Tajšet

Tajšet
Тайшет
Nádražní budova
Nádražní budova
Tajšet – znak
znak
Tajšet – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 320 m n. m.
Časové pásmo UTC+8[1]
Stát RuskoRusko Rusko
Federální okruh Sibiřský
Oblast Irkutská
Tajšet na mapě
Irkutská oblast na mapě Ruska
Tajšet
Tajšet
Město na mapě Irkutské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 75,7 km²
Počet obyvatel 33 364 (2017)[2]
Hustota zalidnění 440,6 obyv./km²
Správa
Vznik 1897
Oficiální web gorodtaishet.ru
Telefonní předvolba (+7) 39563
PSČ 66500x
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tajšet (rusky Тайшет) je město na Sibiři, v Irkutské oblasti Ruské federace. Je významným železničním uzlem, protože se zde připojuje Bajkalsko-amurská magistrála na Transsibiřskou magistrálu. Při sčítání lidu v roce 2010 žilo v Tajšetu zhruba pětatřicet tisíc obyvatel.

V Tajšetu začíná ropovod Východní Sibiř – Tichý oceán, který vede přes Skovorodino jednak do tichooceánského přístavu Kozmino, jednak do Ta-čchingu v Čínské lidové republice.

Historie

Město bylo založeno v roce 1897 jako zásobovací místo a stanice na Transsibiřské magistrále. V roce 1938 mu byl udělen status města.

Během 30.–50. let 20. století byl Tajšet centrem správy pracovních táborů gulagu Ozerlag a Angarlag. Výstavba prvního úseku Bajkalsko-amurské magistrály začala v roce 1937 a byla řízena odtud. Podle některých zpráv přeživších leží mezi Tajšetem a Bratskem „pod každým železničním pražcem mrtvý muž“. Spolu s japonskými vězni z Kwantungské armády tvořili němečtí váleční zajatci velkou část kontingentu nucených prací, obvykle pod 25letým trestem, jako například Dietrich von Saucken. Přeživší němečtí váleční zajatci byli repatriováni na podzim 1955, po návštěvě západoněmeckého kancléře Konrada Adenauera v Moskvě.

Vývoj počtu obyvatel

Rok Počet obyvatel
1939 21 087
1959 33 499
1970 34 232
1979 38 249
1989 42 391
2002 38 535
2010 35 485

zdroj: sčítání lidu

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tayshet na anglické Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Dostupné online.
  3. Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 33. 

Externí odkazy

Zdroj