Třída Bespokojnyj

Třída Bespokojnyj
Bespokojnyj
Bespokojnyj
Obecné informace
Uživatelé Ruské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Bělogvardějci
Typ torpédoborec
Lodě 9
Osud 3 potopeny
6 vyřazeno
Předchůdce Novik
Nástupce třída Lejtěnant Ilin
Technické údaje třídy Bespokojnyj[1]
Výtlak 1100 t (standardní)
1320 t (plný)
Délka 98 m (max.)
Šířka 9,3 m
Ponor 3,2 m
Pohon 2 turbíny, 5 kotlů
Rychlost 34 uzlů
Dosah 1715 nám. mil při 21 uzlech
Posádka 125
Výzbroj 3× 102mm kanón (3×1)
4× 7,62mm kulomet (4×1)
10× 457mm torpédomet (5×2)
80 min
Technické údaje třídy Sčastlivyj[2]
Výtlak 1110 t (standardní)
1450 t (plný)
Délka 98 m (max.)
Šířka 9,3 m
Ponor 3,41 m
Pohon 2 turbíny, 5 kotlů
Rychlost 34 uzlů
Dosah 1800 nám. mil při 16 uzlech
Posádka 112
Výzbroj 3× 102mm kanón (3×1)
2× 7,62mm kulomet (2×1)
10× 457mm torpédomet (5×2)
80 min

Třída Bespokojnyj (jinak též třída Děrzkij) byla třída torpédoborců ruského carského námořnictva z doby první světové války. Třída konstrukčně vycházela z torpédoborce Novik. Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Posledních pět je někdy označováno jako třída Sčastlivyj. Nasazeny byly v první světové válce, ruské občanské válce a některé také v druhé světové válce.

Stavba

Celkem byli postaveno devět jednotek této třídy. Prvních čtyři postavila v letech 1912–1914 loděnice v Nikolajevu.[1] Dalších pět vyrobily ruské loděnice na Baltu a následně byly rozebrané přepraveny do černomořských loděnic.[2]

Jednotky třídy Bespokojnyj:[1][2]

Jméno Skupina Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Bespokojnyj Bespokojnyj 1912 31. října 1913 29. října 1914 Červen 1918 zajat Němci, zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry, 1920 internován v Bizertě, 1924 vyřazen.[3]
Děrzkij Bespokojnyj 1912 31. října 1913 29. října 1914 Červen 1918 zajat Němci, zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry, 1920 internován v Bizertě, 1924 vyřazen.[3]
Gněvnyj Bespokojnyj 1913 15. března 1914 29. října 1914 Květen 1918 zajat a provozován Němci (R 03), zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry, 1920 internován v Bizertě, 1924 vyřazen.[3]
Pronzitělnyj Bespokojnyj 1913 15. března 1914 29. října 1914 Dne 18. června 1918 u Novorossijsku potopen vlastní posádkou.[3]
Bystryj Sčastlivyj 1913 7. června 1914 květen 1915 Květen 1918 zajat a provozován Němci (R 02), předán Velké Británii, 6. dubna 1919 poškozen u Sevastopolu, po vyzdvižení roku 1927 zařazen do sovětského námořnictva jako Frunze, 21. září 1941 potopen německým letectvem.[3]
Gromkij Sčastlivyj 1912 18. prosince 1913 květen 1915 Dne 18. června 1918 u Novorossijsku potopen vlastní posádkou.[3]
Pospěšnyj Sčastlivyj 1912 4. dubna 1914 září 1915 Červen 1918 zajat a provozován Němci (R 01), zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry, 1920 internován v Bizertě, 1924 vyřazen.[3]
Pylkij Sčastlivyj 1913 28. července 1914 červen 1915 Květen 1918 zajat Němci, zařazen do Bělogvardějské námořní eskadry, 1920 internován v Bizertě, 1924 vyřazen.[3]
Sčastlivyj Sčastlivyj 1913 29. března 1914 květen 1915 Květen 1918 zajat a provozován Němci (R 02), předán Velké Británii, při vlečení na moři dne 24. října 1919 ztroskotal u Moudrosu.[3]

Konstrukce

Gněvnyj potopený v Sevastopolu

Torpédoborce byly vyzbrojeny třemi 102mm kanóny, čtyřmi 7,62mm kulomety Maxim, pěti dvouhlavňovými 457mm torpédomety a až 80 minami. Pohonný systém měl výkon 25 500 hp. Tvořily jej dvě parní turbíny Brown-Boveri a pět kotlů Thornycroft, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 1715 při rychlosti 21 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d BESPOKOYNYY destroyers (1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SCHASTLIVYY destroyers (1915 [online]. Navypedia.org [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f g h i HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 174. 

Externí odkazy

Zdroj