Tarusa (město)
| Tarusa Таруса | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°43′ s. š., 37°11′ v. d. |
| Nadmořská výška | 140 m n. m. |
| Stát |
 Rusko
|
| Federální okruh | Centrální |
| Oblast | Kalužská |
  Tarusa
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 12 km² |
| Počet obyvatel | 9 101 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 758,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | tarusagorod |
| Telefonní předvolba | 48435 |
| PSČ | 249100 a 248901 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tarusa (rusky Таруса) je město v Kalužské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla bezmála deset tisíc obyvatel.
Poloha
Tarusa leží v Kalužské oblasti při ústí stejnojmenné řeky do Oky, přítoku Volhy, která zde zhruba vymezuje hranici s Tulskou oblastí. Od Kalugy, správního střediska Kalužské oblasti, je vzdálena přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně.
Dějiny
První zmínka o Taruse je z roku 1246. Od čtrnáctého století patřila k moskevskému velkoknížectví. Během takzvaného stání na Ugře v roce 1480, kdy Rusové znemožnili Tatarům z Velké hordy překročit řeku Ugru, byla Tarusa jednou ze základen Ivana III. Později musela opakovaně čelit nájezdům z Krymského chanátu a byla důležitou pevností na jižní hranici Ruska.
Rodáci
- Konstantin Georgijevič Paustovskij (1892–1968), spisovatel
- Irina Vasiljevna Vatagina (1924–2007), malířka a restaurátorka ikon
- Sergej Alexandrovič Šarikov (1974–2015), sportovní šermíř
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tarussa na německé Wikipedii.
- ↑ 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Federální služba státní statistiky. Dostupné online. [cit. 2019-01-23].
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarusa na Wikimedia Commons
