Třída General-Admiral

Třída General-Admiral
General-Admiral
Obecné informace
Uživatel	Ruské carské námořnictvo
Typ	pancéřový křižník
Lodě	2
Osud	vyřazeny
Nástupce	Minin
Technické údaje General-Admiral[1]
Výtlak	5031 t (standardní)
Délka	87,1 m (na vodorysce) 91 m (max.)
Šířka	14,6 m
Ponor	7,01 m
Pohon	parní stroj, 12 kotlů, 4470 hp, plachty
Palivo	1000 t (uhlí)
Rychlost	12,3 uzlu
Dosah	2400 nám. mil při 8 uzlech
Posádka	490
Výzbroj	6× 203mm kanón (6×1) 2× 152mm kanón (2×1) 4× 87mm kanón (4×1)
Pancíř	127–152mm boky 25mm paluba

Třída General-Admiral byla třída pancéřových křižníků ruského carského námořnictva. Postaveny byly dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1875–1906 a později sloužily k výcviku. Byly to první postavené pancéřové křižníky.^[1]

Stavba

Ruské námořnictvo objednalo tato plavidla s cílem získat dobře pancéřované oceánské křižníky s velkým dosahem, aby zvládly plavbu z Kronštadtu do Vladivostoku. Roku 1869 byl úkolem křížník vyprojektovat pověřen ing. N. E. Kutějnikov. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Semjannikov & Poletika v Petrohradu a druhou Karr & McFerson rovněž v Petrohradu. Do služby byly přijaty v letech 1875 a 1877.^[1]

Jednotky třídy General-Admiral:

Jméno	Zahájení stavby	Spuštěna	Vstup do služby	Status
General-Admiral	1870	8. října 1873	20. září 1875	Od roku 1906 využíván jako cvičná loď, nebo minonoska, vyřazen.
Gerzog Edinburgskij (ex Alexandr Něvskij)	1870	10. září 1875	1877	Od roku 1906 využíván k výcviku, od roku 1909 jako minonoska a od roku 1914 jako hulk.

Konstrukce

General-Admiral byl vyzbrojen šesti 203mm kanóny, dvěma 152mm kanóny a čtyřmi 87mm kanóny. Pohonný systém tvořil parní stroj o výkonu 4470 hp a 12 kotlů. Lodní šroub byl jeden. Křižník měl také plachty. Nejvyšší rychlost dosahovala 12,3 uzlu. Dosah byl 2400 námořních mil při rychlosti 8 uzlů.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída General-Admiral na Wikimedia Commons

Zdroj