Třída Caldwell

Třída Caldwell
USS Caldwell (DD-69)
USS Caldwell (DD-69)
Obecné informace
Uživatelé US Navy
Britské královské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 6
Osud vyřazeny
Předchůdce třída Sampson
Nástupce třída Wickes
Technické údaje torpédoborce (DD)
Výtlak 1120 t (standardní)
1187 t (plný)
Délka 94,5 m (na vodorysce)
96,2 m (max.)
Šířka 9,3 m
Ponor 2,7 m
Pohon 2-3× turbína, 4× kotel
Rychlost 30 uzlů
Dosah 2500 nám. mil při 20 uzlech
Posádka 100
Výzbroj 4× 102mm kanón (4×1)
2× 37mm kanón
12× 533mm torpédomet (4×3)
1 vrhač, 2 skluzavky
Technické údaje rychlé transportní lodě (APD)
Výtlak 1315 t (standardní)
1793 t (plný)
Délka 96,2 m
Šířka 9,3 m
Ponor 3,76 m
Pohon 2× turbína, 2× kotel
Rychlost 22-24 uzlů
Posádka 101
Výzbroj 4× 102mm kanón (4×1)
4× 12,7mm kulomet (4×1)
4 vrhače, 2 skluzavky
Ostatní 4× LCP(L) / LCP(R)
144 vojáků

Třída Caldwell byla třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Společně s následujícími velkosériově produkovanými třídami Wickes a Clemson tvořily rozsáhlou skupinu amerických torpédoborců s průběžnou palubou (flush deck). Torpédoborce do služby vstupovaly za první světové války, čtyři byly ve službě ještě na prahu druhé světové válce. Zatímco jeden byl upraven na rychlou transportní loď APD, zbylé tři byly zapůjčeny Velké Británii. Po druhé světové válce byly vyřazeny.

Stavba

Třída Caldwell představovala mezistupeň mezi předcházejícími americkými tisícitunovými torpédoborci a velkosériově produkovanými třídami Wickes a Clemson. Jejich stavba byla financována ve fiskálním roce 1916.[1] Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Stavbu provedlo pět loděnic: Mare Island Navy Yard ve Vallejo, Norfolk Navy Yard v Portsmouthu, Todd v Tacomě, William Cramp & Sons ve Filadelfii a Bath Iron Works v Bathu.[2]

Jednotky třídy Caldwell:[2]

Jméno Loděnice Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
USS Caldwell (DD-69) Mare Island Navy Yard prosiec 1916 10. července 1917 prosinec 1917 Vyřazen 1936.
USS Conway (ex Craven, DD-70) Norfolk Navy Yard listopad 1917 29. června 1918 říjen 1918 Roku 1940 zapůjčen Velké Británii jako Lewes, vyřazen.
USS Gwin (DD-71) Todd červen 1917 22. prosince 1917 březen 1920 Vyřazen 1937.
USS Conner (DD-72) Cramp říjen 1916 21. srpna 1917 leden 1918 Roku 1940 zapůjčen Velké Británii jako Leeds, vyřazen.
USS Stockton (DD-73) Cramp říjen 1916 17. července 1917 listopad 1917 Roku 1940 zapůjčen Velké Británii jako Ludlow, vyřazen.
USS Manley (DD-74) Bath Iron Works srpen 1916 23. srpna 1917 říjen 1917 Od roku 1939 pomocná loď, od roku 1940 rychlá transportní loď (APD), vyřazen 1945.

Konstrukce

USS Gwin (DD-71) v roce 1920
USS Manley (APD-1)

Torpédoborec (DD)

Základní výzbroj tvořily čtyři 102mm kanóny Mk.IX v jednohlavňových postaveních a dva protiletadlové 37mm kanón Mk.VI/VII. Na palubě byly též čtyři trojhlavňové 533mm torpédomety. K ničení ponorek sloužil jeden vrhač a dvě skluzavky hlubinných pum.

Pohonný systém představoval hlavní odlišnost mezi jednotlivými plavidly. Jeho výkon byl 18 500 shp. Prototyp (DD-69) měl dvě parní turbíny Curtis, čtyři kotle Thornycroft a dva lodní šrouby. Další skupina (DD-70, 71 a 74) se lišila pouze použitím parních turbín Parsons. Konečně zbylé dva kusy (DD-72 a 73) měly dvě perní turbíny Curtis, třetí turbínu pro ekonomickou plavbu a tři lodní šrouby. Polovina plavidel (DD-71 až 73) měla tři komíny a druhá (DD-69, 70, 74) čtyři komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[2]

Roku 1918 byly 37mm kanóny nahrazeny dvěma 76mm kanóny. Ve 30. letech byl jeden 76mm kanón nahrazen dvěma 12,7mm kulomety.[2]

Rychlá transportní loď (APD)

Plavidlo bylo vyzbrojeno čtyřmi 102mm kanóny, čtyřmi 12,7mm kulomety, dále čtyřmi vrhače a dvěma skluzavkami hlubinných pum. Pojmulo až 144 vojáků, k jejichž vysazení sloužily čtyři na palubě uložené vyloďovací čluny LCP(L), nebo LCP(R).[2]

Služba

USS Caldwell (DD-69) za první světové války

Většina torpédoborců byla do služby zařazována v průběhu první světové války. Ve 20. letech byly uloženy do rezervy.[1] V letech 1936–1937 byly vyřazeny Caldwell a Gwin. Na začátku druhé světové války tedy americké námořnictvo provozovalo ještě čtyři jednotky této třídy. Tři byly roku 1940 zapůjčeny Velké Británii. Zbývající Manley byl roku 1940 upraven na prototyp rychlé transportní lodě (APD) a zůstal jediným torpédoborcem své třídy používaným za války americkým námořnictvem.[2]

Uživatelé

Britský torpédoborce HMS Leeds (ex Conner, DD-72) za druhé světové války
  • USAUSA USA US Navy bylo hlavním provozovatelem šestičlenné třídy.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Caldwell Class [online]. Destroyerhistory.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h CALDWELL destroyers (1917-1920) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj