Svatý Longinus

Svatý Longin
Gianlorenzo Bernini: Longin v bazilice sv. Petra
Gianlorenzo Bernini: Longin v bazilice sv. Petra
Mučedník
Narození 1. století (Lanciano, dnešní Itálie)
Lanciano
Úmrtí 1. století (Kappadokie)
Mantova
Příčina úmrtí poprava stětím
Svátek 15. březen římskokatolická církev, 16. říjen orthodoxní východní církve, 22. říjen arménská apoštolská církev, 14. listopad koptská ortodoxní církev
Období Římská říše
Státní občanství Kappadocké království a Starověký Řím
Uctíván církvemi římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem,
pravoslavní,
koptská pravoslavná církev,
arménská apoštolská církev
Atributy vojenský oděv (římský voják), kopí
Patronem Mantova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Longin (Longín, Longinus) je jméno dané bezejmennému římskému vojákovi, který podle Janova evangelia probodl Ježíši Kristu na kříži bok kopím.[1] Longinovo kopí je nazýváno Kopí osudu nebo Svaté kopí Páně; v římskokatolické, řeckokatolické a v ortodoxních církvích se slaví jako světec.

Jméno

Jméno Longin(os) se objevuje v nekanonickém Nikodémově evangeliu. Odvozuje se od starořeckého názvu (λόγχη, lonché) pro kopí. Longin bývá ztotožňován se setníkem zmiňovaným v ostatních, synoptických evangeliích, který zvolal „Tento člověk byl opravdu Syn Boží.“

Legenda

Podle Zlaté legendy stál s jinými římskými vojáky pod křížem a na Pilátův rozkaz probodl Kristův bok kopím. Když vzápětí uviděl zatmění Slunce a ucítil zemětřesení, uvěřil v Krista. Vlivem choroby nebo stáří se mu kalil zrak a náhodou se dotkl očí rukou potřísněnou Kristovou krví, která stékala po jeho kopí. Okamžitě viděl jasně. Vzdal se vojenské služby, poučen apoštoly žil osmadvacet let mnišským životem v kappadocké Cesareji a slovem i svým příkladem obrátil na víru mnoho lidí.. V další legendárních epizodách v Kappadocii rozbíjel modly, ze kterých pak vylétli démoni. Místodržitel provincie z toho zešílel a ztratil zrak; Longin mu poradil, že se může uzdravit jen když Longina usmrtí, protože pak se Longin za něj v nebi bude modlit a vrátí mu tím tělesné i duševní zdraví. Pak místodržitel Longina sťal, „vrhl se před ním na kolena a s pláčem činil pokání“.[2] Podle legendy ihned nabyl zrak i zdraví a konal dobré skutky.

Relikvie

Longinovo Svaté kopí

Svaté kopí (latinsky Lancea Domini, „Kopí Páně“) je skutečné raně středověké kopí z oceli montované koženou tkanicí, od roku 1024 součást svátostí Svaté říše římské, uloženo s korunovačním křížem a říšskou korunou v říšské klenotnici ve Vídni. Císař Karel IV. je převezl do Prahy, dal zpevnit pouzdrem ze zlatého plechu s vytepanou popiskou a zařadil je mezi relikvie, které byly v Milostivém létě ukazovány poutníkům z věže na Dobytčím trhu (Karlově náměstí).


Výtvarné umění

Longin bývá vyobrazen jako římský voják ve zbroji nebo středověký rytíř, někdy na vzpínajícím se koni (kopí je jízdní zbraň), s kopím, případně s nádobkou s Kristovou krví, také s latinskou popiskou u úst: Vere filius Dei erat iste.

Patrocinium

  • patron města Mantovy, kam údajně přinesl kapky Kristovy krve.
  • patron proti nemocem očí

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jan 19, 34 (Kral, ČEP)
  2. ↑ Jakub de Voragine: Legenda aurea, 1984, s. 131

Literatura

  • Jakub de Voragine: Legenda aurea, ed. Anežka Vidmanová, Praha 1984, s. 131
  • HALL, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha: Mladá fronta, 1991. 517 s. ISBN 80-204-0205-5. 

Externí odkazy

Zdroj