Sven Thofelt

Sven Thofelt
Osobní informace
Datum narození 19. května 1904
Místo narození Stockholm
Datum úmrtí 1. února 1993 (ve věku 88 let)
Místo úmrtí Djursholm
Děti Björn Thofelt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Letní olympijské hry
zlato 1928 Amsterdam moderní pětiboj
stříbro 1936 Berlín kord - družstva
bronz 1948 Londýn kord - družstva
Mistrovství světa v šermu
stříbro 1938 Piešťany kord - družstva
stříbro 1947 Lisabon kord - družstva
bronz 1931 Vídeň kord - družstva
bronz 1933 Budapešť kord - družstva
bronz 1934 Varšava kord - družstva
bronz 1937 Paříž kord - družstva

Sven Alfred Thofelt (19. května 1904 Stockholm1. února 1993 tamtéž) byl švédský sportovec a armádní důstojník. Věnoval se šermu a modernímu pětiboji.

Na Letních olympijských hrách 1928 vyhrál soutěž moderních pětibojařů.[1] V roce 1932 obsadil v moderním pětiboji čtvrté místo, i když závodil se zraněním paže, které utrpěl po pádu v jezdecké části soutěže. Startoval také v kordu jednotlivců, kde skončil devátý. Na OH 1936 získal stříbrnou medaili s družstvem kordistů a v moderním pětiboji byl opět čtvrtý. Poslední olympiády se zúčastnil v roce 1948 a vybojoval s šermířským družstvem bronzovou medaili.

Na mistrovství světa v šermu získal jako člen švédského týmu dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile. Šestkrát byl mistrem Švédska v moderním pětiboji, třikrát v šermu a jednou v plavecké štafetě.[2]

V letech 1960 až 1988 byl prezidentem Mezinárodní unie moderního pětiboje a v letech 1970 až 1976 zastupoval Švédsko v Mezinárodním olympijském výboru. Zasloužil se o zařazení biatlonu na olympijský program.[3]

Byl absolventem královské vojenské akademie v Karlbergu, sloužil u protivzdušné obrany a v letech 1948 až 1950 byl adjutantem krále Gustava V. Do výslužby odešel v roce 1964 jako brigádní generál. Obdržel Řád meče a Olympijský řád. Měl pět dětí, syn Björn Thofelt se stal v roce 1954 mistrem světa v moderním pětiboji.

Reference

  1. Olympic Gamer Winners Dostupné online
  2. Olympics Dostupné online
  3. UIPM Dostupné online

Externí odkazy

Zdroj