Třída B (1922)

Třída B
B2, B3 a B4
B2, B3 a B4
Obecné informace
Uživatelé Norské námořnictvo
Kriegsmarine
Typ ponorka
Lodě 6
Zahájení stavby 1915–1925
Spuštění na vodu 1922–1929
Uvedení do služby 1923–1930
Předchůdce třída A
Nástupce třída Kobben
Technické údaje
Výtlak 420 t (na hladině)
545 t (pod hladinou)[1]
Délka 51 m
Šířka 5,33 m
Ponor 3,5 m
Pohon 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost 14,5 uzlu (na hladině)
10,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah 2900 nám. mil při 9 uzlech (na hladině)
150 nám. mil při 3 uzlech (pod hladinou)
Posádka 23
Výzbroj 1× 76mm kanón
4× 457mm torpédomet (6 torpéd)
Ostatní operační dostup 60 m

Třída B byla třída ponorek norského námořnictva. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Norské námořnictvo je provozovalo v letech 1923–1940. Za druhé světové války čtyři ponorky ukořistili Němci, kteří dvě zařadily do služby v Kriegsmarine.[2]

Stavba

Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Ponorky byly navrženy americkou loděnicí Electric Boat Company.[1] V licenci je postavila norská námořní loděnice Karljohansvern verft v Hortenu. Do služby byly přijaty v letech 1923–1930.[2]

Jednotky třídy B:[2]

Jméno Založení kýlu Spuštěn Vstup do služby Osud
B1 1915 1. srpna 1922 1923 V červenci 1940 unikla do Velké Británie. Do července 1944 využívána ve výcviku. Prodána do šrotu 1946.
B2 15. srpna 1923 1924 Dne 9. dubna 1940 v Kristiansandu ukořistěna Němci. Sešrotována.
B3 25. ledna 1924 1926 Dne 9. dubna 1940 v Tromsö potopena vlastní posádkou.
B4 19. prosince 1923 1927 Dne 9. dubna 1940 v Hortenu ukořistěna Němci. Sešrotována.
B5 1925 17. června 1929 1929 Dne 11. dubna 1940 v Kristiansandu ukořistěna Němci.[1] V listopadu 1940 zařazena jako UC1. Sloužila ve výcviku. Vyškrtnuta 1942.[1]
B6 1925 4. září 1929 1930 Dne 18. května 1940 ve Florø ukořistěna Němci.[1] V listopadu 1941 zařazena jako UC2. Sloužila ve výcviku. Vyškrtnuta 1944.[1]

Konstrukce

Ponorka B4

Ponorky měly jednoplášťovou kostrukci. Vyzbrojeny byly jedním 76mm kanónem Bofors a čtyřmi příďovými 457mm torpédomety se zásobou šesti torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Sulzer o výkonu 900 hp a dva elektromotory o výkonu 700 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14,5 uzlu na hladině a 10,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 2 900 námořních mil při rychlosti devět uzlů na hladině a 150 námořních mil při rychlosti tří uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala šedesát metrů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 380. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d B1 submarines (1923-1930) [online]. Navypedia.org [cit. 2023-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj