Svartsengi

Svartsengi
Pohled na rozsáhlá lávová pole. V pozadí hora Þorbjörn, geotermální elektrárna Svartsengi a lázně Modrá Laguna.
Vrchol	243 m n. m.
Izolace	8 km → Meradalahnúkar
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Island Island
Souřadnice	63°52′40″ s. š., 22°26′53″ z. d.
Svartsengi
Typ	puklinový vulkanický systém
Erupce	prosinec 2023
Hornina	čedič
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svartsengi (nebo také Eldvörp–Svartsengi) je puklinový vulkanický systém na poloostrově Reykjanes v jihozápadní části Islandu. Rozkládá se mezi hlavním městem Reykjavíkem, mezinárodním letištěm Keflavík a rybářským městem Grindavíkem. Systém je tvořen geologickými zlomy, puklinami, sopečnými kuželi, krátery a utuhnutými lávovými proudy. Nejvyšším bodem je hora Þorbjörn s výškou 243 m.

Mezi sousední puklinové vulkanické systémy patří Reykjanes na západě a Fagradalsfjall na východě. Právě Fagradallsfjall byl první, který svou erupcí v roce 2021 přerušil 781 let dlouhé období klidu, které na celém poloostrově přetrvávalo od roku 1240. Následně na něm došlo k dalším dvěma erupcím (v letech 2022 a 2023).^[1]

Tektonika

Island leží na divergentním rozhraní euroasijské a severoamerické desky. Obě tektonické desky se od sebe postupně vzdalují a umožňují magmatu z velkých hloubek stoupat vzhůru a vytvářet novou zemskou kůru. V podstatě se jedná část středoatlantického hřbetu vystupujícího nad hladinu oceánu. Zároveň se pod ním nachází tzv. horká skvrna – výron teplejší taveniny ze spodního zemského pláště. V důsledku toho je Island jedním z vulkanicky nejaktivnějším míst na světě.^[2] Celý ostrov je starý zhruba 16 milionů let.^[3]

Vulkanismus

S periodou zhruba tisíc let se zde střídají období klidu s obdobím vícečetných sopečných erupcí. Ty mají výlevný charakter, zahrnující lávové fontány a proudy. Poslední sopečná činnost na Svartsengi probíhala mezi roky 1210–1240 a poté utichla.^[4]

Erupce v roce 2023

Dne 18. prosince 2023 ve 22:13 (místního času) se na Svartsengi, po téměř 800 letech klidu, obnovil vulkanismus výlevnou erupcí.^[5] Její předvěstí byl silný zemětřesný roj a lokální výzdvih zemského povrchu, které se začaly objevovat od konce října stejného roku. Erupce začala otevřením 3,5 km dlouhé trhliny na místě Sundhnúkar, řady starých sopečných kuželů, ležících zhruba 5 kilometrů severovýchodně od města Grindavík. Lávovými fontánami dosahující výšky 60–80 metrů^[6] z ní na zemský povrch vytékalo 100–200 m³ roztavené horniny za sekundu a začaly vznikat rozsáhlé lávové proudy. Jedná se tak o mnohem mohutnější erupci,^[7] než byly ty na vedlejším systému Fagradalsfjall v letech 2021–2023. Tam nejdelší erupční trhlina měřila na délku 900 metrů a průměrně vytékalo 3–16 m³ lávy za sekundu (krátkodobě na počátku erupce až 32 m³/s).^[8]

V průběhu 19. prosince se erupční trhlina výrazně zredukovala. Aktivní zůstala jen centrální část o délce 300–500 metrů a výtok lávy klesl na 20 m³/s.^[9]

Galerie

• 
  Mapa Reykjaneského poloostrova s jednotlivými vulkanickými systémy:
  1. Reykjanes
  2. Svartsengi
  3. Fagradalsfjall
  4. Krísuvík
  5 Brennisteinsfjöll
  6. Hengill
• 
  Staré lávové pole jižně od městě Vogar
• 
  Pohled z jihu na město Grindavík, elektrárnu Svartsengi, Modrou lagunu, horu Þorbjörn a Sundhnúkar (místo erupce v prosinci 2023)
• 
  Znázornění umístění ochranného zemního valu kolem geotermální elektrárny Svartsengi
• 
  Erupce v prosinci 2023

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svartsengi na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam sopek Islandu a Severního ledového oceánu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svartsengi na Wikimedia Commons

Zdroj