvýšena na 56 metrů
Kaple vystavěná na památku obětí první světové války (1925)
Výklenková kaplička
Boží muka se sochou Loučení Krista
Socha svatého Jana Nepomuckého
Sousoší Panny Marie, svatého Šebestiána a svatého Jana Nepomuckého
Tasovičky – klášterní rezidence sester svaté Hedviky, převzatá v letech 1850-1929 redemptoristy
Pozdně barokní fara z roku 1780

Osobnosti

Klement Maria Hofbauer (1751–1820, rozený Klement Maria Dvořák), kněz činný v Rakousku a Polsku, světec
Johann Jahn (1750–1816), katolický kněz a orientalista

Galerie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kaple
Kostel svatého Klementa Maria Hofbauera
Socha svatého Klementa Maria Hofbauera
Střed vesnice

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 97.
↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 574, 575.

Literatura

ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2008. 302 s. ISBN 80-86559-15-7.