Tadarida lysá

Jak číst taxoboxTadarida lysá
alternativní popis obrázku chybí
Tadarida lysá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád letouni (Chiroptera)
Podřád netopýrotvaří (Yangochiroptera)
Čeleď tadaridovití (Molossidae)
Rod tadarida (Cheiromeles)
Binomické jméno
Cheiromeles torquatus
Horsfield, 1824
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadarida lysá (Cheiromeles torquatus) je druh netopýra z čeledi tadaridovití (Molossidae).

Pojmenování

Tadaridu lysou prvně popsal Thomas Horsfield roku 1824. Rodové jméno Cheiromeles poukazuje na neobvyklou stavbu zadní končetiny, která připomíná ruku s protistojným palcem; druhové jméno torquatus naopak poukazuje na límec dlouhých jemných štětin na krku. Rod Cheiromeles vyjma tadaridy lysé zahrnuje i tadaridu Cheiromeles parvidens.[2]

Výskyt a chování

Tadarida lysá je zvířetem orientální oblasti, areál výskytu zahrnuje pevninskou část Malajsie, jižní Thajsko, Singapur a západní část Malajského souostroví, včetně Sumatry, Bornea a Jávy, zasahuje i na filipínský ostrov Palawan.[3]

Na Borneu tadaridy hřadují ve velkých jeskyních a dutých stromech, v noci se vydávají lovit hmyz nad vodní toky, mýtiny či stromový baldachýn.[3] Jde o vysoce společenský druh, kdy jeden úkryt může pojmout až tisícovku jedinců. Samice rodí dvakrát ročně dvě mláďata.[4]

Popis

Tadarida lysá dosahuje velikosti 132 až 145 mm, délky ocasu 56–71 mm a tělesné hmotnosti 167–196 g. Tlama je velká a široká, klínovitého tvaru, čenich výrazně přesahuje dolní čelist. Chybí nosní lístek. Po stranách těla se objevují vaky tvořené kožním záhybem, do nichž si mohou tito netopýři napěchovat létací blány, a tak volněji lézt po čtyřech. Jako mylná se ukázala být premisa, že tyto vaky slouží k přenášení mláďat. Zbarvení je tmavě šedé, prakticky na celém těle však schází osrstění. Chloupky či štětiny se objevují na hlavě, krku, uropatagiální membráně, hrdelních váčcích (produkujících silně páchnoucí sekrety) a také na prvním prstu zadní končetiny, jenž je navíc opatřen nehtovitou strukturou a zřejmě slouží k péči o zevnějšek.[5][4]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) pokládá tadaridu lysou za málo dotčený druh, především na základě rozsáhlého areálu výskytu. Navzdory tomu jde však spíše o vzácné zvíře, vystavené navíc některým ohrožujícím faktorům. Nejvážnější hrozbu představuje ztráta jeskynních hřadovišť, ať už v důsledku těžebních činností, anebo záměrně, protože v některých regionech je tento netopýr mylně pokládán za škůdce na rýžových polích. Na Borneu může populace netopýrů ohrožovat i vyrušování ze strany sběračů hnízd místních rorýsovitých ptáků, která v asijské kuchyni platí za pochoutku. V krasu Niah v Sarawaku v důsledku této činnosti poklesla populace tadarid z přibližně 30 000 na 1 000 kusů během 42 let. V neposlední řadě mohou některé místní komunity lovit pro maso samotné tadaridy, pronásledované z tohoto důvodu například na Malajském poloostrově.[3][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ LEONG, T. M.; TEO, S. C.; LIM, K. K. P. THE NAKED BULLDOG BAT, CHEIROMELES TORQUATUS IN SINGAPORE― PAST AND PRESENT RECORDS, WITH HIGHLIGHTS ON ITS UNIQUE MORPHOLOGY (MICROCHIROPTERA: MOLOSSIDAE). NATURE IN SINGAPORE. 2009, s. 215–230. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Senawi, J., Csorba, G., Bumrungsri, S., Francis, C., Bates, P.J.J., Gumal, M. & Kingston, T. 2019. Cheiromeles torquatus. The IUCN Red List of Threatened Species 2019: e.T4601A22035361. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2019-3.RLTS.T4601A22035361.en. Accessed on 07 November 2023.
  4. ↑ a b TAYLOR, Marianne, 2019. Bats : an illustrated guide to all species. London: Ivy Press. ISBN 1-78240-557-7, ISBN 978-1-78240-557-3. OCLC 1050280106 S. 186. 
  5. ↑ THOMSON, Paul. Cheiromeles torquatus (hairless bat). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ CLEMENTS, Reuben; SODHI, Navjot S.; SCHILTHUIZEN, Menno. Limestone Karsts of Southeast Asia: Imperiled Arks of Biodiversity. BioScience. 2006, roč. 56, čís. 9, s. 733. Dostupné online [cit. 2023-11-07]. ISSN 0006-3568. DOI 10.1641/0006-3568(2006)56[733:LKOSAI]2.0.CO;2. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj