Tamara Černá

Tamara Černá (SofiG)
Tamara Černá
Tamara Černá
Rodné jméno Tamara Černá
Narození 30. června 1965 (58 let)
Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Vzdělání Janáčkova akademie múzických umění Brno
Povolání umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerina a baletní mistr
Významná díla Elegantia et motio, Liberalis, Děti Hrušova, Lidé v Pohybu, Several days in Israel, Lokomoce a emoce, Panta Rei, Ve víru tance,
Ovlivněná Serge Lifar, ruský balet
Ocenění Ceny za umění, nominace na cenu Thálie, GD AWARDS 2013
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tamara Černá, umělecký pseudonym SofiG, (* 30. června 1965, Ostrava) je česká umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerína a baletní mistryně.

Život

Dětství a studium

Pochází z Ostravy. Její rodina se v období po bolševické revoluci v Rusku přistěhovala z haličského Lvova. Vyrůstala v prostředí rodiny sympatizující s uměním, zejména s divadlem, hudbou a výtvarným uměním. V Ostravě se od dětství věnovala tanci a umění obecně, navštěvovala zde baletní studio při Národním divadle v Ostravě a následně vystudovala konzervatoř v oboru balet. Zde se vedle všeobecného uměleckého vzdělání věnovala také školení v oboru sólového zpěvu. V roce 1998 vystudovala taneční pedagogiku na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[1][2]

Taneční kariéra

Tamara Černá: Conversation with shadow

Již během osmiletého studia na konzervatoři vystupovala v mnoha baletních představeních Státního divadla v Ostravě[3] (nyní Národní divadlo moravskoslezské), které v tomto období čítalo mnoho členů baletního souboru a hostovalo v něm i nemálo významných zahraničních baletních sólistů, také choreografů a pedagogů. Kromě setkání se světovou kulturou také často cestovala a spolupracovala s osobnostmi ruské i zahraniční baletní elity (Serge Lifar – Parížská opera, Boris Bregvadze – Vaganovova akademie, Michail Messerer – Michajlovské divadlo, Irina Karlovna Strode – Lotyšská národní opera, Uran Azymov, Rafael Avnikjan, Janna Pavlovna Suchanovová, Derek Williams, Jeane Solan ad.).

Po vysokoškolském studiu v Brně, kde vystudovala obor Teorie umění, se stala sólistkou baletu Národního divadla moravskoslezské, interpretující nejprve menší, ale později i velké přední role baletního repertoáru.[3] V tomto divadle tato primabalerina, ztvárnila například role Anna Karenina, Carmen, Frygie z baletu Spartacus, Svanilda z Coppélie, Mechmene Banu z Legendy o lásce a velkou řadu dalších rolí, nejen klasického, ale i moderního repertoáru.'.[3]

Později pracovala také ve funkci baletní mistr, ve stejném divadle a spolupracovala se sólisty na interpretaci jejich rolí. Působila také jako choreografka a jako asistentka a choreografka operních inscenací. Spolupracovala s režiséry světového věhlasu (například: Veniamin Borisovič Směchov – opery Falstaff, Carmen, Alexandr Nikolajevič Zykov – Sněhurka).

V té době vyučovala také hlavní obor (klasický tanec) na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Pedagogicky spolupracovala s řadou dalších kulturních i sportovních institucí. Jako tanečnice také absolvovala několik zahraničních zájezdů (Kanada, Německo, Lotyšsko, Polsko a další) a účastnila se několika festivalů (Festival des arts de Saint-Sauveur, Janáčkovy Hukvaldy ad.). V roce 2014 se stala členem Mezinárodní rady Tance UNESCO (The International Dance Council, CID).

