Svetozar Nevole

Doc. MUDr. Svetozar Nevole
Narození 15. dubna 1910
Vídeň
Úmrtí 11. září 1965 (ve věku 55 let)
Alma mater 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání psychiatr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svetozar Nevole (15. dubna 1910 Vídeň – 11. září 1965) byl český psychiatr, psychopatolog a lékařský psycholog. Podílel se na založení Zdravotnického dokumentačního střediska (1947) a lze jej považovat za průkopníka československé lékařské bibliografie a dokumentace.[1][zdroj⁠?]

Život

Svetozar Nevole se narodil 15. dubna 1910 ve Vídni v intelektuálně založené rodině. Jeho otec František Nevole se zajímal o filologii, psal a překládal z němčiny. Rodina se brzy přestěhovala do Čech, kde Svetozar v roce 1928 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze 1. Poté studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde 11. ledna 1935 promoval[2]. V roce 1936 složil tzv. fyzikátní zkoušku a v lednu 1937 nastoupil jako nehonorovaný asistent na psychiatrickou kliniku profesora Zdeňka Myslivečka v Praze a působil zde až do roku 1942, kdy musel kvůli sňatku se židovkou Dagmar Sinkovou odejít z kliniky. Poté pracoval až do roku 1945 jako asistent v ordinaci praktického lékaře. V roce 1944 byla jeho těhotná manželka odvezena do Terezína. Svetozar Nevole se angažoval v odboji, za květnového povstání působil jako lékař a parlamentář.[1]

Po skončení války pracoval jako asistent na psychiatrické klinice pod vedením profesora Myslivečka. 29. května 1948 se habilitoval pro obor psychopatologie a lékařská psychologie. Od března 1951 působil ve funkci přednosty psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. V letech 1947 - 1951 zastával také pozici odborného lékařského ředitele ve Zdravotnickém dokumentačním středisku. Dne 8. října 1951 byl zatčen a 16. září 1952 odsouzen[2] ke 2,5 rokům odnětí svobody za napomáhání příteli Josefu Kostohryzovi. V roce 1953 byl při prezidentské amnestii z vězení propuštěn. Po propuštění pracoval jako laborant v Psychiatrické léčebně v Dobřanech a později jako primář oddělení. V roce 1961 začal pracovat ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze. Dne 11. září 1965 spáchal sebevraždu přeříznutím krční tepny.[3][1]

Dílo

Ve svých pracích se věnoval chorobným projevům lidského vnímání. V psychiatrickém výzkumu studoval způsoby, kterými se realita promítá do našeho vědomí, a patologické jevy v této oblasti, především nejrůznější halucinace. Nemínil se spokojit jen s líčením pacientů, ale chtěl jejich pocity prožít na vlastní kůži. Sám na sobě experimentoval s psychedeliky (zejména s meskalinem).[1] Chtěl, aby mu profesor Jirásek navrtal lebku a dráždil určité mozkové partie vnořenými elektrodami, což on odmítl.[4] Přitahovala ho tematika a problematika sebevražd a psal i o způsobu provedení sebevražedných činů.[5] Oblasti jeho zájmu byly zejména: poruchy vnímání, poruchy myšlení, genialita, vyšetřování Rohrschachovým testem, hromadné statistické údaje, bibliografie, otázky duševního zdraví, sebevraždy. V roce 1947 společně s knihovníkem Karlem Růžičkou začal systematicky vytvářet lékařskou bibliografii Bibliographia medica Čechoslovaca. Redigoval časopis Referátový výběr z psychiatrie.[1][3]

Zajímavosti

Byl společensky velmi aktivní. Byl členem Veslařského klubu, Svazu československých turistů, Společnosti astronomické, Společnosti mykologické, Sdružení vědeckých pracovníků a Svazu československých knihovníků.[3]

Miloval francouzskou kulturu. Byl vtipný a měl smysl pro suchý humor, dovedl předvádět krásná kabaretní vystoupení. Dle profesora Vondráčka měla však jeho povaha podivínské rysy.[5]

Reference

  1. ↑ a b c d e VESELÁ, Jaroslava. Doc. MUDr. Svetozar Nevole - průkopník české lékařské bibliografie. Lékařská knihovna. 2010, 15(1-2). ISSN 1211-3255. Dostupné online
  2. ↑ a b Nevole Svetozar. is.cuni.cz [online]. [cit. 2019-11-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c BAŠNÝ, Zdeněk a Pavel BAUDIŠ. Život a dílo docenta MUDr. Svetozara Nevoleho. Československá psychiatrie. 1992, 88(2), 122-124. ISSN 0069-2336.
  4. ↑ VONDRÁČEK, Vladimír. Lékař dále vzpomíná: (1920-1938). 1. vyd. Praha: Avicenum, 1977. 481 s. cnb000152862. S. 259. 
  5. ↑ a b VONDRÁČEK, Vladimír. Lékař dále vzpomíná: (1920-1938). 1. vyd. Praha: Avicenum, 1977. 481 s. cnb000152862. S. 260. 

Literatura

  1. Seznam prací doc. dr. Svetozára Nevole. Československá psychiatrie. 1965, 61(6), 421-423. ISSN 0069-2336.
  2. Svatoňová, Kateřina. Jak víme, že jsme bytosti trojrozměrné: Svetozar Nevole jako solitér české psychiatrie. Dějiny a současnost, 2009, 31(7), s. 21-23. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj