Železniční trať Razdelna–Kardam

Železniční trať Razdelna–Kardam
Nádraží Vălči Dol
Nádraží Vălči Dol
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
Číslo 29
Provozovatel dráhy Nacionalna kompanija Železopătna infrastruktura
Datum otevření 27. září 1898
Technické informace
Délka 106 km
Rozchod koleje 1 435 (normální) mm
Napájecí soustava 25 kV/50 Hz v délce cca 8 km, jinak neelektrizovaná trať
Maximální sklon 20,0 ‰
Minimální poloměr oblouku 290 m
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
km
trať č. 2 směr Sofie
trať č. 3 směr Varna feribotna
Razdelna[p 1]
trať č. 2 směr Varna
0,000 Poveljanovo[p 2]
0,421 60 m
2,200 odbočka Razdelna
2,530 průmyslový kanál 20 m
6,681 33 m
vlečka k chemičce Solvay Sodi
7,835 Devňa
silnice I-2
dálnice Chemus
silnice III-2009
silnice III-2009
13,710 Kipra
16,860 Černevo
vlečka k lomu Ljuljaka
silnice III-2091
22,810 Suvorovo
32,441 Vălči Dol
38,029 General Kiselovo
38,962 Arabdžidere 40 m
44,479 Oborište
51,493 Botevo
51,750 Sucha reka 62 m
60,256 Dončevo
63,850 městský obchvat 63 m
66,600 bulvár Treti mart 33 m
67,218 Dobrič
bulvár Dobrudža
72,362 Dobrička reka 36 m
75,274 ulice Vojvoda Dimităr Kalăčlijata 35 m
75,675 Dobrič-sever
silnice II-97
80,000 Pobeda
88,247 General Kolevo
silnice II-29
91,750 Ravnec
96,235 General Toševo
99,991 9 m
silnice II-29
103,698 60 m
105,950 Kardam
111,014 hranice Bulharsko / Rumunsko
trať č. 803 směr Medgidia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Razdelna–Kardam je železniční trať normálního rozchodu 1435 mm, která se nachází v severovýchodním Bulharsku. V síti bulharských železnic má číslo 29. Za hraničním přechodem na ni navazuje rumunská trať Medgidia – Negru Vodă, která má v tamější síti číslo 803.

Trať

Vedení

Úsek Razdelna–Devňa

Oproti tradičnímu názvu trati začíná úsek ve stanici Poveljanovo, protože část původní trati – úsek ze stanice Razdelna ke spojce ze stanice Poveljanovo, je uzavřena. Odtud trať mírně stoupá do Devni. Tento úsek v délce 7,8 km je elektrizován.

Úsek Devňa–Kardam

Za stanicí Devňa se trať stáčí k východu a poté zpět k severu a stoupá. Město Suvorovo míjí po jeho západní straně a po severu ho ve stoupání esovitě objíždí. Dále směřuje k městu Vălči Dol, do něhož klesá z nadmořské výšky cca 280 m n. m., a v klesání pokračuje severovýchodním směrem až do údolí potoka Arabdžidere, odkud opět oblouky stoupá do zastávky Oborište. Zde přechází hranicí mezi Varenskou a Dobričskou oblastí[p 3] a dosahuje své nejvyšší výšky 317 m. Dále vede stále severovýchodním směrem dolů do údolí řeky Sucha.[p 4] Odtud znovu stoupá k plošině před Dobričí, kterou míjí obloukem podél jejího severozápadního okraje a po překročení vodoteče vesměs klesá na severovýchod, prochází městem General Toševo do stanice Kardam a pak vede až k rumunským hranicím u Negru Vodă.

Parametry

Železniční trať má celkovou délkou 105,919 km a byla vybudována s minimálním poloměrem oblouku 290 m a maximálním stoupáním 20 ‰.[p 5] Kromě úseku Poveljanovo–Devňa, který je elektrizován střídavým napětím 25 kV, 50 Hz, jde o neelektrizovanou trať.

