Svinov (Ostrava)

Svinov
Před nádražím Ostrava-Svinov
Před nádražím Ostrava-Svinov
Znak městské části SvinovVlajka městské části Svinov
znakvlajka
Lokalita
Status městský obvod
Statutární město Ostrava
Okres Ostrava-město
Kraj Moravskoslezský
Historická země Slezsko
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°48′58″ s. š., 18°11′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 4 257 (2021)[1]
Rozloha 11,62 km²
Katastrální území Svinov
Nadmořská výška 215 m n. m.
PSČ 721 00
Počet domů 1 025 (2021)[1]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 10
Kontakt
Adresa úřadu MO Bílovecká 69/48
721 00 Ostrava
posta@svinov.ostrava.cz
Starosta Ing. Radim Smetana (ČSSD)
Oficiální web: svinov.ostrava.cz
Svinov na mapě
Svinov
Svinov
Další údaje
Kód MO 554685
Kód části obce 414212
Kód k. ú. 715506
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svinov (německy Schönbrunn)[2] je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Rozkládá se na levém břehu řeky Odry, přičemž zástavba se nachází celá ve slezské části Ostravy, zatímco východní okraje katastru zasahují na Moravu, přičemž průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný. Asi nejsložitější úsek zemské hranice se zde nachází v okolí silnice I/11.[3]

Historie

První hospodářská stavení byla založena v údolí potoka Porubka, levostranném přítoku řeky Odry. Osada se s léty dále rozrůstala všemi směry. Vznikaly také samoty, z nichž jedna (Dubí) leží až u řeky Odry.

Slezská obec Svinov se poprvé objevuje v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciáckého kláštera ve Velehradě. Ve Svinově byla také vodní tvrz Svinov připomínaná v roce 1553.

V roce 1936 byl Svinov povýšen na město, od roku 1957 je jedním z městských obvodů Ostravy. Většinově německý Svinov byl roku 1938 připojen k nacistické Třetí říši v rámci župy Sudety. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945.

Železniční stanice s dnešním názvem Ostrava-Svinov, vybudovaná roku 1847 na důležité mezinárodní trati Vídeň–Krakov Severní dráhy Ferdinandovy, je také významným dopravním uzlem. Výstavba železniční tratě Svinov–Opava započala v roce 1855 a stavba Vítkovické závodní dráhy do Svinova v roce 1887. Na ní navázala v roce 1907 ještě tramvajová trať z Moravské Ostravy a následně místní dráha z Klimkovic (1911), která byla elektrizována v letech 1947–1948. Dnes je nádraží Ostrava-Svinov z hlediska osobní dopravy nejvýznamnější železniční stanicí na území města Ostravy.[zdroj?] Slouží mimo jiné sousednímu městskému obvodu Poruba.

Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál, začali se vzmáhat místní živnostníci, zakládaly se průmyslové podniky.

Významnou událostí byla také těžba uhlí a stavba dálnice D1.

Těžba uhlí

Související informace naleznete také v článku Důl Svinov.

Ve Svinově byla ukončena těžba uhlí v r. 1991.

Symboly

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 04.10.1994.

Znak

Zeleno-zlatě kosmo dělený štít; nahoře zlatý obilný snop podložený kosmo položeným zlatým cepem, dole kosmo položené černé okřídlené železniční kolo.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a zelený.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
809 1 010 1 362 2 397 3 275 3 867 5 368 4 722 5 088 3 904 3 572 3 379 4 536 4 301 4 257

Pamětihodnosti

Známí rodáci

Galerie

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 760. 
  3. ↑ Zemská hranice Moravy a Slezska v okolí silnice I/11. www.bomosil.eu [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-15. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Ostrava-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Ostrava [online] [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj