Svatopluk Olomoucký
| Svatopluk Olomoucký | |
|---|---|
| Český kníže | |
 Svatopluk Olomoucký, freska ze Znojemské rotundy.
| |
| Doba vlády | 1107–1109 |
| Narození | ok. r. 1080 |
| Úmrtí | 21. září 1109 |
| Pohřben | Klášter v Kladrubech (?) |
| Předchůdce | Bořivoj II. |
| Nástupce | Vladislav I. |
| Manželka | N.N. |
| Potomci |
Václav Jindřich Olomoucký Jindřich |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Ota I. Olomoucký |
| Matka | Eufemie Uherská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatopluk (resp. Svatopluk Olomoucký, datum jeho narození neznámé, zemřel 21. září 1109) pocházel z olomoucké větve dynastie Přemyslovců, byl nejdříve knížetem olomouckého údělu v letech 1091–1107[1], v letech 1107–1109 pak českým knížetem.
Život
Původ
Svatopluk byl nejspíše prvorozeným synem olomouckého údělného knížete Oty Olomouckého a Eufemie Uherské z rodu Arpádovců a otcovým nástupcem – společně se svým bratrem Otou II. Svatoplukovým dědem byl kníže Břetislav I., strýcem král Vratislav II.
Olomoucký údělník
Když v roce 1086 nebo 1087 Ota I. Olomoucký zemřel, jeho synové byli příliš mladí na převzetí údělu (Svatopluk se zřejmě narodil až v 80. letech 11. století). Král Vratislav v roce 1090 olomoucký úděl svěřil svému synovi Boleslavovi.
Eufemie Uherská se uchýlila k brněnskému údělníkovi, Otovu bratrovi Konrádovi. Konrád, který se snad pokusil hájit práva Otových synů, každopádně získal vládu nad celou Moravou. Vratislav se nakonec při obléhání Brna dostal do svízelné situace a jako svého nástupce uznal Konráda Brněnského. Někdy v této době (1091–1092) Eufemie začala spravovat Olomoucko. Svatoplukovi ho předala v roce 1095.
Nároky na trůn
V roce 1103 se Svatopluk účastnil spolu s knížetem Bořivojem II. tažení na Polsko, kde proti sobě o trůn bojovali Boleslav III. Křivoústý a Zbyhněv. Bořivoj získal 1000 hřiven od Křivoústého, aby nepodnikal další útoky. O tuto sumu se ale kníže s bratrancem nerozdělil, kvůli čemuž později Svatopluk vystupoval proti Bořivojovi II.
O dva roky později, v roce 1105 uskutečnil po dohodě s Polskem a Uherskem vojenskou výpravu do Čech, která měla odstranit Bořivoje II. a umožnit Svatoplukovi stát se českým knížetem. Nepodařilo se mu ale proniknout do Prahy. V roce 1107 tedy poslal k nyní už nedůvěřivému Bořivoji II. svého vyslance, který tvrdil, že přeběhl od Svatopluka na stranu Bořivoje. Pomluvil u knížete jeho přední rádce a spojence, že se prý sami spolčují se Svatoplukem. Bořivoj rázem ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se stal českým knížetem.
Český kníže
Poslechnout si článek · info
Brzy nato byl Svatopluk zajat králem Svaté říše římské Jindřichem V. Jindřich Svatopluka propustil až za slib obrovského výkupného, které si Svatopluk obstaral mimo jiné i vyrabováním četných českých kostelů a klášterů.
S Jindřichem V. se ale posléze usmířil a podnikl s ním tažení do Uherska. Morava byla mezitím přepadena Poláky a Svatopluk byl nucen se z Uher navrátit a nepřítele zahnat zpět. Krátce potom vpadli na Moravu Uhři, kníže jim vytáhl vstříc, ale v noci si o větévku vypíchl oko. Rozhodl se také vyřešit delší dobu trvající mocenskou rivalitu mezi Přemyslovci a rodem Vršovců. V roce 1108 nechal Vršovce i s jejich příbuznými povraždit a zmocnil se jejich držav.
Posledním Svatoplukovým krokem bylo odvetné tažení do Polska roku 1109, opět spolu s Jindřichem V. Na cestě byl přepaden jezdcem a zezadu probodnut kopím. Vrahem byl pravděpodobně Vršovec Jan, syn Čestův, který byl o rok později dopaden a odsouzen k uřezání nosu a vyloupnutí očí.[2] Ostatky knížete byly pravděpodobně pohřbeny v kladrubském klášteře.
Potomci
S neznámou manželkou měl Svatopluk syna Václava Jindřicha (1107/8 – 1130), jemuž byl za kmotra Jindřich V.
Genealogie
|
Břetislav I. zm. 10. ledna 1055 |
Jitka ze Svinibrodu zm. 2. srpna 1058 |
Béla I. Uherský nar. okolo 1016 zm. 11. září 1063 |
Ryksa Polská nar. asi 1018 zm. po 1059 |
||||||||||
|
Ota I. Olomoucký zm. 9. června 1086/7 |
Eufemie Uherská zm. 2. dubna 1111 |
||||||||||||
| neznámá manželka OO ? |
Svatopluk Olomoucký zm. 21. září 1109 |
||||||||
|
Václav Jindřich Olomoucký nar. asi 1107 zm. 1. března 1130 |
|||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
- ↑ HÄNDL, Richard. Šedé eminence v české historii. Ilustrace Jiří Šorm. 1. vyd. Brno: Jota, 2016. 264 s. ISBN 978-80-7462-650-0. S. 37.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Svatopluk Olomoucký
- Svatopluk Olomoucký na www.e-stredovek.cz
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatopluk I. Český na Wikimedia Commons
|
Předchůdce: Bořivoj II. |
|
Český kníže Svatopluk Olomoucký 1107–1109 |
|
Nástupce: Vladislav I. |
