Třída Vauquelin

Třída Vauquelin
Vauquelin
Vauquelin
Obecné informace
Uživatel Francouzské námořnictvo
Typ torpedoborec
Lodě 6
Osud 6 ztraceno
Předchůdce třída Aigle
Nástupce třída Le Fantasque
Technické údaje
Výtlak 2441 t (standardní)
3140 t (plný)[1]
Délka 122,4 m (mezi svislicemi)
129,3 m
Šířka 11,84 m
Ponor 4,97 m
Pohon 4 kotle, 2 turbínová soustrojí
2 lodní šrouby
64 000 shp
Rychlost 36 uzlů
Dosah 3650 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 230
Výzbroj 5× 138,6mm kanón (5×1)
4× 37mm kanón (2×2)
13,2mm kulomet Hotchkiss (2×2)
7× 550mm torpédomet (1×3, 2×2)
4 vrhače, 2 spouštěče hlubinných pum
50 min

Třída Vauquelin byla třída „supertorpédoborců“ francouzského námořnictva postavených před druhou světovou válkou. Třídu tvořilo šest jednotek. Všechny byly za války ztraceny.

Stavba

Šest jednotek této třídy bylo objednáno v rámci programu pro roky 1928–1929. Jednalo se o vylepšenou verzi předcházející třídy Aigle. Do služby byly přijaty v letech 19331934. Do jejich stavby se zapojilo pět loděnic. Dvě jednotky postavila loděnice Ateliers et Chantiers de la Loire v Saint-Nazaire a dále po jedné loděnice Ateliers et Chantiers de France v Dunkerku, Ateliers et Chantiers de Penhoët v Saint-Nazaire, Ateliers et Chantiers de Bretagne v Nantes, Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne.[2]

Jednotky třídy Vauquelin:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Vauquelin Ateliers et Chantiers de France 1930 29. března 1931 březen 1934 V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Cassard Ateliers et Chantiers de Bretagne 1930 8. listopadu 1931 říjen 1933 V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Maillé Brézé Ateliers et Chantiers de Penhoët 1930 9. listopadu 1931 duben 1934 Dne 30. dubna 1940 ho v Greenocku zničil výbuch vlastního torpéda.
Kersaint Ateliers et Chantiers de la Loire 1930 14. listopadu 1931 leden 1934 V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Tartu Ateliers et Chantiers de la Loire 1930 7. prosince 1931 únor 1933 V letech 1940–1942 podřízen vládě ve Vichy. Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopen vlastní posádkou.
Chevalier Paul Forges et Chantiers de la Méditerranée 1931 21. března 1932 srpen 1934 V letech 1940–1941 podřízen vládě ve Vichy. Dne 16. června 1941 u Latákie potopen britskými bombardéry.

Konstrukce

Vauquelin při spuštění na vodu

Plavidla měla typickou čtyřkomínovou siluetu. Výzbroj tvořilo pět 138,6mm kanónů umístěných v jednodělových věžích. Ty doplňovaly čtyři 37mm kanóny, čtyři 13,2mm kulomety a sedm 550mm torpédometů. K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum. Mohly nést až 50 min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle (Yarrow nebo Penhoët) a dvě turbínová soustrojí Parsons (Cassard Rateau-Bretagne, Vauquelin Zoelly) o výkonu 64 000 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů. Dosah byl 3650 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 268. (anglicky) 
  2. a b VAUQUELIN destroyers (1933 - 1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. 

Externí odkazy

Zdroj