Třída Nino Bixio

Třída Nino Bixio
Obecné informace
Uživatel	Italské královské námořnictvo
Typ	chráněný křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Předchůdce	Quarto
Nástupce	třída Campania
Technické údaje Nino Bixio
Výtlak	3575 t (standardní); 4141 t (plný)
Délka	131,4 m (na vodorysce); 140,3 m (max.)
Šířka	13 m
Ponor	4,1 m
Pohon	parní turbíny, 14 kotlů
Rychlost	26,8 uzlu
Dosah	1400 nám. mil při 13 uzlech
Posádka	296
Výzbroj	6× 120mm kanón (6×1); 6× 76mm kanón (6×1); 2× 450mm torpédomet; 200 nám. min
Pancíř	40mm paluba; 100mm velitelská věž

Třída Nino Bixio byla třída chráněných křižníků italského královského námořnictva. Jednalo se o rychlá plavidla sloužící především k průzkumu. Ve službě byly v letech 1914–1929. Byly nasazeny za první světové války.^[1]

Stavba

Křižníky postavila italská loděnice Regio Cantiere di Castellammare di Stabia v Castellammare di Stabia.^[1]

Jednotky třídy Nino Bixio:^[1]

Jméno	Zahájení stavby	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Nino Bixio	1911	30. prosince 1911	5. května 1914	Vyřazen 1929.
Marsala	1911	24. března 1912	4. srpna 1914	Vyřazen 1927.

Konstrukce

Křižníky byly vyzbrojeny šesti 120mm kanóny, šesti 76mm kanóny a dvěma 450mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 22 500 hp. Tvořily jej tři parní turbíny Curtiss a čtrnáct kotlů Blechynden, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 26,8 uzlů (Marsala 27,5 uzlu). Dosah byl 1400 námořních mil při rychlosti 13 uzlů.^[1]