Následující tabulka udává maximální povolené rychlosti na uvedených úsecích ve stavu k 29.05.2022.

ze stanice do stanice rychlost [km/h]
Poveljanovo Devňa 60
Devňa Suvorovo 80
Suvorovo Dončevo 60
Dončevo Dobrič-sever 80
Dobrič-sever hranice s Rumunskem 40

Stanice

název stanice manipulační a obslužné koleje
počet kolejí maximální užitečná délka [m] minimální užitečná délka [m]
Poveljanovo 11 826 597
Devňa 6 714 508
Suvorovo 3 615 590
Vălči Dol 3 585 526
Dobrič 4 625 450
Dobrič-sever 3 694 594
Kardam 4 586 461

Technická infrastruktura

Mosty

úsek staničení [km] délka [m] materiál překážka
Poveljanovo – odbočka Razdelna 0,421 60,00 železobeton vodoteč
odbočka Razdelna – Devňa 2,530 20,20 železobeton kanál průmyslových odpadních vod
odbočka Razdelna – Devňa 6,681 33,10 ocel vodoteč
Vălči Dol – Dobrič 38,962 40,40 ocel a kámen vodoteč Arabdžidere
Vălči Dol – Dobrič 51,750 61,50 ocel a kámen vodoteč Sucha reka
Vălči Dol – Dobrič 63,850 63,10 železobeton městský obchvat
Vălči Dol – Dobrič 66,600 32,60 železobeton bulvár Treti mart
Dobrič – Dobrič-sever 72,362 36,20 železobeton vodoteč Dobrička reka
Dobrič – Dobrič-sever 75,274 35,20 železobeton ulice Vojvoda Dimităr Kalăčlijata
General Toševo – Kardam 99,991 8,90 železobeton místní komunikace
General Toševo – Kardam 103,698 60,20 ocel a kámen místní komunikace

Provoz

Na počátku roku 2025 jezdí v úseku mezi Varnou a Dobričí pět párů osobních vlaků denně[3] a na úseku do Kardamu dva páry denně.[4]

Nákladní doprava se uskutečňuje převážně do ropného terminálu Dobrič-sever.[zdroj?] Přeshraniční doprava do Rumunska je provozována vzácně.[2]

V osobní dopravě se používají motorové jednotky řady 10 a klasické soupravy vedená lokomotivami řady 07.

Historie

Podle zákona o rozšíření sítě bulharských státních drah z 26. února 1897 měla bulharská vláda za úkol zajistit výstavbu odbočky ze stávající železniční trati Ruse–Varna do Dobriče.

Výstavba trati byla rozdělena do dvou etap – do Devni a do Dobriče. Pro usnadnění vývozu mouky z mnoha mlýnů v Devni[p 6] bylo rozhodnuto nejprve vybudovat železniční odbočku Jovkovo–Devňa. Spodní stavbu, dodávku štěrkového kamene a položení pražců provedla firma „A. Kazandžiev – N. Diškov“ a montáž kolejí včetně jejich dodávky provedly státní železnice. Úsek byl uveden do provozu 27. září 1898.

Poté se potřeba prodloužit trať do města Dobrič ještě více vyostřila. Zástupci místního obyvatelstva zaslali žádost ministru zemědělství, ve které uvedli velmi pádné argumenty pro prodloužení trati. Žádost zdůrazňovala význam zemědělství pro Dobrudžu, stejně jako existenci jediného výstupního bodu – přístavu Balčik, který se nachází více než 100 km od produkčních oblastí.

V roce 1905 národní shromáždění schválilo mimořádnou půjčku ve výši 22 692 955 leva pro ministerstvo veřejných budov, silnic a komunikací na vyprojektování několika železničních tratí, včetně trati Devňa–Dobrič. Brzy poté začalo stavební ředitelství s průzkumem budoucí trasy a po rozsáhlých průzkumech bylo rozhodnuto, že povede přes vesnice Kozludža - Gevrekler - Sară Gjol - Ballădža do Dobriče (67,5 km). Tato varianta byla upřednostněna před ostatními, které vedly poněkud západněji. Po aukci konané 4. září 1906 byla stavba zadána firmě „Georgo Popov a spol.“ za 4 975 000 leva se lhůtou dokončení 33 měsíců od 12. září 1906. Po dlouhé korespondenci mezi podnikatelem a ministerstvem veřejných budov, silnic a komunikací a 11 měsících zemních prací na původně stanovené trase byla trať postavena po trase určené podnikatelem, která vede západní stopou přes Vălči Dol. Na trati byly položeny nové kolejnice typu RPŠ-31,2 (Roman-Pleven-Šumen) o hmotnosti 31,2 kg/m a délce 12 m.[5] Úsek v délce 59,4 km[6] byl zprovozněn 1. prosince 1910.[7]

