Třída Audace (1913)

Třída Audace
Audace
Audace
Obecné informace
Uživatel Regia Marina
Typ torpédoborec
Lodě 2
Zahájení stavby 1912
Spuštění na vodu 1913
Uvedení do služby 1914
Osud 1 ztracen
1 vyřazen
Předchůdce třída Ardito
Nástupce třída Rosolino Pilo
Technické údaje
Výtlak 750 t (standardní)
840 t (plný)
Délka 74,8 m (na vodorysce)
75,5 m (celková)
Šířka 7,5 m
Ponor 2,6 m
Pohon 2 turbíny, 4 kotle
2 lodní šrouby
Rychlost 30 uzlů
Dosah 950 nám. mil při 14 uzlech
Posádka 69–79
Výzbroj 1× 120mm kanón
4× 76mm kanón (4×1)
2× 450mm torpédomet (2×1)

Třída Audace byla lodní třída torpédoborců italského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Bojovaly v první světové válce. Jeden se roku 1916 potopil po kolizi. Druhý byl vyřazen roku 1923.[1]

Stavba

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Představovaly derivát třídy Indomito poháněný turbínami Zoelly. Jejich stavbu zajistila loděnice Cantiere navale fratelli Orlando v Livornu. Do služby byly zařazeny roku 1914.[1]

Jednotky třídy Audace:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Osud
Audace duben 1912 4. května 1913 březen 1914 Dne 30. srpna 1916 se potopil v Jónském moři po srážce s nákladní lodí SS Brasile.
Animoso (AN) květen 1912 13. července 1913 květen 1914 Dne 29. července 1921 byl vážně poškozen výbuchem kotle. Nebyl opraven. Vyřazen 1923.

Konstrukce

Výzbroj tvořil jeden 120mm kanón, čtyři 76mm kanóny a dva jednohlavňové 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři kotle White-Forster a dvě turbíny Zoelly o výkonu 16 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů. Dosah byl 950 námořních mil při rychlosti čtrnáct uzlů.[1] Při rychlosti 35 uzlů se dosah zmenšil na 400 námořních mil.[2]

Modernizace

Roku 1919 byl torpédoborec Animoso přezbrojen. Nově nesl pět 102mm kanónů, jeden 40mm kanón, dva 6,5mm kulomety a dva 450mm torpédomety. Dále mohl nést až deset námořních min.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e AUDACE destroyers (1914) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. 

Zdroj