Třída H (1916)

Třída H
Obecné informace
Uživatel Regia Marina
Typ ponorka
Lodě 8
Osud 5 potopeno
3 vyřazeny
Předchůdce třída F
Nástupce třída N
Technické údaje
Výtlak 364 t (na hladině)
434 t (pod hladinou)[1]
Délka 45,8 m
Šířka 4,7 m
Ponor 3,8 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory
Rychlost 13 uzlů (na hladině)
11 uzlů (pod hladinou)
Dosah 1600 nám. mil při 10 uzlech (na hladině)
Posádka 22
Výzbroj 4× 457mm torpédomet (6 torpéd)
Ostatní hloubka ponoru 80 m

Třída H byla třída ponorek Italského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jedna byla potopena za první a dvě za druhé světové války.[2]

Stavba

Ponorky představovaly derivát amerického Typu Holland 602. Pro italské námořnictvo je postavila kanadská loděnice Canadian Vickers v Montréalu.[2]

Jednotky třídy H:[2]

Jméno Spuštěna Vstup do služby Osud
H-1 16. října 1916 1916 Vyškrtnuta 1947.
H-2 19. října 1916 1916 Vyškrtnuta 1947.
H-3 26. dubna 1917 1917 Vyškrtnuta 1937.
H-4 17. dubna 1917 1917 Vyškrtnuta 1947.
H-5 25. dubna 1917 1917 Dne 16. dubna 1918 v Jaderském moři omylem torpédována a potopena britskou ponorkou HMS H-1.
H-6 23. dubna 1917 1917 Dne 14. září 1943 byla po italské kapitulaci zajata Němci.[3] Roku 1944 potopena vlastní posádkou v Bonifaciu na Korsice.
H-7 24. května 1917 1917 Vyškrtnuta 1930.
H-8 24. května 1917 1917 Dne 5. června 1943 v La Spezia potopena letectvem. Po vyzvednutí sloužila jako plovoucí stanice pro dobíjení baterií.

Konstrukce

Ponorka nesly čtyři příďové 457mm torpédomety se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely a dva elektromotory, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala třináct uzlů na hladině a jedenáct uzlů pod hladinou. Dosah byl 1600 námořních mil při rychlosti deset uzlů na hladině. Hloubka ponoru až osmdesát metrů.[1]

Modifikace

Po roce 1920 ponorky dostaly palubní kanón.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 92. (anglicky) 
  2. a b c d Gardiner, 1985, s. 278.
  3. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 288. (anglicky) 

Související články

Zdroj