V roce 1913, po druhé balkánské válce, Rumunsko získalo Jižní Dobrudžu a propojilo trať z Dobriče do Cernavody. Tím se trať napojila na železniční síť Rumunska. Na základě Craiovské smlouvy, které byla podepsána v září 1940, byla Jižní Dobrudža vrácena Bulharsku. Po tomto datu byl do sítě bulharských železnic začleněn i úsek o délce 59,6 km mezi stanicí Oborište a hraničním přechodem Kardam, kde se napojuje na rumunské železnice. Během druhé světové války se po této trati přepravovala většinu exportu ze severovýchodního Bulharska, především do Německa, a rovněž tranzitní náklad a ropa ze zemí jižně od Bulharska.

V 50. letech 20. století začala v okolí Devni intenzivní výstavba různých továren, což vyžadovalo rozšíření železniční stanice, které se provádělo v několika etapách. V roce 1974 byla uvedena do provozu spojka ke stanici Poveljanovo; byla elektrizována a její délka je 5,765 km. Tímto spojením jezdí přímé vlaky z Varny ve směru na Devňu a v opačném směru bez nutnosti vjíždět do stanice Razdelna.

V 90. letech 20. století bylo v důsledku poklesu přepravních výkonů na trati uzavřeno několik stanic včetně spojení do stanice Razdelna a příslušné výhybky byly demontovány. Neuskutečnily se plány na elektrizaci trati k lomu Ljuljaka a mezi Devňou a Černěvem jsou stále zbytky rozebraného trolejového vedení, stejně tak jako u rozebrané spojky do stanice Razdelna. Pravidelná osobní doprava v úseku Dobrič–Kardam byla od 1. října[2] do poloviny prosince 2024 zastavena.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ na trati Sofie-Varna km 515,833
  2. ↑ na trati Sofie-Varna km 519,303
  3. ↑ v letech 1913 až 1940 hranice mezi Bulharskem a Rumunskem
  4. ↑ Údolím této řeky byla trať původně plánována.
  5. ↑ Hodnota je převzata z bulharské wikipedie;[1] jiné zdroje uvádějí maximální stoupání 23 ‰ ve směru Devňa–Kardam a 18 ‰ opačně.[2]
  6. ↑ Tehdy bylo ve městě 32 mlýnů, z nichž 5 bylo vybaveno moderním zařízením.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Железопътна линия Разделна – Кардам na bulharské Wikipedii a Bahnstrecke Rasdelna–Kardam na německé Wikipedii.

  1. ↑ Simeonov, s. 44.
  2. ↑ a b c ŠTEFEK, Petr. Zastavení osobní dopravy na bulharské trati Dobrič – Kardam. Stránky přátel železnic [online]. Říjen 2024 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Български държавни железници. Train timetable [online]. [cit. 2025-02-21]. Kapitola Varna - Dobrich. (anglicky) 
  4. ↑ Български държавни железници. Train timetable [online]. [cit. 2025-02-21]. Kapitola Varna - Kardam. (anglicky) 
  5. ↑ Dejanov, s. 72.
  6. ↑ Dejanov, s. 47–48.
  7. ↑ ДОРОСИЕВ, Иван. История на железницитѣ. 2. vyd. [s.l.]: Едисон, 1935. 186 s. S. 138. (bulharsky) 
  8. ↑ Радио Веселина. Влаковете по линията Добрич-Кардам остават, но с промени в разписанието [online]. 2024-11-05 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (bulharsky) 

Literatura

  • АНГЕЛОВ, Анастас. Железницата Девня – Добрич. Морски вестник [online]. Морски свят, 2014-03-13 [cit. 2025-02-21]. ve formátu pdf. (bulharsky) 
  • ДЕЯНОВ, Димитър. Железопътната мрежа в България – 1866 – 1975 година. Стара Загора: Булхаус, 2005. 311 s. ISBN 9549364054. (bulharsky) 
  • СИМЕОНОВ, Начо, a kol. Железопътният транспорт в България – 1866 – 1983 година. София: Техника, 1987. 203 s. (bulharsky) 

Externí odkazy

Zdroj