Suvorovo

Suvorovo
Суворово
Poloha
Souřadnice 43°19′42″ s. š., 27°35′33″ v. d.
Nadmořská výška 246 m n. m.
Časové pásmo UTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Oblast Varenská
Obština Suvorovo
Suvorovo
Suvorovo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 58,075 km²
Počet obyvatel 3 845 (2024)[1]
Hustota zalidnění 66,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.suvorovo-tour.com
PSČ 9170
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suvorovo (bulharsky Суворово) je město ve východním Bulharsku. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 3 800[1] obyvatel.

Zeměpis

Město leží v jihozápadní části Dobrudžské plošiny v nadmořské výšce 200–300 m.

Jeho území se vyznačuje mírným kontinentálním klimatem. Vítr vane převážně severní, severovýchodní a severozápadní. To prakticky neumožňuje škodlivé emise z chemických závodů v Devenské nížině. Okolí města patří v Bulharsku k místům s největším počtem slunečných dnů v roce.

Dějiny

Lidé z Novgradce během festivalu ve Varně 28. srpna 1939

Původní ves se údajně jmenovala Kozica a za osmanské nadvlády byla poturečtěna na Kozluca (Kozludža).[2] Během rusko-turecké války v letech 1768–74 se u Kozludži odehrála důležitá bitva mezi ruskou armádou pod velením Alexandra Suvorova a Michaila Kamenského a tureckou armádou pod velením Hadži Abdura Rezaka.[3] V bitvě zvítězili Rusové, přičemž ztratili 209 mužů a Turci 1200. Tato bitva byla rozhodující pro tažení v roce 1774 a vedla k uzavření smlouvy z Küçük Kaynarca, která kromě územních zisků dala Rusku i právo chránit pravoslavné křesťany na Balkáně.

Po osvobození Bulharska byla v roce 1891 obec začleněna do obštiny Varna.[4] Během druhé balkánské války ji roku 1913 obsadila rumunská armáda. V souvislosti s prací na místním kostele byla obec zmiňována v roce 1915 v pravidelném tisku. V roce 1934 byla obec přejmenována na Novgradec (Новградец).[5] Po zahájení družstevního hnutí v roce 1948 byla v obci založena pobočka Regionálního družstevního svazu ve Varně.

Současný název nese obec od roku 1950, kdy byla přejmenována na počest ruského vojevůdce Alexandra Suvorova.[6] Suvorovo je městem od 7. září 1984.[7]

Hospodářství

V městě je málo průmyslových podniků, což dáno převážně agrárním charakterem hospodářství v okolí města, kde se pěstuje především ovoce a zelenina.

Prochází tudy železniční železniční trať Razdelna–Kardam. Silniční spojení je pouze lokáními silnicemi. Ve městě existuje rozvod vody a elektřiny, je pokryto mobilní sítí.

Obyvatelstvo

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):[8]

Suvorovo
Rok 1934 1946 1956 1965 1975 1985 1992 2001 2011 2021
Populace 3 665 3 965 3 848 4 260 4 797 4 778 4 799 4 774 4 571 4 425

K 15. červnu 2025 ve městě žilo 5 012 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 5 188 obyvatel.[9] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[10][p 1]

Bulhaři Turci Romové ostatní'"`UNIQ--ref-0000000D-QINU`"': 329 (9.2 %)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
  2. ↑ jiné a neurčené národnosti

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Суворово na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ a b Národní statistický institut. Dostupné online.
  2. ↑ МИКОВЪ, Василъ. Произходъ и значение на имената на нашитѣ градове, села, рѣки, планини и мѣста. София: [s.n.], 1943. 316 s. B 1 Имена свързани съ народность, s. 101. (bulharsky) 
  3. ↑ Варненското археологическо дружество. Годишенъ отчетъ на Варненското археологическо дружество за г. 1906. Варна: [s.n.], 1907. 64 s. Dostupné online. Kapitola 12. Pycko-турскитѣ войни въ 1773, 1810 и 1828-29 г., s. 19. (bulharsky) Ve formátu pdf. 
  4. ↑ БОБЧЕВСКИЙ, Петъръ. ОБЯВЛЕНИЕ № 3080. Черно море - седмиченъ вестникъ. Варна: 28. юлий 1891, Година I, Брой 8, s. 4. Dostupné online [pdf]. (bulharsky) 
  5. ↑ Заповед 2820 на Министерство на вътрешните работи и народното здраве от 09.08.1934 г.. Държавенъ вѣстникъ. София: Министерство на вътрешните работи и народното здраве, 1934-08-14, брой 109. Dostupné online [cit. 2025-08-08]. (bulharsky) 
  6. ↑ Указ 288 на Президиум на Народното събрание от 17.06.1950 г.. Държавен вестник. София: Президиум на Народното събрание, 1950-06-20, брой 144. Dostupné online [cit. 2025-08-08]. (bulharsky) 
  7. ↑ Указ № 2907 от 5 септември 1984 г.. Обн. Държавен вестник. София: Държавен съвет на НРБ, 1984-09-07, брой 71. Dostupné online [cit. 2025-08-08]. (bulharsky) 
  8. ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Суворово, общ. Аксаково, обл. Варна Код EKATTE - 70175 [online]. Национален статистически институт [cit. 2025-07-10]. Dostupné online. (bulharsky) 
  9. ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.6.2025 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2025-06-15 [cit. 2025-08-08]. Dostupné online. (bulharsky) 
  10. ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2025-05-27]. Řádek 723. soubor ve formátu xls. (bulharsky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Suvorovo na Wikimedia Commons

Zdroj