Třída Gepard (typ 143A)
| Třída Gepard / Typ 143A | |
|---|---|
Frettchen (P6126)
| |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Německé námořnictvo |
| Typ | raketový člun |
| Lodě | 10 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Albatros |
| Nástupce | třída Braunschweig |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 375 t (standardní) 390 t (plný)[1] |
| Délka | 57,6 m |
| Šířka | 7,8 m |
| Ponor | 2,5 m |
| Pohon | 4 diesely |
| Rychlost | 36 uzlů |
| Dosah | 2600 nám. mil při 16 uzlech |
| Posádka | 34 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón OTO Melara 4× MM.38 Exocet (4×1) 1× RAM (21 ks) 2× 12,7mm kulomet miny |
Třída Gepard (typ 143A) byly raketové čluny německého námořnictva. Postaveno bylo celkem 10 jednotek této třídy. Poslední čtyři čluny německé námořnictvo vyřadilo v listopadu 2016. Třídu Gepard nahradily výkonnější korvety třídy Braunschweig a Německo zcela přestalo provozovat válečné lodě této kategorie.[2]
Stavba
Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy, pojmenovaných Wiesel, Puma, Ozelot, Nerz, Hyane, Gepard, Frettchen, Zobel, Hermelin a Dachs. Do služby byly zařazeny v letech 1982–1984. Sedm jich postavila loděnice Lürssen ve Vegesacku a tří loděnice B. Kroger v Rendsburgu.[3]
Jednotky třídy Gepard:[3]
| Jméno | Spuštěna | Dodání | Status |
|---|---|---|---|
| Gepard (P6121) | 1981 | 15. prosince 1982 | vyřazen 2011 |
| Puma (P6122) | 1982 | 15. února 1983 | vyřazen 2015 |
| Hermelin (P6123) | 1982 | 28. dubna 1983 | vyřazen 16. listopadu 2016[2] |
| Nerz (P6124) | 1982 | 14. července 1983 | vyřazen 31. března 2012[4] |
| Zobel (P6125) | 1982 | 29. září 1983 | vyřazen 16. listopadu 2016[2] |
| Frettchen (P6126) | 1983 | 16. prosince 1983 | vyřazen 16. listopadu 2016[2] |
| Dachs (P6127) | 1982 | 22. března 1984 | vyřazen 31. března 2012[4] |
| Ozelot (P6128) | 1983 | 25. května 1984 | vyřazen |
| Wiesel (P6129) | 1983 | 12. července 1984 | vyřazen 2015 |
| Hyane (P6130) | 1983 | 13. listopadu 1984 | vyřazen 16. listopadu 2016[2] |
Konstrukce
Celá třída je modifikací předchozí třídy Albatros (typ 143). Liší se instalací jediného 76mm kanónu OTO Melara v dělové věži na přídi, oproti dvěma věžím u třídy Albatros. Jejich hlavní útočnou výzbrojí jsou čtyři protilodní střely MM.38 Exocet. V místě zadní dělové věže jsou vybaveny protiletadlovým systémem RAM, chránícím je též vůči protilodním střelám. Výzbroj doplňují dva 12,7mm kulomety a dvě kolejnice pro námořní miny. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V956 TB91 o celkovém výkonu 16 000 bhp. Nejvyšší rychlost je 36 uzlů. Dosah je 2600 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[3]
Reference
- ↑ Schnellboot „Gepard"-Klasse (143 A) [online]. Deutsche Marine [cit. 2016-05-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e Germany retires last fast attack craft [online]. Navaltoday.com, rev. 2016-11-16 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Class Type 143A Patrol Boat [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-22. (anglicky)
- ↑ a b German Navy decides to retire patrol boats and minehunters ahead of time [online]. Navyrecognition.com [cit. 2016-07-29]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Gepard na Wikimedia Commons