Za ztvárnění svých rolí byla oceněna několika cenami. Mimo jiné za svůj part v Toussaintově Requiem na Mozartovu hudbu byla nominována na Cenu Thálie.[3]

Fotografie

Tamara Černá: Děti Hrušova
Tamara Černá: Divadelní fotografie
„ Její role nesly kromě exprese i určitou pečeť charizmatického tajemství a to můžeme najít i v jejích fotografiích. Nevyhledává samoúčelnou estetiku, ale vidí především lidi v různých okamžicích na scéně. Její fotografie nám poodhalí svět baletu tak, jak ho možná ještě neznáme.[4] “
—  Severočeské divadlo opery a baletu, 2009

V období spolupráce s divadelním souborem se začala věnovat i práci umělecké fotografky. Její fotografie jsou především portrétní, reportážní, streetfoto, ale také inscenované a samozřejmě i ty ovlivněné divadlem a baletem – divadelní. Nasnímala portréty mnoha významných osobností z oblasti divadelní kultury (dirigenty, pěvce nebo sólisty baletu) nejen českých, ale i významných zahraničních umělců.

K jejím cyklům patří série Děti Hrušova, ve kterém portrétovala nejmenší obyvatele této části Ostravy. Miroslav Myška přirovnal Tamaru Černou k takovým autorům jako byli Josef Koudelka, Fedor Gabčan nebo Petr Sikula, kteří se také zabývali romskou tematikou.[5] Podle Vojtěcha Bartka se autorka „přiklání k zobrazování krásy a lidskosti“. Součástí jejího díla jsou také inscenované fotografie s využitím tanečnic, kde využívá svého vzdělání v tanečním oboru. Tyto výstavy proběhly v řadě zemí například pod názvy Liberalis, Ballet, Elelgantia et motio, či Panta Rei. Dokumentární a reportážní snímky byly vystavovány pod názvy Lokomoce a emoce. Za zmínku stojí výstavy fotografií z cest. Nejvýznamnější proběhlé výstavy byly uvedeny pod názvem Several Days in Israel a Holidays in Rome.

Opakovaně bývá hostem fotografických festivalů (BFF – Polsko, OAFF – Český Krumlov ...). V průběhu několika let proběhly také master class v Itálii (Le sessioni fotografiche dell’eccezionale fotografa Tamara Černá – SofiG per Arezzo), Anglii a Izraeli. Je členkou Mezinárodní asociace žurnalistů DFJ e. V. Své fotografie často vystavuje na samostatných výstavách od ledna roku 2008 a to u nás i v zahraničí.

V roce 2013 byla nominovaná mezi významné světové umělce v oblasti baletu za obor baletní fotografie.[6]

Baletní ocenění

Její taneční umění bylo odměněno různými cenami, například:

  • 1998 – NDM Cena za umění (Myrtha v Giselle)
  • 1999 – NDM Cena za umění (Mozartovo Requiem a Cikánka v Donu Quijotovi)
  • 2002 – Cena za umění (Swanilda v Coppélii)
  • 2005 – NDM Cena za umění (Carmen)
nominace
  • 1999 – nominace na cenu Thálie (za hlavní roli v baletu Requiem)
  • 2005 – širší nominace na Cenu Thálie (Carmen)

Role

Na scéně Národního divadla moravskoslezského i v zahraničí ztvárnila celou řadu rolí, převážně dramatického repertoáru.

Choreografie

  • Macbeth (Národní divadlo moravskoslezské)
  • La traviata (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Carmen (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Sněguročka (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Rusalka (Dvořák) (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Opera z pouti (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Paganini (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Falstaff (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Olympiáda (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Jesličky svatého Františka (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Aitna (Etna) – sezona 2004–2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Nápoj lásky – sezona 2004–2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Così fan tutte – sezona 2005–2006 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Jakobín – sezona 2006–2007 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Kolotoč (opera) – sezona 2007–2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Vlčice – sezona 2007–2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Faust (Gounod) – sezona 2008–2009 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Il soffio delle Fate – sezona 2008–2009 (Národní divadlo moravskoslezské)

Výstavy

Pod pseudonymem SofiG (který používala v období, kdy se věnovala aktivně i sólové taneční kariéře) a později i pod svým vlastním jménem a příjmením, vystavovala na mnoha místech České republiky, ale i v zahraničí.

  • Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – 4. ledna 2008 do 4. února 2008 (balet)
  • Galerie města Vrbna pod Pradědem (balet)
  • Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – ke Dni dětí v červnu 2008 – Děti Hrušova (romská tematika)
  • Divadlo Reduta – Brno – od 12. ledna do 8. února Děti Hrušova (romská tematika)
  • Dům kultury Poklad v Ostravě od 7. do 21. září (balet)
  • Vilnius – Litva (balet)
  • Valašské Meziříčí – Děti Hrušova (romská tematika)
  • Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem od 24. dubna 2009 (balet)
  • Dům knihy Librex Ostrava – 28. 4. 2009 (balet)
  • Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v roce 2009 (streetfoto)
  • Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v r. 2009 v roce 2010 (balet)
  • Galerie Podkova – Olomouc – 6. dubna 2010 (streetfoto, akt a balet)
  • Knihkupectví Librex – Brno od 10. května do 9. června (balet)
  • Galerie Tamary Černé se otevřela 23. prosince 2009 výstavou dívčích portrétů
  • Janáčkova konzervatoř a gymnázium Ostrava od 13. října 2010 do Vánoc (balet)
  • Slezskoostravský hrad – Ostrava – 3. května 2011 Lokomoce a emoce (balet)
  • Bulharsko – České centrum – Děti Hrušova (Децата на Хрушов) (romská tematika)
  • Galerie Šíp v Bystřici nad Olší – 8. května 2011 (balet)
  • RUBY BLUE – Ostrava – 30. 6. 2011 do 30. 9. 2011 – Liberalis
  • Viniční altán – Praha – 6. 9. až 3. 10. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
  • Dům knihy Librex – Ostrava 6. 11. až 2. 12. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
  • Istrael (Jaffa) – 14. 4. 2016 – Several days in Israel
  • Slezskoostravský hrad – galerie 17. května 2014 – 31. května 2014 Výstava fotografií Tamary Černé
  • Zámek Raduň – 28. června 2014 v zámecké oranžérii (UMĚLECKÉ FOTOGRAFIE, POŘÍZENÉ V AUTENTICKÉM PROSTŘEDÍ RADUŇSKÉHO ZÁMKU, ORANŽÉRIE A ZAHRADY)
  • Galertie Obecního Domu v Opavě – 1. října 2014 (baletní tematika)
  • Open Air Foto Festival Český Krumlov – 5. června 2015 ELEGANTIA ET MOTIO
  • Galerie AHOL – Ostrava, 4. ledna 2016, ELEGANTIA ET MOTIO
  • Bělorusko (Gomel) – 30. srpen 2016, Натхненне
  • Praha Atrium – červenec 2017, Liberalis
  • Itálie (Řím - La Scala d’oro) – září 2017, Holidays in Rome, Liberalis
  • Izrael (Haifa) – 26. listopad 2017, Several Days in Israel
  • Izrael (Tel Aviv) – 2. duben 2018, Several Days in Israel
  • Velká Británie (London) – 5. Březen 2020, Ballet

Odkazy

Reference

  1. ↑ Absolventi divadelní fakulty [online]. Jamu.cz [cit. 2024-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-06. 
  2. ↑ Tamara Černá - SofiG [online]. Ndmagazine.net [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919–2009, Vladimír Nečas, str. 24–25
  4. ↑ http://www.operabalet.cz/?page=txt&id=5498 Výstava fotografií z prostředí baletu
  5. ↑ Miroslav Myška, text k výstavě fotografií Děti Hrušova
  6. ↑ ADMIN. Al via il GD AWARDS 2013 [online]. 2013-03-31 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (italsky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj